Dobrý den lidi, jste po naší porážce v Brightonu připraveni na týden vzájemného obviňování a zkoumání příčin?
Výhra je to, co lidé chtějí a očekávají. Když se to stane – je v poslední době stále častěji, spravedlivě – přivítána kývnutím hlavy. Nějak tak jako odpověď: „To by šlo.“ Tedy pokud to není něco pozoruhodného, nebo velký zápas, jako je severolondýnské derby (to máme brzy). Porážka mezitím potřebuje větší analýzu, otevírá staré rány, někdy vytváří nové a nutí nás dívat se na věci poněkud chladnějším, a někdy i brutálnějším způsobem.
Jedna z věcí, na kterou se dá dívat je ta, jakou jsme měli před pozastavením soutěže sérii neproher v Premier League. Nevím, jestli se dá říct, že jsme měli „momentum“, ale něco jsme měli. Fotbal nebyl tak plynulý, jak bychom si přáli, a zvýšená stabilita v obraně šla na úkor útoku. Na tom Mikel Arteta stále pracoval. Naše poslední výhra, 1:0 na West Ham United, přišla díky pozdnímu zásahu Alexandra Lacazetteho, o které se doma celkově moc psát nedalo.
Což ovšem neznamená, používat 3 měsíce bez fotbalu jako výmluvu, protože by to nemělo změnit naši schopnost porazit Brighton, ale mohl by to být důvod, proč nejsou někteří hráči ještě úplně v tempu. V průběhu přerušení měl Arteta příležitost poznat své družstvo za poměrně unikátních okolností. Nakonec je ale to, co hráč dělá na hřišti, ten nejdůležitější faktor, jak jim porozumět. Jak porozumět jejich charakteristikám.
Musí převzít odpovědnost za to, jak je využívá, a říkám to se vší potřebnou sympatií k manažerovi, který přišel v prvních dvou zápasech o tři klíčové hráče kvůli zranění a dalšího kvůli suspendaci, protože je to přehnaně emotivní, kudrnatý veterán, který se stará víc o svoji smlouvu a mzdu než o svoji obhajobu. Okolnosti jsou v tuto chvíli těžké, po tak dlouhé době bez fotbalu znamenají fyzické nároky hry to, že musíme rotovat. Je ale výběr útočníka, který nedal gól už více než rok, chytrý způsob, jak od začátku začít sestavovat svůj tým?
Jak jsem psal včera, myslím si, že náš střed pole hraje roli v tom, proč si vybíráme Aubameyanga na levé straně hřiště. Na hřišti tím dostáváme více gólové hrozby (alespoň jmenovitě), ale možná to přední trojka s kapitánem po boku Martinelliho a Pepeho vyrovnává. Možná nevěří Kolasinacovi v defenzivě, takže ho nemůže spárovat s mladým Brazilcem. Je zajímavé slyšet mluvit manažera o tom, jak je potřeba najít rovnováhu mezi mladými hráči a zkušeností, aby se mohli mladíci správně rozvíjet. Kdo jsou ale ti zkušení hráči v týmu, od kterých se mohou skutečně učit? Připadá mi to jako problém, který lze vyřešit skutečně pouze prostřednictvím přestupového trhu, a samozřejmě nemáme vůbec ponětí, jakou kupní sílu máme, až se otevře.
Když už mluvíme o středu pole, Matteo Guendouzi údajně čelí zákazu tří zápasů za to, že na konci zápasu chytil Maupaye, což vyvolalo více reakcí hráčů Arsenalu než to, co Brighton udělal Berndu Lenovi. I když naprosto chápu touhu pomstít se za to, co se stalo, připadlo mi to všechno trochu více pro kamery, což je samozřejmě ještě hloupější.
Po pěkně strnulé první půli jsem doufal, že ten druhý poločas uvidím nažhavený tým Arsenalu. Zejména poté, co dostali aktuální informace o Berndu Lenovi – hráči, který je všechny v této sezóně znovu a znovu zachraňoval. I kdyby to bylo to nejmenší od nás, byl bych rád, kdybych viděl skupinu hráčů, připravených dát trochu více ze sebe, zvýšit intenzitu a agresivitu na hřišti, odhodlaných donutit soupeře zaplatit za to, co udělali jejich spoluhráči. Nemluvím o násilí, úderech, nebo něčem podobném, ale to, že naše reakce na Maupaye přišla až po závěrečném hvizdu – a pravděpodobně to spíše souviselo s tím, že dal vítězný gól – je opravdu zklamáním.
Myslím, že Arteta se o těchto hráčích stále učí a že nedostatek reakce bude součástí tohoto procesu. Samozřejmě musíte být profesionálové a nenechat rudo před očima udělat něco hloupého, protože je těžší vyhrát zápas s deseti muži. Zároveň však existuje síla v pospolitosti a jednotě, síla ukázat svůj charakter tím, co a jak děláte na hřišti, a právě teď, pokud jste tým Premier League (i mimo ni), byste se na Arsenal dívali jako na „měkký“. V bezpočtu věcí, které musíme změnit, je to nesmírně důležité.
Nakonec. S velkým strachem čekáme na potvrzení závažnosti Lenova zranění, že utrpěl rupturu předního zkříženého vazu v koleni. Držme palce, ať tomu tak není, lae pokud ano, je tu samozřejmě řada problémů, kterým budeme muset čelit. První, je být bez jednoho z našich nejlepších hráčů až do příštího roku, a doufat, že nebude mít následky jako Hector Bellerin nebo Rob Holding – oddálení návratu na hřiště.
Za druhé se musíme vážně zamyslet nad tím, co musíme udělat, abychom se s tím vyrovnali. Pochybuji, že existovaly nějaké plány na koupi brankáře, až se přestupní trh otevře. Je to ale něco, co pravděpodobně budeme muset udělat. Myslím, že Emi Martinez je slušná záloha, a možná že pro něj i šance ukázat, že umí být něčím víc. Zdá se ale, že bychom mohli potřebovat utratit peníze nějakým způsobem, abychom tento problém vyřešili. Koupíme mladého brankáře, nebo někoho hotového?
Za třetí, ve velmi krátkém horizontu se musíme rozhodnout, kdo nahradí Martineze. Mattu Maceymu, současné trojce, vyprší smlouva 30.června, a my máme čas do zítřka, abychom dokončili její prodloužení, aby mohl hrát po zbytek sezóny, nebo déle, pokud se rozhodneme jít do toho s Argentincem naplno.
Takže, jeden mazaný malý šťouchanec od Maupaye, aby se pokusil vyhrát pro svůj tým volný kop, má všechny tyto razantní dopady a komplikace pro Arsenal. Připadá mi to, jako bychom byli obrovsky trestáni, zatímco ten chlápek, co to všechno způsobil, vyvázne bez jakéhokoliv pokárání. V rugby, hře, kde dochází k obrovskému fyzickému kontaktu, hráč, který úmyslně napadne soupeře, který je ve vzduchu, bez úmyslu vyhrát míč, dostane červenou kartu. Je nejvyšší čas, aby „fotbal“ uznal, že se to v naší hře děje také, a něco s tím udělal.
/arseblog.com/
