Arsenal umí vyhrávat i hnusně, zeptejte se Villans – Hans‘ Diary No. 34

Jarní zápas ve Villa Parku byl pravděpodobně nejškaredějším vítěztvím celé naší loňské sezóny. Baptistova střela, odražená od Diabyho do brány, nám zajistila vítězství v zápase, kde jsme byli výrazně horší než domácí. Právě skončená návštěva v middlands sice byla o něčem jiném, ale asi málokdo se bude se mnou hádat, že si za druhý poločas Villa bodík zasloužila. Jenže na zásluhy se fotbal nehraje – to bysme loni titul měli v kapse už v lednu.

 

Zápas jsem viděl pouze ze záznamu, takže bez nervů, ale zase jsem si mohl mnohem více všímat individuálních výkonů. Musím přiznat, že se mi hodně líbil Eboué, vedle Hleba asi nejlepší muž v našem dresu. Nicméně jeho mimoherní vystoupení mně nebudou bavit nikdy a dokud s nimi nepřestane nedám si jeho jmenovku na dres (to tě naučí!). Ono za první poločas těžko někoho pokárat, i když Flaminiho odevzdání ve 14' a laxní návrat zálohy při jejich gólu nebylo nic povzbudivého. Jinak to byl asi opravdu jeden z nejlepších výkonů této sezóny. Flamstr svůj lapsus chtěl stůj co stůj napravit, což se mu jednak povedlo, a navíc i jeho ostatní střely smrděly gólem. Ale i ostatní (Rosický, Eboué, dokonce Diarra) měli šanci náš gólový účet rozšířit. Na druhé straně je potřeba přiznat, že Villans nám to velmi ulehčili svým přístupem, kdy jejich záloha stála zalezlá až těsně před obránci a naše útočná vozba měla na každou přihrávku o 5 vteřin víc než bylo vůbec potřeba. Tím ovšem nechci snižovat náš velmi povedený výkon. V druhé půli to byla jiná káva. Villa o přestávce pochopila, že nechat Arsenalu prostor je v podstatě sebevražda a začala hrát přesně tak, jak našim hráčům nesedí – rychlé přistupování k hráči, zdvojování. Což při nesporných útočných kvalitách, zejména dua Carew, Agbonlahor, zcela změnilo obraz hry. Najednou naši záložníci nebyli téměř schopni hrát tvořivě a měli plné nohy práce s výpomocí obraně. Nicméně i za to je potřeba pochválit, protože na to jak velký tlak Villans vyvinuli, zase takové množství šancí neměli. Carewova hlavička sice smrděla vyrovnáním hodně, ale koneckonců, štěstí se k nám musí taky někdy přiklonit. Osobně bych zase tak zděšen druhou půlí nebyl, i když mi je jasné, že sledovat toto představení live musel být solidní nápor na nervovou soustavu. Sice jsme Villu nepřehrávali, spíše naopak, ale na druhé straně ověřit si, že umíme vyhrát i takové utkání je důležité.

Aston Villa je vůbec celkem sympatický klub a nejen proto, že nás už nějakých pár let, přesně 9, neporazili. Ano existují týmy, které mají dokonce horší bilanci s Arsenalem než jsou London Mighty Hens. Jeden z nejstarších a nejtradičnějších klubů anglického fotbalu je také, i když to momentálně nevypadá, i jeden z nejúspěšnějších – 7 ligových titulů a 7 anglických pohárů, to je bilance o které mohou kluby z Fulhamu jenom snít. Koneckonců byl to můj první pořádný kontakt (když pominu TJ Vítkovice s Dundee) s ostrovním fotbalem, když na podzim 1990 vyhráli na Bazalech 2:1. A mimochodem, jsem přesvědčen, že z výměny Carew – Baroš se ve Villa Parku řehtají ještě dneska.

Soutěžní otázka: Kdo byl prvním neostrovním manažerem, který vedl prvodivizní anglický klub? A který tým to byl? Vítězí ten, kdo první pošle na e-mail honza"tecka"ptacek"zavinac"gmail"tecka"com správnou odpověď. Vítězi koupím na srazu jedno lahvové pivo a vlastnoručně mu ho otevřu Arsenal otvírakem, který mu přehraje neslavnější televizní komentář v historii klubu.

Pokud jste si v sobotu večer mysleli, že víkend už nemůže být lepší, tak vás jistě Seb Larsson přesvědčil, že se s tím ješte něco udělat dá. Možná obléká dres Birminghamu, ale to co předvedl v posledních vteřinách zápasu na Shite Heart Lane zvládne jen někdo, kdo má srdce kanonýra!

Už zítra nás čeká prostřední z tria venkovních zápasů – Newcastle United. V St James' Parku jsou teď v pěkných sračkách, jenže tohle může být pěkně zrádné. Navíc jejich tlustoprdskému manažerovi, který má i jindy na Arsenal spadeno, hoří koudel u prdele, takže bych nečekal, žádnou procházku růžovým sadem. Bez Cesca, Alexe a Robina se Arsénovi výběr poněkud zúžuje. Nicméně pokud Diarra zahraje jako v sobotu první polovinu, tak v záloze se nemáme moc čeho bát. Problém bude, kým nahradit Hleba. Spekulovat o tom nebudu, protože přece Arséne knows!

Ve třetím kole Faova poháru, fičíme do Burnley, ale o tom až přijde čas. Mezitím si můžete, pokud ovšem umíte alespoň trochu anglicky, prostudovat docela zajímavou studii o klubové rivalitě, jak ji vidí fanoušci. Průzkum sice proběhl už v roce 2003, ale zajímavé čtení je to i dneska. Ke stažení: zde.

Jen pro pořádek: Fabregas se stal BBC London Young Footballer of the Year.

Nezapomeňte natipovat, dneska se rozjíždí další kolo!

Hans