Po zápase s Wiganem a před očekávaným soubojem s Villarealem se Andrej Aršavin podělil se svými dojmy s redaktorem ruského Sport – Expressu.
L: Další špičkový výkon, další vysoká hodnocení v anglickém tisku. Z toho vyplývá, že už vydržíte vypjatou Premier league?
A: Ne, ještě mi schází pocit svobody při rozhodování.
L: Co je třeba, abyste ho nabyl?
A: Úplně si zvyknout na rytmus hry. Zatím se stále nacházím v časové tísni. V Rusku po převzetí míče jsem mohl přemýšlet na dva tahy dopředu, zde mi to ještě nevychází.
L: To je výsledek nezvyklé tvrdosti boje nebo hraje roli i psychologie?
A: Vliv má všechno. Dokonce životní styl. Ve fotbale vše souvisí se vším. Když budu stoprocentně fyzicky připraven, rovněž hlava bude pracovat rychleji. Někdy v boji s obráncem odletím o dva metry, ale píšťalka mlčí. Taková tvrdost je zde běžná a je třeba si na ni zvyknout.
L: V prvním poločase utkání s Wiganem váš tým propadl. Kde jsou příčiny?
A: Wigan měl dostatek sil, aby vydržel tempo. Soupeři hráli agresivně a stíhali se vracet zpátky. Velmi dobrý byl Mido, který stále zaměstnával naši obranu. Dobře s ním spolupracoval Valencia. Poté co Mido odstoupil kvůli zranění, soupeř si už nedokázal nic vytvořit v útoku.
L: Po takovém prvním poločase by ruští trenéři řekli hodně „laskavých“ slov. Co probíhalo o přestávce u vás?
A: Ještě jsem nikdy neviděl Wengera, aby křičel nebo ztratil nervy. Jako obyčejně vydal nezbytné příkazy a vyměnil pozice několika hráčům. Potom klidně řekl, ze máme jít a vrátit to, co jsme ztratili v prvním poločase.
L: Nezměnil i vaši pozici? Po přestávce jste se daleko více posunul do středu ze svého levého křídla.
A: Mě neměnil, ale od stavu 2:1 Wigan útočil ze všech sil a na jeho půlce vznikaly volné prostory. Proto jsem se posouval do středu, abych dříve dostával míč. Vždyť než se balón dostane na levé křídlo, soupeř se už stačí vrátit. Tím spíš, že střídající Adebayor i van Persie rozpumpovali náš útok.
L: Jejich absence v základní sestavě byl důsledek plánované rotace nebo jste nepovažovali Wigan za nejdůležitějšího soupeře v souvislosti s Villarealem a s příštími souboji s Chelsea v FA Cupu a s Liverpoolem v lize?
A: Kdo bude hrát, to je věc trenéra. Wenger jednoduše oznámí sestavu a nevysvětluje, proč nehrají zrovna ti a kdo zůstane na lavičce. A to je správné. Podle mě den odpočinku navíc před bláznivým týdnem, o němž jste mluvil, je vítaný pro jakéhokoliv klíčového hráče.
L: Na první gól do sítě Wiganu jste přihrával vleže. Stávalo se vám to často během kariéry?
A: Vzpomínám si na gól proti Lokomotivu. Podobně jsem přihrával Zyrjanovovi. Velký problém to není.
L: Počítáte si gólové přihrávky? Jak o nich píše anglický tisk?
A: Podle mě to zde nikoho nezajímá, v novinách jsem neviděl, že by je počítali. Ani pro mě nemají velký význam.
L: Nicméně u nás v redakci jsme vedli spory, zdá vám máme připsat gólovou přihrávku v situaci, kdy Arsenal dal druhý gól?
A: Myslím, že gólová přihrávka je ta přihrávka, po které následuje rozhodující střela.
L: Byla velmi efektní, jedna z těch co vyvolává zvláštní reakci fotbalistů – míč prošel mezi nohama soupeře.
A: Byla to obyčejná přihrávka. Jestli je na ní něco zvláštního, pak stojí za řeč naše spolupráce s Cescem, rozumíme si velmi dobře.
L: To znamená, že si se svými partnery už rozumíte? Dokonce s Fabregasem a Adebayorem, kteří se sotva vrátili do sestavy?
A: Snažím se zvyknout na všechny fotbalisty v sestavě Arsenalu. O plném vzájemném porozumění je příliš brzy mluvit. Co se týká Cesca, je to mozek týmu, a to nejen na hřišti. Snaží se být v centru všeho dění. Dobře se s ním hraje. Stejně tak s Adebayorem, jsou to opravdoví mistři.
L: V jednu chvíli vám Tožan přihrál v situaci, kdy sám mohl střílet. Svědčí to o tom, že se k vám chová lépe než k ostatním?
A: To vypovídá jen o tom, že velký mistr nikdy nezačne skrblit, když vidí že spoluhráč je v lepší pozici. Co se týká vztahů v mužstvu všichni se ke mně chovají dobře.
L: Byl jste velmi rozrušen, když jste po efektní kombinaci střelil do tyče?
A: To se nedá tak říct, ale gól to mohl být opravdu efektní. Skoro to vyšlo.
L: Naopak v situaci, když jste dal gól, osud vám vše vrátil.
A: Po zápase spoluhráči žertovali, že za tak ideální přihrávku musím vzít obránce Wiganu do pubu. Jsem připraven. Ale, víte, nic nebývá v životě jednoduché, vždyť jsem se ocitl na pravém místě poté, co se mi povedl únik od své šestnáctky. Sám jsem se podivil, když jsem uviděl videozáznam. Takže na gól jsem se nadřel.
L: Noha vás už nezlobí?
A: Ne, absolutně je vše v pořádku.
L: Víte, že Roman Pavljučenko dal v tomto kole také gól?
A: Samozřejmě, a byl to krásný gól.
L: Poblahopřál jste mu?
A: Zatím nebylo kdy. Ale přiletí Julie s Artemem, začneme se častěji stýkat. Julie s Larisou si určitě zavolají. Už jsem se několik týdnů neviděl se svými a je mi velmi smutno. Konečně přiletí do Londýna ne na návštěvu, ale na stálo.
L: Nezměnil jste názor, že Chelsea s Hiddinkem vyhraje titul?
A: Stále si myslím, že Manchester by se měl obávat o titul. Mimochodem, Angličané už pochopili, že náš Guus je mimořádný trenér.
L: Ještě jste se nechystal na zápas s Chelsea? Nebudete konsultantem v otázce Hiddinka?
A: Myslím, že vše překrásně vědí i beze mě. Ale o Chelsea jsme ještě nepřemýšleli. Dnes je na pořadu dne Villareal.
L: Je pro vás důležité, abyste dal gól Hiddinkovu týmu?
A: Je pro mě důležité přehrát jeho tým. Jestli by mi to zaručili za podmínky mé nepřítomnosti na hřišti, bez přemýšlení bych souhlasil.
L: Jak se v Arsenalu projevuje boj na třech frontách?
A: Zde si už na to každý zvykl. Prostě se připravujeme na každý následující zápas. Pro mě to je možná jednodušší. V Lize mistrů nehraji, proto si odpočinu. Ale ani u spoluhráčů necítím nějaké větší napětí.
L: Ale za Španělska se vrátili určitě unaveni.
A: Ovšem, každý zápas bere mnoho sil. V Anglii jsou ale zvyklí rychle rehabilitovat, utkání často dělí mezi sebou jen dva dny, jako nyní.
L: Jak je pro klub důležitý středeční zápas s Villarealem?
A: Velmi důležitý. Zápas s Wiganem byl ale neméně důležitý. Tady vůbec nikdo nerozděluje zápasy na prvořadé a druhořadé.
L: Chápu, že není dobré tipovat, ale kdybyste přešli přes Španěly, koho byste si přál více – ManU Nebo Porto?
A: Samozřejmě, že Portugalce. Velmi chceme dojít do finále.
L: V anglickém šampionátu zbývá Arsenalu už jen šest utkání. Čekají na něj soupeři jako je Liverpool, Chelsea a Manchester Utd. Je to příležitost dohnat lídry, anebo to znamená dodatečné problémy v souboji s Aston Villou?
A: Doufám, že to první. Tím spíš, že po remíze Aston Villy s Evertonem je náš odstup od pátého místa větší, než ztráta na třetí místo. Dokud jsou šance, budeme bojovat a nezapomínat na hlavní úkol: vybojovat Ligu mistrů.
L: Úkol je ale o to složitější, že Arsenal dále pronásledují zranění. Sotva se vrátili dva klíčoví hráči útoku, tak začaly problémy v obraně: Almunia, Gallas, Clichy, Djourou. Když to půjde tak dál, zůstanete bez obrany.
A: Ano, někdo nahoře se na nás zlobí. Na příští dva zápasy zůstali fakticky čtyři obránci. Vystřídat někoho z nich může jen Eboue, a to jen na křídle. Nedej bože kdyby se něco stalo s Kolo Tourem nebo se Silvestrem. Pak by musel do obrany někdo ze záložníků.
L: Anglické výjezdy jsou podobné?
A: V globále ano. Všechno probíhá podle stejného schématu. Všechno je odladěno do maličkostí.
L: Jak se fotbalisté baví během cesty?
A: Každý po svém. Nic zvláštního ve srovnání s Ruskem tady není. Někdo preferuje kino, někdo hraje karty, jiný internetové hry. V letadle po zápase s Wiganem Cesc, Bedtner, Nasri a Walcott zorganizovali soutěž v automobilových závodech.
L: Kdo byl nejrychlejší?
A: Walcott.
L: Přidal jste se k nim?
A: Ne, četl jsem knihu.
L: Anglickou?
A: Ne, ruskou. Poslední román Borise Akunina.
L: Do svého nového bydliště jste se už přestěhoval?
A: Musím to udělat příští týden. Smlouva je podepsána a konečně se to vyřeší. Fotbal je v Anglii velmi rychlý, ale problémy s bydlením se řeší dost pomalu.
/sportexpress/
