Bye, bye FA Cup – Hans‘ Diary No. 38

Jestli jsem v minulém díle přirovnal Arsenal cestující k FA Cupu do Manchesteru k nemocnici, tak to byla Nemocnice na kraji města. Tak ubohé to představení z pohledu goonerů bylo. Do Wembley se tedy ani letos nepodíváme a Gunners mají před sebou přetěžký úkol udobřit si fanoušky v zápasech s AC Milán a Birminghamem. Jak jeden, tak druhý je potřeba vyhrát.
Nejzásadnější rozdíl byl v přístupu hráčů. Zatímco United šli za vítězstvím od první minuty, Arsenal se od první minuty snažil utkání se pouze zúčastnit. 4:0 je pak přesně to, co se vám na Old Trafford při takovém přístupu stane. Nechci tím nějak snižovat výkon Dementových svěřenců, jistě hráli dobře a vyhráli by asi i při mnohem aktivnějším přístupu Gunners. Ale přeceňovat čtyřgólový rozdíl, je asi to nejlepší co se může před ligovým zápase na stejném oraništi Arsenalu přihodit. Žádné další pozitivum, kromě Eboueho vyloučení, mi z tohodle zápasu nevychází. Ale taky jsme mohli prohrát doma s Barnsley.

Sám mám tendenci porážku zlehčovat tím, že Wenger neměl moc na vybranou a před FA Cupem dal přednost Champions League. Naplno do novin přece nemůže prohlásit: „FA Cup je až třetí v pořadí, zajímájí mne jiné soutěže“. Nicméně, že něco podobného řekl hráčům, bylo vidět na hřišti. Osobně v tomto přístupu, stejně jako v rozhodnutí šetřit Flaminiho a Adeho, vidím chybu. Výhra na Old Trafford síly více dodá než sebere, naopak porážka 4:0, ať ji budeme zlehčovat jakkoli, rozhodně neprospěje. Navíc upřednostňovat jednu soutěž před druhou, s sebou nese riziko, že v květnu zůstaneme bez trofeje.

Co se týká samotných hráčů, tak težko někoho vyzdvihnout. Jens nepodal špatný výkon a bez něj by výsledek byl dvojnásobný. V poli pak jedině Eduardo se zdál, že se zajímá o to, co se děje na hřišti. Hoyte byl u prvních dvou gólů, Gallas s Traorem u třetího a při čtvrtém Flamini vedle Fletchera jen sledoval celou situaci. Ale bylo by nespravedlivé vyzdvihovat tyhlety hráče, protože všichni ostatní na tom nebyli lépe, jen se nepřipletli ke gólům.

Eboueho vystoupení bylo pověstnou třešničkou na dortu. V prvním poločase se zdálo, že se přišel na Old Trafford jenom projít a Justin Hoyte tak měl najednou z přetěžkého úkolu na pravé straně obrany naprosto neřešitelný úkol. V druhé půli se pak rozhodl, že nás dalšího pohledu na něj ušetří a předvedl naprosto stupidní zákrok, za který si nemohl vysloužit nic jiného než červenou kartu. Nikdy jsem ho neměl zrovna v lásce, takže mi nebude moc vadit, když dojde na Arseblogova a Goodplayaova volání po jeho odchodu. Myslím, že už i Wenger musí chápat, že to co tahle karikatura nabízí po fotbalové stránce nikdy nemůže vyvážit jeho antifotbalová představení. Jestli jeden hráč může torpédovat ještě stále dobře našlápnutou sezónu, tak je to Eboue.

Nesouhlasím s názory, že to byl jenom FA Cup. Anglický pohár je významná soutěž, která se nevypouští. Navíc nakládačka 4:0, kdy se trefují zoufalci jako Fletcher se nemůže neprojevit na psychice. Nemluvě o tom, že ManU jsme tímto vrátili zpět do kolejí, ze kterých je City a Drůběžáři tak trochu vykolejili. Teprve středeční liga mistrů proti AC Milán a víkendová liga v Birminghamu ukáží, jaké opravdové důsledky vyřazení bude mít pro nás. Pokud mužstvo zareaguje jako po blamáži na White Shite Lane a oba zápasy vyhraje, rychle se na sobotní prohru zapomene. AC Milán je ale asi ten nejtěžší soupeř k napravování si sebevědomí a udobřování fanoušků. Ale zároveň ten nejlepší – vyhrajeme ve středu 2-0 a vše bude OK. Ovšem jakýkoli jiný výsledek než výhra bude problém. A mnohem větší než porážka v Manchesteru. Velký význam pohopitelně přikládá dvojzápasu i Arséne, i když si nemyslím, že postup/nepostup do čtvrtfinále LM určí charakter celé sezóny. V každém případě v těchto dnech a týdnech se láme chleba. O to horší je výhled na tři zápasy bez Gallase.

Ale dost United a postUnited. Pozítří čeká opravdový test kvality současného týmu a ukáže se, zda Arsenal, který je považován za velkoklub s nezkušenými mladíky, je opravdu tak zelenáčský. Kaká, Seedorf jsou přesvědčeni, že jejich zkušenosti rozhodnou, jenže ve fotbale, ani v Lize Mistrů, se nic nerozdává za zásluhy. Zápasů, které odehráli v této soutěži Lehmann, Gallas, Touré, Fabregas, Hleb,… také není málo. Rozhodnou, jak už to v takových zápasech bývá, drobnosti a individuální chyby. Proto věřím, že Eboue nedostane pátou šanci. Otázka je zda nakonec nebude jedním z jedenácti hráčů, kteří budou alespoň schopni dobelhat se na hřiště. Zatím sice žádné novinky nejsou, ale očekávám, že zítra se dozvíme více. Doufám, že na dno už jsme dosáhli a od středy zase stoupáme vzhůru. 5:0 by bylo hezké východisko pro odvetu.

Koukám, že jsem to dnes pojal dost monotematicky, ale o čem jiném psát, že?

Hans


{mos_fb_discuss:5}