Analýza: Jak je na tom Arsenal v současnosti s financemi?

Otázka, kterou si asi pokládá každý fanoušek, a pěkná řádka odborníků. Místo spekulací máme nyní konečně v rukou fakta. Reportérům z BBC se totiž podařilo získat kopii finanční analýzy, kterou si nechal vypracovat Alisher Usmanov…

Důvod, proč si uzbecký miliardář nechal tuto zprávu udělat, je jednoduchý. Chtěl vědět, jestli by londýnskému klubu pomohla finanční injekce ve výši 150 miliónů liber, kterou se nabídl poskytnout.

Jedná se o 35-stránkový, obsáhlý dokument. Ale výsledky této analýzy mohou být shrnuty velmi jednoduše – Arsenal má v současnosti tak velké dluhy, že zkrátka pro něj není možné být konkurencí pro největší evropské fotbalové kluby. Je tudíž jasné, že Lazard Brothers ve své zprávě uvádějí, aby Usmanov neváhal, a peníze ihned převedl na účet londýnského klubu, řečeno žargonem.

Nicméně, investiční banka NM Rothschild, která radí vedení Arsenalu ve finančních otázkách, tento verdikt, stejně jako vedení samotné, odmítla.

Jak banka, tak i vedení se domnívají, že splacení dluhu by mělo jenom marginální dopad na zdroj peněz na posilování kádru.

Tady je několik nejzajímavějších bodů zprávy Lazard Brothers:

1) Ze zprávy vyplývá, že zisky Arsenalu před zdaněním klesnou z letošních 55 až 60 miliónů liber na 34 až 40 miliónů liber v příštím roce. Nejpozoruhodnější na tom ale je, že největší podíl na tom budou mít platy hráčů, nebo abych konkrétně citoval – „kompenzace hráčům za změny daňové politiky Velké Británie a velké množství zvýšených platů fotbalistů.“ Celkově by se tato částka mělo vyšplhat o 12 až 14 procent na 179 miliónů liber, které příští rok poputují na účty hráčů.

2) Předpokládá se, že zisky navíc klesnou i díky tomu, že nejrůznější dohody a smlouvy byly uzavřeny již v roce 2007.

3) Ve zprávě se píše, že fanoušci Arsenalu už teď platí o 40 procent více za lístky na domácí zápasy než ti, co podporují zbytek klubů z takzvané „Big four“, o 24 procent víc pak musejí zaplatit fanoušci za celoroční pernamentku. Naznačuje se zde, že v této oblasti dojde těžko ke zvýšení zisků, obzvláště v období finanční krize.

4) Dohromady podle této analýzy Arsenal zaplatí v průměru ročně 18 miliónů liber za nové posily, naproti tomu u ostatních klubů z velké čtyřky se tato suma pohybuje okolo 37 miliónů.

5) Toto je asi nejpodivnější bod ze všech. Ve zprávě totiž stojí, že přebudování bývalého stadiónu mužstva Kanonýrů, tedy Highbury, se nakonec nemusí ukázat vydělečným. Celkem se totiž na stavbách utratilo 14O miliónů liber, a získat tyto peníze nazpátek nebude vůbec jednoduché.

Takže Usmanov, který je v současnosti druhým největším akcionářem Arsenalu – vlastní 25 procent akcii – nabízí vedení klubu 150 miliónů liber výměnou za další akcie.

To by samozřejmě rozvázalo ruce Arséne Wengerovi v nakupování nových hráčů, taktéž by se z toho daly zaplatit dluhy za výstavbu za Emirates Stadium, které v současnosti činí 242 miliónů liber, či by se daly použít na zaplacení dluhů za přebudování Highbury.

Jak už jsem naznačil výše, vedení Arsenalu odmítlo Usmanovu nabídku, poté, co banka Rotschild nechala přezkoumat zprávu od banky Lazard Brothers.

Ze zprávy Rotschild vyplývá toto:

1) Splacení všech dluhů za výstavbu Emirates Stadium by Arsenalu ročně vyneslo maximálně 5 miliónů liber navíc.

2) Existují lepší cesty, jak získat peníze za přebudování Highbury, a i kdyby přišlo to nejhorší, nemělo by to klub výrazně finančně poškodit, protože současní majitelé pozemků nemají s Arsenalem nic moc společného.

3) A co je na této zprávě nejkontroverznější? Pánové z banky Rotschild v ní tvrdí, že Arséne Wenger není příliš vážně omezován nedostatkem financí v tom, aby mohl neustále zlepšovat svou sestavu, a že se rozhodně nemusí cítit nijak spoutaný či omezovaný (,jestli chápete, jak to myslím).

Všechny tyto body by se daly popsat jako odvážný tah, odmítnout finanční jistotu a nabídku takového množství peněz. V době finanční krize, a v době, kdy je situace na anglickém trhu s nemovitostmi nejhorší od třicátých let minulého století, no, tomu říkám odvaha.

/BBC/

 

 


Normal 0 21 false false false MicrosoftInternetExplorer4

Konečně se nám díky reportérům z BBC podařilo odhalit, jaká je v současnosti finanční situace Arsenalu. Ekonom a žurnalista Robert Peston, pracující pro anglickou stanici, totiž získal kopii oficiální analýzy, kterou si nechal vypracovat Alisher Usmanov u banky Lazard Brothers. Díky tomuto pánovi se tak konečně dozvídáme pravdu, a že je vskutku zajímavá…

 

Důvod, proč si uzbecký miliardář nechal tuto analýzu vypracovat, je jednoduchý. Chtěl vědět, jestli by jeho klubu pomohla finanční injekce ve výši 150 miliónů liber, kterou se nabídl poskytnout. Jedná se o 35-stránkový, obsáhlý dokument. Ale výsledky této analýzy mohou být shrnuty velmi jednoduše – Arsenal má v současnosti tak velké dluhy, že zkrátka pro něj není možné být konkurencí pro největší evropské fotbalové kluby. Je tudíž jasné, že Lazard Brothers ve své zprávě uvádějí, aby Usmanov neváhal, a peníze ihned převedl na účet londýnského klubu, řečeno žargonem.

 

Nicméně, investiční banka NM Rothschild, která radí vedení Arsenalu ve finančních otázkách, tento verdikt, stejně jako vedení samotné, odmítla.

 

Jak banka, tak i vedení se domnívají, že splacení dluhu by mělo jenom marginální dopad na zdroj peněz na posilování kádru.

 

Tady je několik nejzajímavějších bodů:

 

1) Ze zprávy vyplývá, že zisky Arsenalu před zdaněním klesnou z letošních 55 až 60 miliónů liber na 34 až 40 miliónů liber v příštím roce. Nejpozoruhodnější na tom ale je, že největší podíl na tom budou mít platy hráčů, nebo abych konkrétně citoval – „kompenzace hráčům za změny daňové politiky Velké Británie a velké množství zvýšených platů fotbalistů.“ Celkově by se tato částka mělo vyšplhat o 12 až 14 procent na 179 miliónů liber, které příští rok poputují na účty hráčů.

 

2) Předpokládá se, že zisky navíc klesnou i díky tomu, že nejrůznější dohody a smlouvy byly uzavřeny již v roce 2007.

 

3) Ve zprávě se píše, že fanoušci Arsenalu už teď platí o 40 procent více za lístky na domácí zápasy než ti, co podporují zbytek klubů z takzvané „Big four“, o 24 procent pak musejí pak zaplatit fanoušci za celoroční pernamentku. Naznačuje se zde, že v této oblasti dojde těžko ke zvýšení zisků, obzvláště v období finanční krize.

 

4) Dohromady podle této analýzy Arsenal zaplatí v průměru ročně 18 miliónů liber za nové posily, naproti tomu u ostatních klubu z velké čtyřky se tato suma pohybuje okolo 37 milión.

 

5) Toto je asi nejpodivnější bod ze všech. Ve zprávě totiž stojí, že přebudování bývalého stadiónu mužstva Kanonýrů, tedy Higbury, se nakonec nemusí ukázat vydělečným. Celkem se totiž na stavbách utratilo 14O miliónů liber, a získat tyto peníze nazpátek nebude vůbec jednoduché.

 

Takže Usmanov, který je v současnosti druhým největším akcionářem Arsenalu – vlastní 25 procent akcii – nabízí vedení klubu 150 miliónů liber výměnou za další akcie.

 

To by samozřejmě rozvázalo ruce Arséne Wengerovi v nakupování nových hráčů, taktéž by se z toho daly zaplatit dluhy za výstavbu za Emirates Stadium, které v současnosti činí 242 miliónů liber či by se daly použít na zaplacení dluhů za přebudování Higbury.

 

 

Jak už jsem naznačil výše, vedení Arsenalu odmítlo Usmanovu nabídku, poté, co banka Rotschild nechala přezkoumat zprávu od banky Lazard Brothers.

 

Z jejich zprávy vyplývá toto:

 

1) Splacení všech dluhů za výstavbu Emirates Stadium by Arsenalu ročně maximálně 5 miliónů liber

 

2) Existují lepší cesty, jak získat peníze za přebudování Higbury, a i kdyby přišlo to nejhorší, nemělo by to klub výrazně finančně poškodit, protože současní majitelé pozemků nemají s Arsenalem nic moc společného.

 

3) A co je na této zprávě nejkontroverznější? Pánové z banky Rotschild v ní tvrdí, že Arséne Wenger není příliš vážně omezován nedostatkem financí v tom, aby neustále zlepšovat svou sestavu, a že se rozhodně nemusí cítit nijak spoutaný či omezovaný (,jestli chápete, jak to myslím.

 

Všechny tyto body by se daly popsat jako odvážný tah, odmítnout finanční jistotu a nabídku takového množství peněz. V době finanční krize, a v době, kdy je situace na anglickém trhu s nemovitostmi nejhorší od poslední finanční krize, no, tomu říkám odvaha.

 

/BBC/