Arséne Wenger uznává, že je vězněm své vlastní přestupové politiky dávat mladíkům šanci a nekupovat zkušenné hráče a trvá na tom, že nemá žádné vyčitky, když v létě nekoupil Xabiho Alonsa nebo Geretha Barryho.
Po konci minulé sezóny, kdy odešli Alexandr Hleb a Mathieu Flamini si hodně lidí šuškalo jaký bude Wengerův další krok. Když k tomu připočteme Tomáše Rosického, jehož stav byl tehdy (a je pořád) nejistý, není se čemu divit.
Jenže Wenger zůstal své politice věrný.
To přinášelo nazačátku sezony zdánlivé následky. Arsenal zažil hrozivý start, ale v druhé polovině sezony předvádí výborné výkony. Tým si drží 4. místo a bojuje o semifinále Ligy mistrů.
Wenger věří, že kdyby v létě koupil hvězdného hráče, v podstatě by tím utnul naděje jeho mladým talentovaným hráčům, které si zde tak dlouho „pěstuje“ a to by šlo proti všem principům.
„Zůstávám své politice věrný i když mi všichni říkali, že jdu hlavou proti zdi. Lidé se mě ptali proč jsem nekoupil Barryho a Alonsa.
Ztratili jsme Hleba, Flaminiho a Rosického. Musel jsem přebudovat celou zálohu. Jestli jsem předpokládal Flaminiho odchod? Ne, protože jsem vůbec nečekal, že odejde.
Myslím si, že jsem odhodlaný protože jsem týmu věřil, když už se nikdo takový nenašel.
Jsem vězněm své vlastní politiky. Koupě Barryho a Alonsa by v podstatě ´usmrtilo´ Songa Diabyho a Denilsona.
Byli jsme schopni je začlenit. Kdybych někdy před rokem stáhl Fabregase a poslal místo něj Songa, lidé by si říkali ´To je blázen´, ale nyní díky zraněním je všechno špatné k něčemu dobré.
Věříme ve svou kvalitu a přednosti. Tento tým mentálně vyrostl. Byli jsme pod hodně velkým tlakem a vždy jsme z něj vybruslili a pokračovali.“
Wenger připouští, že neklidně léto kdy byl Emmanuel Adebayor lákán Milánem a Barcelonou a špatný start do sezony ho donutilo zpochybnit způsob, jakým vede klub.
„Adebayorův přístup: ´Odcházím, Zůstávám, Odcházím, zůstávám´ byl důležitý faktor. Jedna věc souvisela s druhou. Začátkem sezony jsme nepředváděli náš styl fotbalu. Dokonce i ti kteří milují Arsenal si říkali, ´Tohle je katastrofa´
Přemýšlýte proč, se stejnými hráči se naše hra nemohla tak rozpadnout. Já spolu s ostatními jsme přemýšleli, kde děláme chyby, jestli náhodou nejsou špatné tréninky.
Nejhorší zápas byla prohra 3:0 na Manchesteru City. Klesli jsem an dno. Ale potom přišla výhra 2:1 na Stamford Bridge a já věřil, že se můj tým zvedá.“ vyjádřil se Wenger pro deník News of the World.
