„Utržil pár ran a modřin, které z něj udělaly chlapa.“ Tak se po návratu Jacka Wilshera v zápase EL proti Kolínu vyjádřil manažer Arséne Wenger.
25ti-letý hráč se musel několikrát vypořádat s návratem po zranění od doby, kdy se v 16 letech prosadil do A-týmu Arsenalu. Jack souhlasí s Wengerem v tom, že právě jeho zkušenosti s pobytem mimo hrací plochu mu pomohly dospět jako člověk i jako hráč.
„Když se dostanete do A-týmu v 16 letech, berete vše jako samozřejmost. Trénoval jsem každý den, což v 16 klidně můžete.“
„Když stárnete, vaše tělo se mění, občas se zraníte a v určitých situacích jste pak opatrnější, což vás také posílí. Vždy jsem hraní fotbalu miloval a stále jej chci hrát.“
„Samozřejmě nastaly i velmi těžké chvíle. Když jste zraněný, ráno vstanete a řekněte si, že všichni vaši spoluhráči jdou na tréninkové hřiště, jen vy musíte do tělocvičny. To vás také posílí, mnohem více pak oceníte, že hrajete a více se snažíte dělat vše proto, abyste zůstali fit a na hřišti.“
Ačkoli od svého debutu odehrál Wilshere pouze dvě další utkání, a to proti Doncasteru Rovers a BATE Borisov, pozoroval na sobě určité známky toho, že se vrací do své nejlepší formy.
„Boss mi vždycky říkal, že jde o mé zrychlení na prvních pěti metrech, když dostanu míč a odpoutám se od bránícího hráče. Cítím, že se to zlepšuje den za dnem. Cítím, že zlepšit se můžu hlavně v zápasech proti soupeři, který chce zvítězit a kdy chce od vás získat míč, který vy musíte být schopní udržet.“
„Dostávám se do toho a má kondice, pokud mohu být upřímný, je možná na nejlepší úrovni za celou dobu. Byl jsem mimo hru čtyři měsíce a když se po zápase podívám na má čísla, nejsem ten, kdo toho naběhá nejméně. Nechápejte mě špatně, nikdy toho nenaběhám nejvíce, máme mnoho hráčů, kteří toho naběhají více, jen jsem rád za svoji statistiku.“
/arsenal.com/
