Zpravodaj ruského Sport expressu Boris Levin v minulém rozhovoru nastínil Aršavinovi scénář jeho začátku působení v anglického fotbalu: nejdříve vstup na hřiště, pak celý zápas, první vítězství, první gólová přihrávka a nakonec první gól. Útočník s ním souhlasil a zcela plán splnil. První gól – Aršavinovo mistrovské dílo – jsme viděli v sobotním utkání s Blackburnem, které Arsenal vyhrál s velkým rozdílem 4:0. Rus byl opět ohodnocen jako nejlepší hráč utkání.
Několik minut po skončení nedělního zápasu Zenitu Petrohrad, (kde Aršavin hrával před přestupem do Arsenalu), se uskutečnil následující telefonní rozhovor:
Aršavin (A): Právě jsem se dověděl, že Zenit v zahajovacím utkání Ruské premier Ligy remizoval s moskevským spartakem 1:1. Ale podrobnosti zatím neznám.
Levin (L): Mohu říci, že Pogrebnjak dal bláznivý gól z trestného kopu ze vzdálenosti téměř třiceti metrů.
A: To znamená, že Paša je je ve formě, což nemůže nepotěšit před zápasy sborné.
L: Stíháte sledovat výsledky svého bývalého klubu?
A: Podle možností. Zápas s Udinese jsem neviděl – díval jsem se jen na fragmenty na internetu a četl jsem komentáře. Píše se, že rozhodčí tam natropil hlouposti a naši prostě neměli štěstí.
L: Téma Zenitu je krajně zajímavé, ale volám vám, jak jistě chápete, kvůli něčemu jinému. Scénář, který jsme načrtli v minulém rozhovoru, se uskutečnil stoprocentně. Je čas na nový. Odkud začneme – od gólu v utkání venku?
A: To by vůbec nebylo špatné, ale všechno se komplikuje tím, že v příštím úterním pohárovém utkání proti Hullu určitě nenastoupím.
L: Kvůli zranění z utkání proti Blackburnu?
A: Ano, teď nemohu vkročit na nohu. Nejen že mi roztrhli kůži na chodidle, ale i rozsekli tkáně. Doslova mě bodli nožem – ne příliš hluboce a velmi bolestivě.Během přestávky lékař šil čtyři stehy ale zdá se, že tím to neskončilo.
L:Kdo to udělal?
A: Ooijer. Kolíky mi prorval kopačky až do masa. Bylo to ale během hry, takže nic Holanďanovi nevyčítám.
L:Kdy se to stalo?
A:Hned z kraje utkání, asi mezi desátou až patnáctou minutou.
L:A dále jste musel překonávat bolest?
A:V zápalu boje jsem bolest nevnímal. Ale o přestávce, když mě doktor ošetřoval, jsem se na ránu nemohl ani podívat.
L:Když jste dal gól, utíkal jste k lékaři, abyste mu poděkoval za to, že vám pomohl o přestávce?
A:Ano, bylo to tak. Dobře vykonal svoji práci. Mimochodem, když mi doktor ošetřoval nohu, Wenger udělal změny, o nichž jsem nevěděl. A když jsem vstoupil na hřiště ve druhém poločase (o několik minut později než ostatní), požádali rozhodčího, aby pozdržel úvodní hvizd, ani mě nenapadlo, že máme početní převahu. Ukázalo se, že Nasri přešel do středu na moje místo a já jsem musel hrát zleva.
L:Co dnes říkají lékaři? Budete dlouho chybět?
Doufám, že to bude v pořádku do čtyř až pěti dnů. V každém případě udělám všechno pro to, abych se vrátil v sobotu proti Newcastle. Už mě nebaví samostatně trénovat. To stačí, když tým hraje Ligu mistrů.
L:A tím spíš je třeba se vrátit do zápasů sborné.
A: Samozřejmě.
L:To znamená, že vás už považují za vážného soupeře. Vraťme se ke gólu, co se tam stalo?
A: Podíval jsem se včera na videozáznam a pochopil jsem, že televizní obraz všechny zmátl. Vypadá to tak, že střílím do strany od branky, míč se odráží od nohy Ooijera a až pak padá do sítě. Ve skutečnosti všechno bylo daleko složitější. Střílel jsem stejně, ale překážel jiný obránce, který se skácel pode mě, právě od jeho nohy míč odskočil k Ooijerovi. Takže tam byly teče dvě.
L: Po tomhle je možné, aby gól byl připsán útočníkovi?
A: Jednou v zápase s „Uralanem“ míč po střele vletěl do branky a přitom se dotkl čtyř hráčů, a přesto mi gól připsali. Ale to je absolutně nedůležité. Hlavní je, že jsme dali tak rychlý gól a utkání se vyvíjelo podle našich představ. A jestli v protokolu je gól jako Ooijerův vlastní, to znamená, že to tak tomu i je. Nemám problém.
L: Všechny ruské weby gól připsali vám.
A:Na stadiónu to hlásili rovněž, ale poslední instance je oficiální protokol.
L:Pro splnění načrtnutého plánu jste musel dát ještě další gól, což jste udělal, a to ve velkém stylu, na jaký jsme byli zvyklí v Zenitu a v ruské sborné. Znamená to, že se v Arsenalu cítíte už uvolněně?
A: V tom případě jsem měl jednoduše možnost obehrát hráče a tu jsem využil. Všechny předchozí pokusy obehrát soupeře jsem prováděl kličkou doprava. Obránci Blackburnu si už na to zvykli. I v této gólové situaci někdo z nich zajišťoval spoluhráče z té na první dojem správné strany. Obránce Simpson si myslel, že mě čte jak otevřenou knihu. Ale ukázalo se, že stránky se tentokrát přilepily.
Co se týká úplného uvolnění, dosud tomu tak bohužel není. Zápas se vyvíjel po rychlém gólu dobře, všechno šlo, jak po másle. Kdyby byl stav 0:0, zápas mohl mít podobný charakter jako duely se Sunderlandem a s Fulhamem. Nyní by to chtělo vyzkoušet, zda jsem chytil vlnu, nebo Blackburn byla pro mě jen jedna vydařená epizoda. Ale osud bohužel chtěl tak, že vznikly dodatečné potíže. To znamená, že si mě musí ještě otestovat.
L:Tento zápas jsem sledoval v Centrálním klubu intelektuálního sportu v Moskvě. Lidé tam při vašem gólu dokonce přestali hrát poker a začali se kochat elegantními přihrávkami, které jste adresoval spoluhráčům. Litujete , že ani jedna neskončila gólem? Nic jste nevyčítal Bendtnerovi nebo Ebouemu?
A: 4:0 nám úplně stačilo. Každý fotbalista spálí nějaké ty šance a Eboue dvakrát skóroval a Bendtner dá gól v příštím zápase.
L:Svůj první gól hráč z Pobřeží slonoviny dal poté, co brankář Robinson vyrazil vaši střelu před sebe.To je možné považovat za gólovou přihrávku?
A: Podle mě se takové počítají pouze v hokeji. Chápu, že chcete moje vystoupení udělat ještě velkolepějším, ale oficiálně je na mém účtu pouze jeden gól. A to znamená, že je kam směřovat i nadále.
L:Penaltu jste nechtěl dát?
A:Kdybych byl přesvědčen,že jsem dál první gól sám, určitě bych v této situaci požádal o míč, vždyť hattrick se každý den nepodaří. Ale byl jsem přesvědčen, že první gól byl vlastní gól.
L: To, že jste opět hrál na dvou různých pozicích znamená, že Wenger ještě stále hledá Aršavinovi optimální místo na hřišti?
A: Možná, ale není vyloučeno, že se odhodlal ke změnám podle situace. V každém případě je lépe se na to zeptat samotného Wengera.
L:Řekl vám trenér po zápase něco osobního?
A: Ne. Poděkoval všem a řekl, že jsme hráli dobře.
L: Jak se odrazilo těžké utkání v Římě na vašem výkonu?
A: Je dobré, že jsme tam přece jen vyhráli. Po takových zápasech je to pro všechny těžké, a kdyby se k tomu ještě přidal psychický stres po prohraném utkání, hráči by nemuseli být připraveni k zápasu s Blackburnem. Tím spíš, že se vrátili do Londýna až ve čtvrtek v šest ráno a už hráli v sobotu.
L: Kde jste se díval na římský zápas?
A: Toho dne jsem čekal na manželku, takže začátek zápasu jsem promeškal, ale jakmile jsme přijeli z letiště, hned jsem zasedl k televizi.
L:Příjezd Julie se na vás projevil? Možná jste proti Blackburnu hrál tak dobře kvůli ní?
A: Možná. Nálada se zlepšila, to každopádně.
L:Julie se už zapojila do výběru nového bydliště?
A: Samozřejmě. Začala s tím už ve čtvrtek a podařilo se jí vybrat. Zbývá už jen se domluvit s majiteli.
L:Změnilo nějak váš život to, že jste se přestěhoval do hotelu poblíž centra Londýna?
A: Největší vliv má auto. Jezdím nyní pořád a v centru jsem teď častěji. Už znám silnice, směry, dokáži si už představit, kde právě jsem. Zvykám si.
L: Telefonní účet už jste dostal?
A: Ne. Velikost pohromy zůstává ještě stále hádankou.
L: S Hiddinkem jste se ještě nesetkal?
A:Ne, ale po utkání s Blackburnem jsem byl na sponzorském večírku ve prospěch nigerijských dětí, který organizoval Sylvestre, a tam jsem potkal Drogbu. Zeptal jsem se ho, jak se daří taťkovi? V Arsenalu Hiddinka všichni označují za mého tatínka. Didier říkal, že vše je OK.
/sport-express/
