Měsíce přemýšlení, „Proč máme Williana, který už nemůže být Willianem?“, si na člověku vyberou svou daň. Což je v pořádku, protože tato doba sledování Williana, který už není Willianem, má vliv i na fanoušky. Sklízíme, co jsme zaseli, atd.
Vím, že je snadné být cynický, ale jedna z věcí, které mě v létě opravdu zajímají, je pokusit se přijít na to, jestli budou nějaké taktické posuny založené na hráčích, které podepíšeme. Uznávám, že to vyžaduje, abychom skutečně podepsali některé hráče. Ne něco, co jsme zatím oficiálně zvládli, ale také jak a kdy se to stane. Jsem zvědavý, jestli to značí nějaké možné změny.
Pokud jde o to, jaký byl dlouhodobý plán pro tým, tak ještě v prosinci loňského roku byl manažer otevřený jako nikdy předtím:
„Chceme přejít na 4-3-3, a na to potřebujeme hodně specifik v každé pozici, ale ty teď na pěti nebo šesti pozicích nemáme.“
Někteří to tehdy pokládali za trochu neužitečné, říkali, že hráči, které jsme měli, nemohli hrát, jak jsme chtěli, ale nemyslím si, že to bylo tak striktní. Přinejmenším to načrtlo vizi toho, co chce, a fotbal, který chce, abychom hráli. I když bych mohl být klasifikován jako nějaký divoký optimista (nebo idiot), nemůžu uvěřit tomu, že fotbal, který Arteta zatím předváděl, je to, co opravdu chce.
Je to muž vzdělaný v Barceloně, a i když měl několik vlivných let pod manažery jako Walter Smith a David Moyes, nejvíce spolupracoval se dvěma z největších ofenzivních manažerů všech dob – Arsene Wengerem a Pep Guardiolou. Možná jsem naivní, ale žádný tým, který dá v lize 55 branek, nikdy neudělá nic podstatného a žádný manažer, který nepřetržitě předvádí takovéto výkony, si dlouho práci v klubu, jako je Arsenal, neudrží. Nedělá tě to atraktivním ani pro jiné kluby, ve kterých bys mohl mít ambice pracovat.
Může to být i případ, že Arteta chce hrát otevřenější, expanzivní a útočný fotbal, ale prostě to nejde, nemyslím si ale, že je to něco jiného než být někdo, kdo je šťastný s týmem, který prostě nevytváří dostatek šancí a soupeři nezpůsobuje dost problémů. Je to jeho opravdu první „řádné“ léto ve vedení, protože i když to bylo v loňském roce kvůli pandemii stejné pro všechny, bylo to stále směšně komplikované a odlišné od normálu.
Což neznamená, že už do jisté míry nepřetvořil mužstvo, ale je to trochu jako brousit staré dveře, než je natřete. Starý vločkovitý lak, Özilovi praskliny, Mustafiho skvrny, otravný suk jménem Guendouzi – to vše je pryč, spolu s dalšími. To byl ale kognitivní proces a letos v létě má šanci to přelomit. Všichni se díváme, jakou budou mít dveře barvu. Budou nádherně červené a bílé, nebo neuspokojivě hnědé? Zní to trochu prostořece, ale hráči, které Arteta a klub přivedou v létě, musí mít transformační účinek na naši sezónu.
Ať už si myslíte, že věci „po Vánocích“ jsou nesmysl nebo ne, myslím, že je na čem stavět. Roční období se dají posuzovat jen podle toho, co děláte od srpna do května. Počítám, že je zde asi trochu více prostoru, pokud začnete rychle a pak stáhnete ocas, na rozdíl od hrozného začátku a drtivého konce. Nakonec je to ale pozice v tabulce, která určí, jak je vaše práce vnímána. Pokud vás oba scénáře posunou na 8. místo, pak to nestačí, bez ohledu na to, jak jste se tam dostali.
Arteta není hloupý člověk, takže ví, že Arsenal se musí zlepšit. Teď jde jen o to, jak to zařídí. Má dost důvěry/víry ve vlastní fotbalovou vizi, aby to dokázal? Pokud ano, pak je na něm, aby identifikoval hráče, kteří do tohoto zapadnou, a na klubu, aby tyto hráče podepsal. Poté jsou všechny sázky smazány, žádné výmluvy, protože to bude skutečně jeho tým, a je na něm, aby produkoval fotbal a výsledky, který by měl Arsenal požadovat.
/arseblog.com/
