Bould – Jeho touha je silnější, než kdy dřív

Jako hráč a nyní jako jeho asistent má, co se týče AW, Steve Bould skvělou možnost k hodnocení.

Agresivní stoper byl součástí prvního týmu Arsenalu, když před 20 lety přišel tento málo známý Francouz do Londýna. Okamžitý dopad to mělo jak na tým, tak na něj samotného.

„Změnil naši dietu, způsob, kterým jsme jedli. Malé porce, pořád. Protahovali jsme se před zápasy a uvědomovali jsme si, že nemůžeme žít způsobem, kterým jsme do té doby žili. Způsobem, který byl v každém klubu v té době zavedený.“

„Byl ve všem napřed, viděl hráče, které nikdo jiný neviděl, Vieru, Petita…měl znalosti, které v té době nikdo neměl. Otevřel nám všem oči.“

„Za zavřenými dveřmi, jako manažerův asistent, je to naprosto jiné, než jak jsem si to představoval jako hráč. Vycházíme spolu skvěle. S každým má trpělivost a myslím, že jsme se od něj všichni něco naučili bez ohledu na naši pozici v klubu. Prostě toho tolik ví.“

Bould by byl překvapený, kdyby se zopakovala Wengerova 20-ti letá vláda v budoucnu, ale řekl, že pracovat bok po boku s tímto francouzským manažerem znamená proces neustálého učení.

„Abych byl upřímný, nemyslím si, že se to zopakuje. Kdo by před dvaceti lety řekl, že tady ještě bude, je to skvělý úspěch. Trpělivost, znalosti…má to všechno v sobě. Pod tlakem je neuvěřitelně klidný, takže jen sedět, sledovat jej a učit se od něj je pro mě potěšení.“

„Jen fakt jak se pod tím obrovským tlakem chová…jako hráč jsem toto samozřejmě neviděl. Jakmile jsou ale dveře kanceláře zavřené, je to jiné prostředí a je s každým velmi trpělivý. Jeho znalosti o fotbale jsou neuvěřitelné.“

„Roky letí, ale ta touha po vítězství, co v něm hoří, je opravdu neskutečná a pokud si toto udržíte v jakékoli práci i po dvaceti letech, je to něco, co musíte obdivovat.“

/arsenal.com/

Komentáře

  1. Michal (karma: 227) #1

    Já osobně si přeji, aby Arséne smlouvu prodloužil, ideálně to dotáhne na čtvrtstoletí na lavičce Arsenalu a pak se vydá do zaslouženého důchodu. Uvidíme, pět let je ale dlouhá doba a je třeba myslet, že našemu manažerovi už je (resp. za měsíc bude) 67 let… Na letní odchod to ale nevypadá, to už bychom měli nějaké náznaky a zejména by si Arséne, milovník koncepční práce, už vychovával svého nástupce.
    A jsem za to rád. Arséne mě (spolu s Titim) přiměl tento klub milovat a za to mu budu navždycky vděčný. Nutno říci, že já – asi stejně jako věšina z nás – neznám Arsenal bez Wengera a nevím, jaké to bude, jestli to bude ještě stále ten stejný klub, bojím se, že ne, bojím se, že se vytratí hodnoty, které klub zastává, bojím se ztráty atraktivity hry, koncepce, bojím se pádu tabulkou. Je třeba připomenout, že to jsou věci, které tady před Wengerem nebyly.
    Hodnoty Arsenalu, jak je nyní celý svět vnímá, to jsou hodnoty, které mu vštípil Wenger. Profesionalita, skvělé zázemí, technické a útočné pojetí hry, to také nebylo vždy samozřejmostí. Před dvaceti lety se polovina kabiny skládala z opilců, hrál se nepěkný nakopávaný fotbal s důrazem na obranu (odtud
    pokřik „boring, boring Arsenal“), hráči jedli, co chtěli, tréninkový areál měl klub v pronájmu a tým se na něm střídal s nějakou universitou (například středy měla škola rezervované celé, takže A tým Arsenalu kvůli tomu míval volno)
    , úroveň lékařské a masérské péče byl na úrovni okresního přeboru (když se hráč zranil, na hřiště vyrazil kustod s lahví vody)
    . Dneska nám to přijde směšné, ale
    tehdy to bylo normální a Arséne to celé změnil. Steve to popisuje stroze, ale přesně. Ani nevím, proč to píšu – snad tím jen chci říct, že já osobně všechny ty věci, na které se snadno zapomíná, stále vnímám a cením si jich. Který klub může říci, že po dobu 20 let hrál vždy ligu mistrů? Posledních 20 let jsme vždy skončili nejhůře čtvrtí, to se Arsenalu za předchozích 50 let podařilo jen 15x! Podobně úspěšné období sahá do doby 80 roků zpátky a je možné, že dalších 80 let na takové žně budeme (budou naše vnoučata) čekat. Máme klub, který vytvořil rekordní šňůru zápasů bez prohry. Legendární tým, který prošel sezonou bez porážky.
    Hrajeme pěkný útočný fotbal. Co víc bychom měli chtít? Jistě, něco by se našlo, nejsme TOP tým typu Barca, Real, Bayern, ale jsme těsně pod vrcholem a kdo tohle může říci?
    Jistě, někdo namítne, že Arséne možná býval průkopník a génius, ale už to neplatí. Je pravdou, že rozdíly se mezitím setřely, ale já nevidím místo, kdy bychom zaostávali. Málo se ví, že Arsenal zakoupil firmu, která vyvinula jedinečný systém analýz na základě statistik. V zákulisí se říká, že tento systém pomohl v nákupu hráčů jako Gabriel, Elneny, Holding. Měli jsme problémy se zraněními, pořídili jsme světového fyzioterapeuta. Drhlo to v hledání talentů? Přetáhli jsme Leicestru šéfa skautů. Jisté je, že v dnešní době to jeden člověk nezvládne, doba je rychlá a obory specializované, ale Arséne to ví a přizoůsobuje se tomu.
    A že někdy dává hráčům až moc příležitostí pořád dokola? Že tu držel marody jako Abou a Rosa? No a? Sláva lidem, kteří nepotopí jiného člověka, který je zrovna dole, lidem, kteří svým podřízeným věří. Kteří neřeší vše prodejem a nákupem jiného „zboží“. Navíc se to vyplácí… Podívejte na teď Thea. A Aaron? Pamatuji doby, kdy jsem ho i já sám vyháněl ze hřiště… Obecně mám rád kluby, které se chovají více jako rodina, než jako firma. A ten náš klub takový je.
    Jistě, možná jsem až příliš nekritický. Já ale kritizovat nemůžu. Mám zásadu, že nebudu kritizovat nikoho, pokud jsem nedokázal ani desetinu toho, co daný člověk. Takže toho mám ještě hodně před sebou, abych mohl našeho bosse otevřeně kritizovat. Je škoda, že mnoho ostatních takovou zásadu nemá. To by byl klid.. 🙂
    Ale abych to uzavřel pozitivně: díky, Arséne, ze všechno, cos pro ns uděla, za všechnu radost, kterou jsi rozdal a přeji Ti vše dobré do dalších, doufám že fotbalových, let.

Napište komentář

Musíte být pro přidání komentáře.