Se synem na zápas Arsenal – Everton
Předen se sluší poděkovat všem co se podílí na fungování fanclubu Arsenal FC,
protože člověk až sedí na tribuně Emirates si uvědomí co je za tím práce a
úsilí….pánové díky!!!
Má cesta ke vstupenkám vedla přes výhru v tipovačce, kdy se ji v loňské sezóně
podařilo vyhrát a už od začátku sezóny byli mé plány navštívit zápas ve druhé
polovině sezóny, kdy by mohlo být jasné kam se budou cesty Arsenalu ubírat. Proto
hrajte tipovačku, je to zábava, která může přinést spousty pěkných zážitků.
Naše plánování cesty začalo po oficiálním zveřejnění termínu zápasu, kdy byl zápas
původně plánovaný na neděli, ale kvůli zápasům Ligy mistrů nakonec přesunut na
sobotu. Odlez z Prahy jsme měli v sobotu v 9:20 ( já, syn Adam a manželka), už při
nástupu do letadla mě překvapilo, kolik lidí odlétá na tento zápas, kromě nás mohlo
být v letadle dalších cca 15.lidí oblečených do dresů a mikin s kanónem ve znaku.
Po přistání na letišti Standsted naše cesta mířila na vlak a směr Liverpool street, kdy
jsem si po cestě pročítal síť X a zde se mi podařilo koupit přes účet
@Destinace:FOTBAL lístek i pro manželku, tak mohla vyrazit s námi. Po vystoupení
z vlaku naše cesta vedla do druhé nejvyšší budovy v Londýně Horizont 22 na
prohlídku Londýna z výšky, kdy krásně dohlídnete i na náš stadión. Poté už naše
cesta vedla procházkou na ubytování, kde proběhla sprcha, krátký odpočinek a
rychle na metro směr stadión. Po vystoupení z metra už to všude žilo, spousta
stánků s jídlem, suvenýry a taky červená lavina fanoušků mířících ke stadiónu. Naše
kroky vedli do fanshopu, kde jsme si každý vybral a koupil kšiltovku, syn navíc šálu a
nějaké odznáčky a poté rychle na stadion.
Zápas začal hymnou North London Forever, kdy vám opravdu běhá mráz po zádech,
poté to Everton zaparkoval autobus před vápnem a hrozil z brejků, do toho v bráně
Pickford, kterého pro jeho projev ( zdržování, komentování všeho atd.) fakt nemusím
a v tom zápase se to ještě z násobilo. Čím více se blížil konec zápasu, tak se musím
přiznat, že mě přepadla myšlenka, že na Emirates znovu uvidím remízu 0:0 jako při
mé poslední návštěvě, naštěstí do hry nastoupil Max, který měl neskutečný vliv na
naši, až mě překvapilo, jak to tak mladý klučina dokáže a jak je sebevědomí. Naštěstí
to tam 89.min padlo a ten hukot od té doby byl neskutečný a vygradoval sólem Maxe
přes celé hřiště, kdy celý stadión stál na nohou, každý fanoušek řval jak smyslu
zbavený a hnal ho za tím gólem. Musím říct, že to byl neskutečný zážitek na který
budeme dlouho vzpomínat.
Po konci už naše cesta vedla na metro a poté procházkou na hotel vstřebat tento
zážitek.
Ještě jednou díky, vše proběhlo bez problémů…pokračujte ve skvělé práci
menour
