Překlad: Ondřej Kučera alias Kucka
Eden Hazard táhl Chelsea za dalším vítězstvím nad Arsenalem, tentokrát v poměru 3:1. Bylo to tím, že mu hosté dopřáli až příliš volnosti? Arsene Wenger stále odmítá přizpůsobit svoji taktiku a platí vysokou cenu za to, že se dostatečně nevěnuje soupeři.
„Dostáváme zde mnohem více informací o soupeři než v Arsenalu, rozhodně. V klubu se tolik nesoustředíme na soupeře, jde nám hlavně o naši hru a to je celé. Tady se začneme soupeři věnovat někdy 2-3 dny předem, sledujeme videa a více méně víme, jaká zahajovací jedenáctka nastoupí…víme o něm téměř vše.“ Tyto slova řekl jistý Cesc Fábregas v létě roku 2010, kdy si Španělé kráčeli v Jihoafrické republice pro titul mistrů světa. Ale tyto slova klidně mohl říci i nyní ve svém současném působišti v jihozápadní části Londýna. Byl to právě Fábregas, který v sobotu nastoupil z lavičky, aby téměř okamžitě využil chyby při rozehrávce, přeloboval bývalého spoluhráče Petra Čecha a podtrhl tímto gólem propast mezi oběma londýnskými rivaly v přímém souboji.
Antonio Conte je posedlý taktikou. Jeho dobrý přítel Fabrizio Ravanelli říká, že je schopen strávit hodiny sledováním videí o soupeřích. Gólman Thibault Courtois přiznává, že to není jeho nejoblíbenější část tréninku, ale dobře chápe, že jde o nutnou složku přípravy na zápas. Naproti tomu Arsenal v sobotu vypadal, jako kdyby nesplnil svůj domácí úkol.
„Hrál Arsenal špatně? Nemyslím si.“, říká analytik Skysports Gary Neville. „Nicméně, výsledek mluví jasně. Nebyli dostatečně silní a odolní, aby mohli čelit v tomto důležitém zápase v klíčové části sezony svému rivalovi a dostat ho do úzkých. K této situaci se v zápase nepřiblížili.“. I přes veškeré výhrady k mentalitě týmu to byly hlavně taktické nedostatky, které je stály zápas na Stamford Bridge. Při vší úctě, Hector Bellerín nemohl v hlavičkovém souboji, obzvlášť, když dostal loktem do hlavy, přeskočit Marcose Alonsa, ale na prvním místě si položme otázku – jak se může stát, že se bek Chelsea potuluje nikým nebráněný ve vápně Arsenalu?
Hráči Chelsea obecně dostávali značný prostor a hlavně pro Pedra s Edenem Hazardem bylo až příliš lehké zabíhat do volných prostorů. Je výmluvné, že právě španělský křídelník byl u míče v první půli ze všech hráčů Chelsea nejčastěji, a to 43krát (Belgičan si připsal jen o jeden dotyk s míčem méně). Arsenal sice déle držel míč a více si přihrával, ale čas od času se nebezpečné duo křídelníků Chelsea dostalo do rychlého kontru. Důvodem bylo to, že Gabriel (nahradivší zraněného Bellerína) ani Nacho Monreal neplnili to, co mají v popisu práce jako hlavní úkol. „Skoro byste řekli, že dobře fungující dvojice beků může Chelsea způsobit více starostí než zvládnou sami Pedro s Hazardem.“, komentuje situaci Neville. „Nazývali jsme tento systém ‚dva a půl‘. Šlo o to, že pokud se jeden bek vysune, druhý na jeho pohyb reaguje tím, že se drží níže. Nestane se tedy, že oba beci zamíří bezmyšlenkovitě vpřed. A toto je přesně problém Arsenalu, který by měl přejít na systém ‚dva a půl‘, protože má tendenci doplácet na tento typ protiútoků.“. Komentátor dodává: „Beci Arsenalu hráli pozičně bídně, obzvlášť proti duu Pedro-Hazard, kteří jsou schopni do brejku vystartovat okamžitě. Nechápu, jak se Arsenal může v tak důležitém zápase nechat vystavovat přečíslení a nechat soupeře valícího se na poslední dva stopery. Obranná čtveřice musí být mnohem kompaktnější.“.
Na začátku druhé půle přišlo hned varování, Laurent Koscielny sebral skluzem míč Hazadrovi v poslední chvíli, jinak by šel sám na bránu. Obrana Arsenalu toto varování nevzala vážně a za několik minut se Hazard zbavil Francise Coquelina, Koscielny tentokrát nezasáhl a Belgičan pohodlně zdvojnásobil vedení domácích. Klíčovým momentem zde byl prohraný souboj francouzského středopolaře. Opět, můžeme to svést na nedostatek touhy po vítězství, ale toto byl právě moment, kdy se mentalita snoubí s taktikou. Dvojice domácích štítů Nemanja Matić a N’golo Kanté měla jasné úkoly, uvědomit si důležitost protiútoku a soupeře nepustit za žádnou cenu. Pro hráče Arsenalu to ale vypadalo, že faul je pouze jedna z možností a nikoli nutnost v tuto chvíli. „Nazval bych to herní inteligencí“, myslí si Jamie Redknapp ze Skysports, „tedy opakem toho, co zde Arsenal předvedl. Nechci snižovat kvalitu Hazardova sóla, ale Coquelin přece musí soupeře zastavit jakýmkoli způsobem, i za cenu žluté karty. Tato situace ilustrovala naivitu hráčů hostů.“.
Je to právě ten druh naivity, který stojí za tím, že Arsenal čeká třináct let na ligový primát; ten druh naivity, který odděluje vítěze od ostatních týmů v soutěži; ten druh naivity, který začíná u Arséna Wengera jako zodpovědné osoby. Nutné taktické přizpůsobení se nekonalo. „Všichni víme, co od Chelsea čekat, nemůžete sem prostě jen přijet hrát fotbal.“, poznamenává Thierry Henry, legenda kanonýrů. Ano, všichni to věděli. A zareagoval na to nějak Arsenal? Nezdálo se, hra se ani ve druhém poločase příliš neproměnila.
Hazard a Pedro prokázali své vysoké kvality, ale také díky tomu, že jim to bylo dovoleno. Tito dva muži měli nejvíce doteků s míčem z celého týmu i přesto, že byli střídáni před závěrečným hvizdem. Více doteků s míčem si tito dva připsali na Stamford Bridge pouze proti Bournemouthu (3:0 – pozn. red.). Je zde zřejmá souvislost mezi příležitostmi a efektivitou. Hazard si v sobotu připsal i 10 dribbles (obejití soupeře), opět druhý nejlepší výkon v sezoně po zápase s Cherries, Pedro zase vytvořil nejvíce šancí v sezoně. „Arsenal vás prostě nechá hrát.“, uzavírá Neville.
Je tomu 7 let od chvíle, kdy Fábregas zhodnotil situaci v Arsenalu. Od té doby Arsenal nevyhrál žádný ligový titul a jediná změna je rostoucí riziko vyklizení pozic v top4. Kdy se Arsenal poučí? Bohužel pro Wengera, nejsou zde signály, že se tak stane pod jeho vedením.
/Skysport/
