Celý svět oblétly po oslavě vítězství španělské reprezentace na MS fotky a videa Cesca Fábregase, kapitána Arsenalu, jak „slaví“ titul mistra světa navlečen do dresu Barcelony.
Ano, tak to bohužel vidí všechny agentury, všímající si samozřejmě i spolupachatelů, ale především samotného Cesca, který se navlečení dresu tak nějak bránil – nebránil. Mnozí mi namítnou, že nemohl nic dělat, ale zkuste někomu navléci na ulici dres či triko přes hlavu a přes ramena … nejde to, stačí zvednout ruce. Ale zde se podařilo, a účel byl splněn, Cesc je tak pro všechny, co se neorientují, prostě alespoň na chvíli v dresu Barcelony.
Nebudu rozebírat vše již napsané od začátku přestupového období, nebo možná celou kauzu, trvající už snad dva roky. Všechna ta vyjádření všech „lékařů“ z Barcelony o Cescově DNA, o srdci patřícímu Barceloně, o katalánské krvi a podobně. Bylo toho popsáno už moc, až moc, bohužel bez jediného kloudného slova našeho kapitána (psali jsme již ZDE )
Na celé té věci s navlékáním dresu mi nesedí několik věcí. První z nich je to, že se bavil celý španělský tým na úkor Cesca, to mi připadá trochu zvláštní. Kdyby to měl být vtip celého týmu na rozloučení po mistrovství, smál by se i Cesc, ale nebylo tomu tak. Vždyť ale to je princip každého vtipu, že se smějí všichni, včetně toho, na čí úkor je vtip myšlen. Cesc se však tvářil zaraženě, ale ne překvapeně, ale současně ani neměl zřetelný výraz odporu, vzdoru či naštvanosti. Plyne mi z toho závěr, že mezi tou španělskou třiadvacítkou se o Cescovi a Barceloně, mezi Cescem a hráči repre o Barceloně, mezi hráči Barcelony a Cescem o Barceloně, na mistrovství světa prostě hodně mluvilo. A vyvrcholilo to navlečením dresu. Proč by to ale někdo dělal, když by na spekulacích o zájmu Cesca přestoupit do Blaugrany nebylo ani zbla pravdy? Proč by někdo navlékal dres Barcy na hlavu kapitána Arsenalu a znevažoval tak oslavu mistrovského titulu získaného pro španělské království? Jen tak z plezíru? Jen pro to, že o tom napíše The Sun nebo Marca? Nebuďme naivní. Není to prostě náhodou tak, že se mezi kluky v repre na to téma mluvilo, možná více než zdrávo, a výsledek se záhy dostavil, jak říká klasik? Že si Cesc na srazu prostě možná pustil pusu na špacír? Nebo že ani na srazu reprezentace neuměl Cesc spekulacím utnout hlavu a svým takykamarádům z Camp Nou říci ne? A stačilo tak málo. Na srazu kolegům a novinářům říci, já do Barcy nechci, nechte mne být, jsem spokojený v Arsenalu, jsem jejich kapitán, mám tam smlouvu ještě 4 roky, do Barcelony jednou přestoupím a rád, to víte, mám tam rodiče, je to klub mého mládí, mám tam kočku, jsem tam doma, jestli o tom náhodou nevíte. A nikdo by dres nikomu, podle mého, nenavlékal.
Možná to mohla či byla recese, prostě o Cescovi se mluví, tak mu navlečeme dres Barcy, to je vtipné, ne? Ale říkám si, mluví se i o Torrésovi, tak proč jeho nefotí v dresu Chelsea, když snad i Ilfracombe News píše o jeho přestupu jako o hotové věci, proč jemu Reina nedrží ruce a Carlos nohy a katalánští mistři mu nervou dres týmu z Fulham Road přes hlavu. Proč Cesc a ne právě ten Torres. Je mnoho takových proč, ani se mi je nechce psát…
Je mi však jasné, že původcem tohoto zla okolo Cesca jsou katalánští bossové, jejichž chleba část španělské reprezentace jí a někteří co ještě nejí tak chtějí přikusovat v nejbližší době. Fabragasovi se tak dá vytknout jen nejistota, nerozhodnost, možná i zbabělost, schovávajíc se za zády Wengera, utíkajíc tak před tlakem Blaugrany a jejích Bossů. Taková česká „vyčůranost“ ve stylu zůstat zadobře se všemi. Ale tato skutečnost právě dává katalánsko-uzbecké „mafii“ ve vedení Barcy vítr do plachet. Té mafii, která je úzce spojená s jistým Usmanovem, zhrzeným minoritním akcionářem Arsenalu. Té mafii, která v osobě Cescova agenta je přímo spojená se společností Red & White Holding pana Usmanova, prostřednictvím které vykonává svá práva akcionáře v našem klubu. Říkám si pak qui bono? Komu ta celá šaráda s dresem slouží? A vůbec se nedivím, že klub ze severu Pyrenejského poloostrova se stává v poslední době solí v očích nejen fanoušků ze severu Londýna.
Jaká je však diagnóza? Podívejme se na ten fotbalový míč a sever Pyrenejského poloostrova trochu s nadhledem. Mistrovství Evropy před dvěma lety, titul Champions League v klubové soutěži a nyní titul mistra světa, vše vhodně proložené domácími poháry. Nedivme se pak tomu divadlu s DNA, těm excesům s dresem, těm prostě jednoduše namyšleným projevům některých jedinců. Prostě oni si myslí, že jsou nejlepší z nejlepších, tak jako to o sobě říkají absolventi West point academy, pane!. A možná si někteří myslí, že ti nejlepší nejlepšími ještě nějakou dobu zůstanou a proto stojí za to se k nim co nejdříve připojit. Počkejme si ale třeba do vánoc, třeba do té doby Barca sežene peníze na výplaty hráčů, kterým už dva měsíce dluží, nebo třeba si José srovná královský klub a možná se názory a gesta některých, nejen ze Španělska, začnou měnit. Možná si pak za rok při neobhájení prvního z těch titulů začnou navlékat dresy různých týmů z různých zemí vzájemně a dobrovolně, včetně toho královského.
Patrickův blog
/článek vyjadřuje osobní názor autora/
Datum:
Rubrika: Oficiálně