AntiScum Blog – Úvod

Antiscum se po některých prosebných hlasech rozhodl otevřít svůj vlastní blog. První díl měl sice vypadat úplně jinak, ale po té spoušti, která se tu naší nečinností náhle objevila, jsme zareagovali a první díl tedy bude úplně jiný. Bude to jen krátký úvodník, doufáme, že té hlavní náplni se budeme moci v klidu věnovat zanedlouho

Za těch přibližně 14 dní(zrovna po Vánocích, kdy puberťáci dostávají nejvíce kravin typu připojení na internet) se tady objevila spousta nových uživatelů, která úroveň komentářů pod každým článkem opět dostali až na samé dno a udělala z lepšícího se webu gunners.cz opět tu starou známou žumpu. Možná že se vám, mojí milí přispěvovatelé, podařilo ještě něco lepšího, a to shodit nás až na úroveň webu chavskifc.cz. A já se ptám : Tohle opravdu chcete? Takhle se vám to opravdu líbí vy všichni Seredanové,Yurikové,Libibibiové? Za všechny jsem jmenoval právě vás, padli jste mi zrovna do oka.

 

Apeluji na tři čtvrtiny z celého webu, říkám to pořád a pořád dokola. Nikdo vás nechce vyhánět, ale když už tedy píšete komentář k nějakému článku, prosím, zkuste se zamyslet nad tím, co jste zrovna napsali, zkuste si říct, jestli to má cenu se o svůj povětšinou jednořádkový komentář dělit s přibližně dvěma tisícovkami návštěvníků, kteří denně na tento web dorazí, nebo jestli by náhodou nebylo lepší si ho nechat pro sebe, popřípadě při opravdové nutnosti se o něj podělit pouze se svým kamarádem na icq či na jiných podobných vylomeninách. Bylo to řečeno několikrát, tím, co píšete znevažujete kvalitní práci všech redaktorů, kteří se snaží web dostat zase o kousek dál před konkurenci. Já chápu, že každý nemá pravopisné nadání, ale úroveň komentáře není ani tolik umocněna pravopisem jako spíše myšlenkou. A proto ta úroveň komentáře každého z vás může být vylepšena, pokud u toho budete opravdu myslet. Zkuste to…

 

Jak už jsem říkal, úvodník měl být v daleko příjemnějším duchu, ale jinak to nešlo a já doufám, že takovéto delší články kvůli takovýmto, doufám výjimečným situacím, už nebudu muset nikdy psát…