Úterní odpolední trénink probíhal opět za krásného počasí a velkého zájmu fanoušků. Na hřišti se neobjevil Tomáš, makal v posilovně, a ostatní se standardně rozdělil na dvě skupiny, ale až po té, co se od nich oddělila šestice navrátilců z repre, kteří tak jako předtím polykali na vzdálené straně areálu kilometry a kilometry.
Někteří z hráčů měli na sobě GPSporty, většina pod dresem, jenom Song si to navlékl jak popruhy na podpažní pouzdro. Přímo pod tribunou pak rozbalil svůj „krámek“ technik, tedy otevřel si notebook a nainstaloval anténu na podstavci. A po několika minutách začal sledovat data a zaučoval celý trenérský tým Arsenalu, jaké že údaje systém na hráče „napráská“.
Brankáři pod vedením nového trenéra si trochu protáhli svaly a hned se pustili do cvičení rychlých výhozů míče. Ve vzdálenosti asi 25 metrů od branky měli panáky a trenér na ně kopal z hranice velkého vápna. Jejich úkolem bylo chytit míč, ihned vstát a neprodleně vyhodit míč a trefit imitaci hráče. Další novinkou oproti loňskému roku je využívání videotechniky, která snímá brankáře po celou dobu tréninku. Zdá se, že trenér brankářů má o zábavu za dlouhých letních večerů postaráno, rozebírajíc na videu reakci jednotlivých adeptů na jedničku mezi třemi tyčemi.
Hráči si zatím oblékli rozlišovací žluté a modré návleky a hráli bago na malém prostoru na jeden dotek, doslova v šíleném tempu. Uvnitř čtverce vždy pobíhali dva hráči, jejich úkolem bylo odebrat míč ostatním, kteří si ťukali na jeden dotek. Asi po dvaceti minutách asistenti „srazili“ hřiště a pak už se jenom hrálo osm proti osmi po 5 minutách. Boss koncentrovaně klečel u jednoho rohového praporku a jenom sledoval.
Na závěr odpoledního tréninku si hráče vzal do parády fyzioterapeut všichni poctivě protahovali, natahovali a různě se na trávníku kroutili. Suma sumárum, zdá se, že vedení týmu se ze všech těch zranění poučilo a pod taktovkou nového fyziotrenéra dbá více o prevenci svalových zranění. A nutno podotknout, že to není první viditelná změna. Zatímco loni brankáři vlastně jen cvičili prostná či chytali, dnes s novým trenérem nacvičují přesné a hlavně rychlé výhozy po chycení míče, pilují kopací techniku oběma nohama, krátké přihrávky, dlouhé, na jeden dotek, pěkně mezi panáky. Celé to má podle mého jedno velké ale, skrývající se v té brankářské čtveřici. Almunia cvičí a trénuje jak o závod a vůbec se nezdá, že by měl namířeno z Londýna pryč. Wojtciech taktéž a ještě do médií říká, že se chce rvát o místo v sestavě, takže to celé vypadá tak, že Arsenal se vůbec nechystá na nějakou brankářskou posilu a Boss vybírá toho nejlepšího, kterému dá důvěru.
Událostí úterního dne pak byla „slabá chvilka“ Bosse, který přijíždějíc na odpolední trénink, narazil na Matygolově cestě na snad 50 kanonýrů a podlehl jim. Sesedl z kola a opravdu s každým se fotil, každému podepsal a trpělivě odpovídal na všechny otázky. Smekám pane Wenger, opravdu, myslím, že jiného světového top trenéra je bez šance takto „ulovit“.
Ve středu, tedy v den zápasu, měl být jen dopolední trénink, ale nakonec odpoledne se také konal, ale trénovali jen ti hráči, kteří se nevešli do sestavy proti Sturmu Graz. Dopoledne se hráči krátce rozběhli okolo stadiónu a pak už trénovali rozehrávku od obránce přes kombinaci dvou záložníků až na hrota, který zakončoval do jedné ze tří branek, ve kterých se střídali brankáři. Útočící hráči ale neměli obranu, přihrávky a pohyb jim ztěžovali jenom panáci. Všiml jsem si ale, že Chamakh se pomalu zdá se začíná sžívat s týmem, rozehrává se a dobře střílí. Líbí se mi jeho akcelerace a výběr místa, nebylo snad za oba dva dny situace, kdyby mezi nahrávajícím křídlem a ním byl nějaký obránce. A navíc bych si chtěl změřit někdy jeho výskok. No uvidíme.
Většina českých a slovenský goonerů hned po dopoledním tréninku vyrazila směr Graz. Všichni, tedy co jsem slyšel, se předem vyjadřovali, že Štýrský Hradec je krásné město, které stojí za to vidět. To centrum, ty památky, řekl by klasik. To, že se to „zvrhlo“ v poznávání restaurace pod tribunou stadionu, určitě nikdo z nich netušil 🙂 a na omluvu ale musím uznat, že ve městě teploty dosahovaly afrických 40 stupňů a zmíněná restaurace měla originální dvojí chlazení. Jednou chlazení návštěvníků studeným Heinnekenem a podruhé chlazení prostoru terasy důmyslným vypouštěním chladné mlhy, která příjemně zvlhčovala a ochlazovala jinak nedýchatelný vzduch. A pak, zmíněná restaurace byla nedaleko od místa, kde se vydávaly vstupenky, takže poloha všech kanonýrů byla strategická.
Výdej vstupenek pro CZ & SK Gunners začal s úderem čtvrté odpolední a trval do půl šesté. Chtěl bych tímto všechny pochválit, až na dvě výjimky (kolaps auta na cestě)dorazili všichni a tak krátce po půl šesté 72 goonerů z bývalé federace stepovalo u brány a nemohlo se dočkat vpuštění na stadion. Díky Arsenalu, který nám zajistil vstupenky, jsme následně v sektoru 27 obsadili prvních 5 řad, pověsili na nejlepší místo naši vlajku a pak už jen pod paprsky úmorného slunce za pomoci piva či coly čekali na naše hráče. Rozcvičení bylo sice na vzdálenější straně, ve stínu, ale to nám moc nevadilo, bavili jsme se ignorováním kameramana, který si myslel, že na povel začneme jásat ještě před zápasem, či jsme se snažili přeřvat tlampače s úděsnou hudbou. A pak už nastupovali hráči k zápasu, který každý z Vás určitě viděl, takže pokládám za zbytečné popisovat průběh. Snad stojí za zmínku jen fakt, že domácí utkání pojali jako připomínku jejich památného vítězství 1-0 nad kanonýry v listopadu 1970 a legendám klubu předali plakety. My jsme se snažili spolu s kanonýry z Anglie ( zdravím Ondera! ), Slovinska, Srbska, Itálie ba i Austrálie vytvořit hráčům domácí prostředí. Věřím, že jsme nezklamali a naše chorály byly v ATVO dobře slyšet, vždyť vlastně Mikec či Hans měli od sebe ruchový mikrofon tak 3 metry.
Hned po zápase se od Bad Waltersdorfské skupiny našich kanonýrů oddělilo několik skupin, které si to namířily do rodné země. S pevným přáním, aby za rok trénoval Arsenal opět ve Štýrsku.
/Patrick, Bad Waltesdorf, Graz, Rakousko/
P.S. vyrážím hledat internetové připojení s USB, to jest něco, co v tomto kraji skoro nikdo nezná 🙂
