Arsenal – Chelsea aneb rodinný fotbalový multitrip

Uplynuly pouhé tři dny od naší „výzvy“ všem kanonýrům, kteří kdy byli na Emirates Stadium či jinde a shlédli The Gunners živě, aby se s námi podělili o své zážitky…

a už první odvážlivec rozkliknul můj nickname (nebo přímo patrickvieira4@seznam.cz) , zaslal text, pár skvělých fotek (uznáte určitě tak jako já, že ta s tím pohárem FA Cup nemá chybu) a nyní už máte možnost s ním jeho zážitky diskutovat. Myslím, že mohu mluvit za celou redakci, když řeknu, že uvítáme další a další zkušenosti a vzpomínky nejen na Emirates, ale i na Highbury. Takže neváhejte, je to sice práce, ale jistě i pár minut perfektních vzpomínek, pro každého.

/Patrick/

A tady už je slíbený článek od AFC_Paji …….


Zdravím všechny stejně nemocný, tak, jako já. Tato nemoc se vyznačuje krajní nepříjemností na všechny, kteří dělají hlučnou činnost v době fotbalového zápasu našeho klubu, kterým není žádný jiný, než Arsenal FC.

Máme pauzu, kde se snaží reprezentační týmy napravit to, co se jim nepovedlo v kvalifikaci. To znamená, pro všechny příznivce Premier League, nudu. Chtěl bych Vás všechny z nudy vytrhnout a přiblížit Vám co jsem prožil.

Jak jsem zde již psal, na ES jsem nebyl poprvé (doufám, že ani naposledy), zápasy se Slávií, ManWho a Letics jsem zde již popisoval. Jedno mi chybělo. Prožít tu krásnou atmosféru, fotbal a vše okolo toho s tím, kdo mě k fotbalu přivedl. S mým tátou.

Už v letadle domů po zápase s ManU a Wiganem jsem měl v hlavě tu myšlenku, jak taťkovi dopřát ten zážitek? Když jsem s tím přišel domů, byl jsem okamžitě zamítnut. Důvod? Peníze. Co jsem zapomněl dodat? Tohoto výletu se chytila moje mamka. Po mém vyprávění o Londýně a okolí prostě chtěla jet na výlet :-). Nutno dodat, že byl prosinec a zápas se hrál až v květnu. Po dlouhosáhlém přemlouvání, vyprávění, počítání a opět přemlouvání jsme dospěli do večera, kdy jsme se já, mamka a taťka doma pěkně opili a v tu chvíli táta bouchl do stolu a pronesl pro mě větu neskutečnou: Tak pojedeme! Vyber si zápas a jedem!

 

Této věty jsem se chytil prakticky ihned. Vybral jsem si derby s Chelsea. Rezervace letenek proběhla u společnosti SkyEurope. Byl to jeden z posledních letů společnosti. Hotel, který byl na Earl´s Court vyhovoval požadavkům, za velmi dobrou cenu se snídaní a v centru jsem byl spokojen. Nutno dodat, že jsme jeli ve 4 lidech. Ale píšu jenom věci, které se týkají fotbalu.

 

Den před odletem jsme byli už v Praze. Přespali jsme a brzo ráno jsme nabrali směr letiště. Přílet do Lutonu kolem 11 hodiny tamního času. Do centra jsme se dostali běžnou cestou a za 50 minut jsme byli na stanici metra. Tam jsem zakoupil lístky na městskou dopravu a už jsme jeli na hotel. Rychle vysprchovat, převléct a už jsme zase seděli v metru ve směru Wembley Park. Měli jsme zde rezervovanou prohlídku. Můžu říct, že je to moc krásný stadion, dýchá z něj historie a kolos těchto rozměrů jsem neviděl.

 

Další den jsme absolvovali prohlídku na Stamford Bridge. Stadion je fajn, ale to víte, na tuhle prohlídku jsem šel jenom kvůli taťkovi . Ještě jednu zastávku jsme si na Chelsea udělali, hrála tam Barcelona, a tak jsme se šli podívat co španělští fanoušci dovedou. Dovedou hodně, zpívají, skandují a fotí se s čímkoliv. Vše v naprostém klidu a bez náznaku agresivity. Trochu poučení pro české „fans“. Nicméně na stadion jsme se nedostali, protože dát za jeden lupen 1000 liber je něco nepředstavitelného. Odjeli jsme tedy na hotel a dali si ještě pivko v nedalekém pubu.

 

Čekala nás prohlídka, na kterou jsem se těšil moc. Hádáte dobře, rezervovaná prohlídka na Emirates Stadium. Čas nástupu 9:30, pro jistotu jsme tam byli už v 9:00 J. K naší smůle se k nám přidala ještě školní výprava malých Němců, takže bylo po radosti. Jako pravověrný gunner se přiznám, že se mi ta prohlídka moc nelíbila v porovnání s Wembley a bohužel i s Chelsea byla jasně nejslabší. Stadion je to překrásný, ale prohlídka  bez jakéhokoliv vtipu, bez jakékoliv historky z výstavby, prostě nic. Všechno ve spěchu, skoro ani vyfotit se nedalo. Ale je tu omluva, je to ještě mladej stadion a i ten se vyvíjí, však to tu čteme každý den. Prohlídka končí v Armoury. Další trochu zklamání. Když už jsem byl rozhodnutý, že utratím mých 200 liber za věci, který se mi líbily nejvíc (nebyla tam věc, která se mi nelíbila), tak je neměli v mojí velikosti. Zakoupil jsem tedy šálu, programy, něco pro lidi co si objednali věci a šli jsme. Další den už to mělo přijít.

 

Ještě den před tím jsme navštívili zápas West Ham – Liverpool. Nechci to tady dlouze popisovat, to sem nepatří. Ale jejich stadion je perfektní, typický anglický fotbalový chrám. Vysoký strmý tribuny, prostě pecka. Lístky výborně zakoupený od překupníků s přisazením jen 5 liber na jednom, takže spokojenost.

 

DEN D. Opět, jak už je tradicí, jsem nemohl dospat. Na stanici Arsenal jsme vystupovali s předstihem 2 hodin, už v tu dobu bylo celkem dost lidí kolem stadionu. Ukázal jsem taťkovi zbytek po Highbury a šli jsme před stadion hledat překupníky s lístky. Nebyli tam a tak jsem si koupil na památku program a magazín Arsenal a pomalu se vraceli ke stanici, kde jsem věděl, že překupníci budou určitě. Postavili jsme se na kraj silnice a čekali nabídky. Chvíli to trvalo, ale přišli. Postupem času jsme se z 400 liber za jeden dostali až na 120 liber za jeden a tak jsme šli. Místa sice trošku vysoko, ale nestěžovali jsme si. Pohled na taťku mi to vynahradil. Konečně i on mohl vidět, jaký to je svátek. I on to zažil, netřeba říkat, že když byl mladý on, tak tohle nebylo možný. Ale takhle šťastného jsem ho ještě neviděl, proměnil se v malé dítě, které čeká na červeno bílého ježíška v podobě Fabregase, van Persieho nebo Wengera:-) Ten pohled bych Vám všem přál. Za tu námahu, za ty nervy s letadlem mi ten zážitek prostě stál. To co on dal mě, jsem mu já částečně vrátil tím, že jsem mu ukázal zahraniční fotbal, který do té doby viděl jen v TV. Nehledě na výsledek jsme hltali každou minutu i ty přestávkové. Na stadionu jsme byli do doby, kdy už nás stewardi vyháněli. Prostě jsme si to užili se vším, co k tomu patří.

 

Došlo to do té míry, že už tam mi řekl, že jsme nejeli naposledy. Letos to doufám bude Man City. A to mi věřte, že si zabučíme na to hovado:-))).

 

Celkově se výlet povedl náramně. Jak já, tak taťka jsme si to pořádně užili. Doufám, že se mi letos podaří získat lístky levněji přes SC, aby ten výlet byl ještě o něco méně nákladný.

 

Tak to je asi všechno, hodně jsem to zestručnil a netahal do toho zážitky, které sem nepatří, snad se Vám to líbilo.

 

Jestliže budete mít dotaz, rád odpovím dole v diskuzi

 

P.S. Omluva za chybky 🙂

 

 

I´m proud to be a gunner!

AFC_Paja

 

náš „maraton“ začal ve Wembley

prohlídka Emirates Stadium

tenhle kanón je jen můj 🙂

nová posila z Čech jde ihned po příletu do zápasu 🙂

v Premier League se připravuje experiment hry na 2+2 branky 🙂

tak majitelům permanentek fakt závidím

přestávka ….

po zápase ….. Emirates patří opět jenom nám  ( a sekačkám na trávu v pozadí 🙂 )

vzívajíc boha Arsenalu nám to příště snad zase vyjde