Fanoušci Arsenalu začínají říkat víc a víc, že je čas, aby Arséne Wenger po 18 letech opustil Arsenal. V sobotu před zápasem proti Manchesteru United je naplánována demonstrace ‚Wenger Out‘. Zdá se, že poté, co tým odevzdává výhru po výhře, pomyslný pohár trpělivosti přetekl.
Sám na vrcholu
Já sám jsem v táboru Wengerovců a jsem zděšen ze zrady anti-Wengerovců. Ale jedna věc se musí změnit: Wenger potřebuje někoho, kdo ho usměrní, něco, co Arsenalu chybí od dob Davida Deina. Rozsah Wengerovy autonomie se poté, co odešel Dein, naplno ukázala na posledním srazu vedení. Zatímco fanoušci nadávali za to, že klub nekoupil obránce, předseda klubu Sir Chips Keswick vynesl významné prohlášení: „Stojíme za Arsénem, když má plán,“ řekl. „Jsme potichu, když jej nemá.“ V pomyslné knize historie Arsenalu se najdou i stránky podobného případu, a to přístupu ‚nechme věcem volný průběh‘. Tehdejší předseda klubu Samuel Hill-Wood byl velmi pasivní a nechal takto pracovat Herberta Chapmana se slovy: „Proč platit pro práci experty, když budou mít laici dovoleno zasahovat?“
Jenže občas je i pro experta určitý zásah dobrý. Když se Arsenal pod Wengerem vznášel, zasahoval právě Dein. Důvěrník a prohnaný lišák na přestupovém trhu – Dein byl na Wengerově straně při jeho prvních 500 zápasech. To byly časy, kdy Arsenal vyhrál dvakrát Double, časy Invincibles, Vieiry, Henryho a Pirese. Ale po 500 zápasech Dein odešel a manažer zůstal sám. Tohle byly a jsou časy prohry ve finále League Cupu proti Birminghamu, demolice 8:2 na Old Traffordu, Arshavina, Artety a Gervinha. ‚Neporazitelní‘ byli naraz moc porazitelní. Jistě, přesun klubu na Emirates, spojený se všemi otřesy a finanční tísní, byl také faktor úpadku. Stejně jako posilování týmů kolem Arsenalu. Jenže důležitost odchodu Deina a neschopnost nahradit jej novým ‚vůdcem‘ by neměla být podceňována. Wenger zůstal sám jako Muhammad Ali bez Angela Dundeeho. Nebo možná jako Alex Ferguson bez Davida Gilla.
Potřeba nového konce
Na nějakou dobu to vypadalo, že autonomie bude Francouzovi sedět. Nenávidí konfrontaci a je pro něj obtížné poprosit o radu. Je známý tím, že bývá zpochybňován, ale poté kritikům ukáže, že měl pravdu. Když přišel do Anglie, nikdo nevěděl, kdo to byl, a jeho kuriózní tréninkové metody byly zpochybňovány, než jeho tým vyhrál Double v první kompletní sezóně. Lidé se smáli, když v roce 2002 řekl, že Kanonýři mohou odehrát celou ligu bez jediné prohry. Tento pohrdavý smích byl ukončen někdy na jaře 2004. Jenže sebevědomí může lehce sklouznout k tvrdohlavosti. Wengerův režim byl postupem času definován výstřednostmi a přehlédnutími: nedostatek taktické připravenosti; neadekvátní soustředení na bránění vedoucí k pravidelným kapitulacím; pohrdání vůči rotování, kvůli němž začalo být ve zdravotnické sekci přelidněno; a nepochopitelné zanedbávání určitých pozic na přestupovém trhu.
Tato přestupová zanedbání přináší pravidelný hazard. Někdy se to vyplatí – minulý rok vyhrál Arsenal FA Cup a dlouhé měsíce okupoval první příčku v lize navzdory tomu, že byl Olivier Giroud jediná volba na hrot. A někdy se to nevyplatí, jako tuto sezónu. Neschopnost koupit defenzivního záložníka a náhradu do obrany přinesla Arsenalu odevzdané výhry proti týmům jako Leicester, Anderlecht, Swansea a Hull. Proč může ale Wenger tak lehkomyslně házet kostkou? Samo vedení řeklo, že je potichu. Vypadá to, že do té doby, než bude Arsenal končit v top 4, bude mít Wenger samovládu. Zkuste si představit, jak by to vypadalo na Santiago Bernabeu, Parc des Princes nebo Stamford Bridge.
Běžte za Deinem
Tohle možná vyhovuje vedení, ale ne fanouškům. Nejsem si ani jistý, zda to vyhovuje Wengerovi. Podívejte se na něj při zápase, nebo mu pohleďte do očí na tiskovkách pro prohře. Většinou uvidíte utrápenou figuru zdrcenou svou prací. Nechci si ani představit, jak to působí na hráče. Volání po jeho odchodu jsou obscénní. Wenger je pozoruhodný manažer a dobrý člověk. Mělo by se mu pomoct, ne ho pronásledovat. Bez někoho, kdo ho nastaví správným směrem, hrozí nebezpečí, že on, a tím pádem i klub, se dostane na špatnou cestu. Je návrat jeho bývalého společníka moc pohádkový? Minulý měsíc Dein řekl, že mu Arsenal chybí a odmítl vyloučit návrat. Nedávno jsem se ho na návrat ptal i já. „Ah, nekomentuji,“ řekl. Myslím, že jsem přitom zachytil uličnickou jiskru v jeho očích, i když to mohl být jen odraz světla. Ale někdo musí začít vést Wengera. „Nikdo není dokonalý, a já už vůbec ne,“ řekl svému příteli Alexi Fynnovi. Vedení Arsenalu by za ním mělo stát, když má plán – ale když jej nemá, měli by se ozvat, ne být zticha.
/foufourtwo.com/
Poznatek redaktora: Blog není z mé hlavy, „pouze“ jsem ho přeložil, neboť obsahuje zajímavé myšlenky. Doufám, že jestli bude nějaká diskuze, bude na úrovni.
