Asi si mnozí z vás pamatují, když jsem psal report z loňského EmiratesCupu s názvem Walcott a Teplická parta, kde jsem na konci uvedl, že bych se rád do Londýna vrátil a to na PremierLeague.
Při návratu z Emirates Cupu jsme se všichni domluvili, že za rok to zopakujeme a ve stejném složení. Jenže náš plán dostál menších trhlin a to takových,že z celé party 4 lidí jsme zůstali jen dva, já s Tomášem,protože manželé Horáčkovi čekali dvojčata.Takový důvod se dá určitě pochopit a tak jsme hledali jiné účastníky a netrvalo dlouho a měli jsme je. K nám dvěma se přidal Lukáš-kamarád Tomáše a můj brácha,který je samozřejmě taky Gooner a loňskou účast mi hrozně záviděl a proto jsem chtěl, aby i on jel s námi a prožil tento senzační zážitek. Navíc v tuto dobu měl narozeniny, tak aby si nadělil pořádný dárek 🙂
Partu jsme měli a začalo dohadování, jaký zápas navštívíme, na výběr byl zápas s Newcastlem a Villans, zvítězila druhá varianta, protože Villans jsou nám sympatičtější než Magpies. Jak se později ukázalo byla to správná volba :). Letenky jsme objednávali přes Wizzair jako loni za 2914 zpáteční. Hotel jsme chtěli blízko Emirates Stadium kvůli prostředí a abychom mohli být u stadionu pořád. Našli jsme tedy hotel Queens naproti Finsbury Park a mohu jen doporučit. Měli jsme čtyř lůžkový pokoj i se snídaněmi a tak to na osobu vyšlo 27 liber.
Z Prahy jsme odlétali v pátek odpoledne s velmi dobrou náladou natěšení na Londýn. Let proběhl v pohodě a než jsme se nadáli stáli jsme na letišti v Lutonu, odtud vlakem na nádraží KingsCross a rovnou na hotel se ubytovat.
Po ubytování jsme vyrazili navštívit Arsenal tavern zahnat hlad výborným chickenburgerem a do Gooners Pubu zahnat žízeň.Goonerspub je nádherný, dali jsme si pivečko a oblézali zdi, které jsou obloženy historickými fotkami ze zápasů a legend AFC a vyrazili pozdě večer na procházku ke stadionu obhlídnout hlavně sochu Thierryho.
Sobota-matchday
Je tu den zápasu! Hlavní den z celého výletu a tak ráno vyrážíme opět směr Emirates Stadium, nakoupit do Armoury a hlavně pro lístky, které na nás čekají na pokladně. Lístky jsme v pořádku vyzvedli a míříme směr GoonersPub, ulice jsou napěchovány fanoušky, celé okolí se zahalilo do bíločervených barev a poblíž Pubu z reproduktorů historického auta zní komentář ze zápasu Chelsea-To**enham,který se hraje před námi. Po návštěvě Pubu jsme vyrazili na stadion vychutnat si zápas a dokoukat zápas našich dvou rivalů přímo na stadionu. Tento duel skončil k radosti všech goonerů bez branek a čekalo se, co předvede RedArmy. Stadion se pozvolna plnil,my seděli na svých místech a sledovali jsme oba týmy, jak se rozcvičují, napětí by se dalo krájet a pak následovalo úžasné a dech beroucí předzápasové video, při kterém nezůstal jediný chlup na těle ležet. Zápas jsme měli pod kontrolou a netrvalo dlouho a už jsme skákali na tribunách radostí, když Kierran Gibbs prostřelil ze strany Givena. Můj oblíbenec je TheoWalcott a tak je pochopitelné, že jsem chtěl, aby se taky trefil, to by byl pro mě osobně úžasný zážitek a než jsem se nadál tak se to stalo. Theo zpracovává parádní balon od Alexe Songa a po vzoru Thierry Henryho zakončuje s velkou noblesou, já řvu radostí a mávám šálou jako zběsilý, moje srdce zaplesalo. Celý zápas byl pod naší kontrolou a většina goonerů v ochozech opouští svoje místa, což nedokážu pochopit a hlavně přijdou o třešničku na dortu, Mikel Arteta zahrává přímák způsobem, který bere divákům dech. Míč letí přímo do vzdálenější šibenice kde vymetá všechny pavouky Givenovy branky.Tohle byla úžasná tečka za parádním zápasem! Naše radost nebrala konce a opouštěli jsme stadion v dobré náladě.
V neděli následovala celodenní prohlídka města a všech památek, která byla velmi únavná, za to ale pěkná. Pondělí v den odletu byla v plánu prohlídka stadionu, kterou já jsem měl s Tomem už za sebou z loňské návštěvy, ale brácha s Lukášem ještě tenhle zážitek neměli a proč my by jsme se k nim nepřidali že? Ještě před prohlídkou byl další bod našeho seznamu navštívit bývalé Highbury, fotili jsme zbytky tohoto stadionu a využili štěstí v podobě otevřených vrat, které vedou do bytového komplexu. Super zážitek, ale když si vybavíte, jak Highbury vypadalo v době, kdy se zde proháněli největší legendy, tak byl tento pohled spíše smutný. Loňská prohlídka byla i s průvodcem, ale teď jsme dostali walkmany se sluchátky a vyrazili sami, což má jednu obrovskou výhodu a to že na stadionu můžete být, jak dlouho chcete a courat se v útrobách Emirates je velké plus. Po prohlídce jsme zamířili směr muzeum a kochali se historií. Jak čas rychle utíkal, museli jsme opustit zdejší okouzlující prostředí a přes KingsCross vlakem směr Luton a letadlem zpátky domů. Ještě na letišti v Praze se dozvídáme že Horáčkovi mají dvě goonerky,a to je velmi dobrá zpráva.
Na závěr bych chtěl poděkovat klukům z SC za lístky, kvůli kterým jsme zažili nepopsatelné zážitky, takže kluci DÍKY mnohokrát za mě i celou partu,vážím si vaší práce! A ještě přikládám pro ostatní goonery informace kolik to stálo:
Letenky 2914kč
Vlak z letiště tam a zpět 375kč
Prohlídka stadionu a muzea 525kč
Hotel se snídaní 3 noci 2460kč
Lupen na zápas 1590kč
Vidět skórovat vašeho oblíbeného hráče za tým, který milujete-K NEZAPLACENÍ 🙂
Walcott
