Blog: Přestupy a budoucnost – part 1

Tak se nám sezona blíží mílovými kroky a žádný posun v přestupech směrem do i z klubu se neděje, což vede jen k dalším a dalším spekulacím a nervozitě fanoušků. Odejde Nasri, Fabregas či snad někdo další? A proč ještě nemáme nového stopera? Proč se Arsene konečně nerozhoupe a nevyplatí adekvátní sumu za Cahilla či Sambu nebo Jagielku?

Mě osobně nechává současná situace relativně klidným. Fandil jsem klubu v letech úspěchů a fandit mu budu dál, ať už budeme hrát na špici nebo na konci tabulky. Fandím klubu a ne hráčům, ale samozřejmě mám názor na současnou situaci v transferové politice Arsenalu a rád bych se o něj podělil.

Alfou a omegou tohoto přestupového období je kauza Cesc. Zůtane, odejde? Co bude s Arsenalem? Upřímně řečeno nic zásadního. Pokud Cesc zůstane, bude vše při starém. Pokud odejde, nahradí jej buď Nasri, Ramsey, Wilshere, Rosa či někdo další. Je to totiž vcelku jedno. Podle mého máme pro útočnou fázi natolik kvalitní hráče, že tato ztráta bude pokryta. Nechci tady zpochybňovat kvality Cesca ani jeho vliv na hru, ale při vší úctě, už tolikrát nám chyběl kvůli zraněním a výsledkově to mělo minimální vliv. O našem úspěchu v dlouhodobých soutěžích rozhoduje obrana.

A tady je situace celkem jasná. Návrat Vermalena a nákup kvalitního stopera je také obehraná písnička. Myslím, že tady pan Wenger pochybil, když si stopera nepřivedl už na začátku přípravy. Pokud jej nemrzí 20 mega za Nasriho, mohl oželet i třeba další 3-4 miliony navíc za Cahilla, či kohokoli jiného a zapracovat jej do systému. I když se mu povede přivést někoho během pár následujících dní, bude to pozdě. Snad se to povede a bude natolik kvalitní, že rychle zapadne. Posílení obrany nám může paradoxně přinést více bodů, než posílení útoku.

Potom je tu další nespokojený muž v týmu a to Nasri. Tady si nejsem jistý nakolik se vyplatí riskovat jeho letní odchod a tudíž finanční ztrátu. Na naši hru měl na podzim mimořádný vliv, ale na jaře zapadl do průměru a svezl se ze špatnými výkony celého týmu. Cena, kterou machesterské kluby nabízí je adekvátní jeho kvalitám a situaci, ale je to posilování přímé konkurence. Tady chápu neochotu Wengera, pokud by byla možnost jej poslat jinam, bylo by rozhodování lehčí. Ale i zde si myslím, že není důvod k hysterii a obavám, že bez Cesca a Samira to nepůjde.

Můj názor je ten, že nikdo, ani hráč nebo trenér není větší než klub. A tady to platí více než jindy. Ano přijít o Cesca i Samira současně nebude nic lehkého, ale klub to zvládne. Chytí se Aaron či Rosa nebo někdo další. Vždyť je to o šanci a pravidelné praxi v základní 11. A ano, možná by to znamenalo, že nám na konci sezony znovu zůstanou prázdné ruce.

Potom vyvstává otázka, jestli tu Cesca i Samira udržet, ale kdo dá záruku, že to letos určitě vyjde. Tu vám dá možná sir Alex nebo Pep. Taky proto není náhoda, že ve hře o naše záložníky jsou právě tyto kluby. Ale my nejsme ManU nebo Barca.

A kdo nám zaručí, že sebelepší posila se prosadí, nebo dokonce ovlivní náš způsob hry natolik, že hned vyhrajeme minimálně ligu a CHL současně? Nemám dojem, že by kdokoli z příchozích hráčů v minulých letech změnil způsob naší hry, či ovlivnil naše šance na trofeje.

Stačí si vzpomenout, jak to vypadalo s Arshavinem, Chamakhem, nebo s Torresem u Romana….

Pozn.: Článek vyjadřuje osobní názor autora.