Chesterův Blog, Part Ten

Jak jsem minule slíbil, tak teď činím…, v tomhle díle si posvítíme na 10 nejhorších hráčů, které Arséne Wenger do Arsenalu přivedl…

10. Mikael Silvestre

Přestupní cena: ?

Pozice: Obránce

Zápasy/Góly za Arsenal: 10/1

Věk: 31 let

Dodnes jsem nepochopil, proč se Wenger rozhodl tohoto hráče získat z lavičky Manchesteru United. Je celkem příhodné, že obdržel dres s číslem 18, tedy stejný dres, jaký v Arsenalu naposledy oblékal další skvělý hráč – Pascal Cygan. Svůj debut si odbyl ve vítězném utkání s Evertonem, kde dokonce připravil první branku pro Samira Nasriho, a bylo to zároveň jeho 250.utkání na anglických trávnících.

Svůj první zápas v Lize Mistrů odehrál proti Fenerbahce, kde si vstřelil vlastní branku. První a svůj zatím poslední gól v červenobílém dresu vstřelil do sítě Tottenhamu. Objevil se i v zápase Carling Cupu, kde nastoupil v pozici kapitána. Tímto příchodem asi chtěl Wenger získat více zkušeností v defenzivní činnosti, kde máme ale dle mého velmi zkušené hráče – Kolo Tourému je 27 let, a William Gallas je stejně starý jako Silvestre. Když už chtěl Wenger přivést někoho zkušeného, asi se měl pohlédnout po někom jiném, a ne po hráči, který se nedokázal prosadit ani do základu v Manchesteru United.

9. Junichi Inamoto

Přestupní cena: ?

Pozice: Záložník

Zápasy/Góly za Arsenal: 4/0

Věk: 29 let

Současný klub: Eintracht Frankfurt

Je to jediný japonský hráč, který se kdy na severu Londýna objevil. Samozřejmě šlo především o komerční tah, který měl pomoct zpopularizovat fotbal v této tehdy ne zrovna fotbalové zemi. Inamoto se nikdy neprosadil do prvního týmu, objevil se pouze ve čtyřech zápasech Carling Cupu. Po sezóně tak zamířil na hostování do Fulhamu, načež prošel týmy WBA, Cardiffu, Galatasaraye, a nyní hraje v německém Frankfurtu. Zajímavostí je, že zatím v těchto všech týmech nastoupil ke 140 utkáním, ale vstřelil pouze 4 branky – všechny ve dresu Fulhamu.

{youtube}nT9sur1YD2Q{/youtube}

8. Igor Stepanovs

Přestupní cena: 1 milión liber

Pozice: Obránce

Zápasy/Góly za Arsenal: 17/1

Věk: 33 let

Současný klub: Grasshoppers

Lotyšský internacionál přestoupil do Arsenalu v létě roku 2000 z klubu Skonto Riga. Svůj debut si odbyl proti mužstvu Ispwiche, kde dokonce vstřelil branku. Po většinu svých tří sezón na severu Londýna nastupoval především k zápasům Rezervy, kde hrál v první sezóně ve stoperské dvojici s Matthewem Uppsonem. Většina fanoušků Gunners na něj má ale děsné vzpomínky – byl totiž členem základní XI v zápase s Manchesterem United v roce 2001, který Reds vyhráli 6-1, a právě většina branek padla přes Stepanovse. I díky tomuto svému výkonu se nikdy neprosadil byť jen na lavičku, a tak odešel v roce 2003 do týmu Beverenu.


7. Kaba Diawara

Přestupní cena: 2,5 miliónů liber

Pozice: Útočník

Zápasy/Góly za Arsenal: 13/0

Věk: 33

Současný klub: Alki Larnaca

Guinožského internacionála si Wenger vyhlédl v Bordeaux, a na sever Londýna si ho přivedl v lednu roku 1999, shodou okolností ve stejném měsíci posílil mužstvo Kanonýrů i Kanu z Interu Milán. Diawara odehrál za tři sezóny v Bordeaux 60 zápasů, v níž vstřelil 14 branek, ale i přesto šlo o další z mnoha nákupů francouzského manažera, který zvedl obočí mnoha fotbalových odborníků. 

Rodák z Francie si odbyl svůj debut v onom slavném remízovém zápase FA Cupu proti Sheffieldu Utd na Higbury s číslem 27 na zádech. Utkání pro Arsenal tehdy zachránil Marc Overmars poté, co hráči Arsenalu odmítli zakopnout míč do autu, ačkoli se na hřišti válel protihráč v bolestech. Diawarra v tomto zápase dvakrát trefil tyčku, a nakonec na severu Londýna odehrál 13 zápasů, přičemž do 10 z nich naskočil jako náhradník. V ani jednom z nich se ale brankově neprosadil, a tak byl jeho příchod považován za velký omyl. Po půl roce nepovedeného angažmá tak zamířil za 3 milióny liber do Marseille, a od té doby pokračuje ve svém nomádském způsobu fotbalového života, prošel týmy PSG (odtud odcházel postupně na hostování do Blackburnu, West Hamu, Racingu a Nice), Al-Gharrafa, Al-Kharityath, Ajoccio, Gaziantepspor, Ankaragucu, a ve svém nynějším působišti Alki Larnaca zatím nastoupil ke 33 zápasům.

6. Davor Šuker

Přestupní cena: 1 milión liber

Pozice: Útočník

Zápasy/Góly za Arsenal: 22/8

Věk: 41 let

Současný klub: Fotbalový důchod

Rodák z Chorvatska přišel na sever hlavního města Británie jako náhrada za Nicolase Anelku, protože tehdy byl považován za skvělého střelce jak v Realu Madrid, tak i v barvách chorvatské reprezentace. Vždyť na Mistrovství světa 1998 ve Francii byl nejlepším střelcem s šesti přesnými zásahy. Svůj debut si odbyl coby náhradník 22. srpna proti Manchesteru United, který ale Arsenal prohrál 1:2. A ne náhodou oblékl dres s v Arsenalu prokletou devítkou. I do dalších dvou utkání zasáhl pouze z lavičky, až se dočkal svého prvního startu, který přišel v domácím vítězném utkání s Aston Villou, kde se dokonce dvakrát brankově prosadil. 

I přesto se ale nikdy v konkurenci Kanua, Dennise Bergkampa a Thierryho Henryho nedokázal naplno prosadit do základní sestavy. Z celkového počtu 22 utkání nastoupil pouze k osmi v základní XI. Svůj osud navíc zpečetil neproměněnou penaltou ve finále Poháru UEFA proti Galatasaray. To bylo nakonec i jeho poslední utkání v červenobílém dresu, a v létě tak zamířil zdarma do West Hamu. Ani zde se ale příliš neprosadil, vždyť po celou dobu následující sezóny odehrál za tým Kladivářů pouze 11 zápasů, v níž vsítil dvě branky. Svojí kariéru tak zakončil v Mnichově 1860, kde během 3 sezón ale také proseděl většinu zápasů na lavičce. Celkem smutný konec pro bývalého miláčka Santiaga Bernabeu.

{youtube}lTmmiWtzbWA{/youtube}

5. Pascal Cygan

Přestupní cena: 3 milióny liber

Pozice: Obránce

Zápasy/Góly za Arsenal: 98/3

Věk: 34 let

Současný klub: Villareal FC

Pascal Cygan přišel do Arsenalu v létě roku 2002 z francouzského Lille coby náhrada za Tonyho Adamse. Svůj debut si odbyl v 1. září 2002 v remízovém klání s Chelsea. I když se po dobu následujících dvou sezón objevoval v kádru Kanonýrů celkem často, vždy byl jak odborníky, tak i fanoušky považován spíše za náhradníka, než za stabilního člena základní XI. I tak si ale mohl na svém krku v roce 2004 potěžkat medaili pro vítěze Premier League. Za čtyři sezóny v Arsenalu vstřelil pouhé tři branky, včetně jednoho opravdu absurdního proti Fulhamu v sezóně 2005/2006. V té stejné sezóně se ale díky zraněním jak Cashleyho Hola, tak i Gaela Clichyho, stal nouzovou variantou na pozici levého beka, a dokonce byl odborníky vybrán do nejlepší jedenáctky Premier League v prvním lednovém týdnu roku 2006. 

Rodák z Francie nastoupil na této pozici k celkem 20 utkáním, z nichž Arsenal vyhrál 12 a Jens Lehmann nedostal 11krát branku. Nicméně v lednu si poranil kolenní vazy, a až do konce sezóny byl mimo hru. V další sezóně by navíc byl až čtvrtou volbou na pozici středního obránce po Solovi Campbellovi, Kolo Tourém a Philippi Senderosovi, přičemž o své místo na slunci se hlásil i mladý Johan Djourou. S touto perspektivou se Cygan odmítl smířit, a tak na konci přestupního období v létě roku 2006 zamířil za svým kamarádem Robertem Piresem do Villarealu za 2 milióny liber. V létě minulého roku obnovil svou smlouvu se španělským zaměstnavatelem o další sezónu.

{youtube}z2M6WqmQSF8{/youtube}

4. Richard Wright

Přestupní cena: 6 miliónů liber

Pozice: Brankář

Zápasy/Góly za Arsenal: 12/0

Věk: 31 let

Současný klub: Ispwich Town

Anglického gólmana si Wenger na sever Londýna přivedl v roce 2001 z Ispwiche, kde se mimochodem tento fotbalista i narodil. S klubem podepsal pětiletý kontrakt, francouzský manažer v něm totiž viděl náhradu za Davida Seamana. Tři tyče branky Kanonýrů hájil poprvé 29. září proti Derby County, a i přesto, že se díky zranění legendy Arsenalu dostal na pozici brankářské jedničky Gunners, jeho sezóna příliš povedená nebyla. Mezi fanoušky dodnes zůstává legendárním jeho zákrok v prohraném domácím zápase s Charltonem Athletic (2:4), kdy si při snaze zasáhnout srazil míč do vlastní brány. 

V zápase Ligy Mistrů proti Deportivu La Coruňa si přivodil zranění, a po svém návratu zjistil, že s ním Wenger počíta pouze na pozici trojky, za mladým Stuartem Taylorem, a po zbytek sezóny nastupoval už pouze k utkáním FA Cupu, ovšem finále si zachytal David Seaman. I možná díky této změně nakonec Arsenal porazil v tomto klání svého londýnského rivala, tedy Chelsea, 2:0. Svůj poslední zápas odchytal Wright v posledním utkání sezóny 2001-2002 proti Evertonu, které Kanonýři vyhráli 4:3. 

Právě k Toffees směřovaly další kroky britského rodáka, odkud po pěti sezónách (60 odchytaných utkání) zamířil do West Hamu, odkud ovšem putoval ihned na hostování do Southamptonu. V létě roku 2008 zamířil do Ispwiche, kde na pozici jedničky odchytal zatím 37 soutěžních utkání.

3. José Antonio Reyes

Přestupní cena: 10,5 miliónů liber

Pozice: Útočník, levé křidlo

Zápasy/Góly za Arsenal: 69/16

Věk: 25 let

Současný klub: Benfica Lisabon

José Antonio Reyes přišel do Arsenalu v lednu roku 2004 s reputací jednoho z nejzářivějších mladých talentů španělského fotbalu. Sevilla ho nechtěla pustit, a tak nakonec Arséne Wenger musel za mladíka vyplatit 10 a půl miliónů liber. V přestupní smlouvě navíc byla klauzule, že v případě úspěchů Arsenalu se tato částka může vyšplhat až na 17 miliónů liber. Ke svému prvnímu zápasu v novém působišti nastoupil 1. února 2004 ve vítězném domácím klání s Manchesterem City. V následném utkání s Middlesbrough v Carling Cupu si ale vstřelil vlastní branku. Svoje zaváhání ale napravil na konci téhož měsíce, když dvěma brankami vyřadil Chelsea z FA Cupu. 

Proti stejnému soupeři se navíc trefil i ve čtvrtfinále Ligy Mistrů, a i díky jeho brankám Arsenal v této sezóně nenašel žádného přemožitele. V přípravných utkáních před sezónou 2004/05 vstřelil několik hat-tricků, čímž vzbudil ve všech fanoušcích The Gunners velká očekávání. Ta se alespoň zpočátku tohoto ročníku plnila, vždyť v prvních šesti zápasech vstřelil branku v každém z nich. Nicméně v půlce sezóny, a obzvláště po porážce od Manchesteru United, šla jeho forma strmě dolů, i když v dubnu a v květnu se jeho výkony přece jenom trošku zvedly a mohl tak vstřelil tři důležité branky. 

Na začátku roku 2005 si začal stěžovat, že se mu v Londýně nelíbí, a že se mu stýská po domově (odkud asi ten Hlebík vzal inspiraci…), ačkoli s ním celá jeho rodina žila v hlavním městě Velké Británie. Reyes navíc v únoru naletěl na falešný hovor vtipálků ze španělského rádia COPE. Moderátor se tehdy vydával za prezidenta Realu Madrid, a nespokojenému bručounovi volal kvůli případnému přestupu. V této konverzaci Reyes pro milióny posluchačů přiznal, že život v Londýně je mnohem horší, než jak si ho představoval, a že by uvítal přestup do své mateřské země, tedy Španělska. Reyes taky uvedl coby důvod své rozladěnosti to, že v Arsenalu pracovali hnusní lidé.

V květnu 2005 se stal Španěl pouze druhým hráčem v historii finálových zápasů FA Cupu, který byl po druhé žluté kartě vyloučen. Samozřejmě se ihned vyrojily spekulace o jeho případném přestupu, ty ovšem nadaný útočník umlčel podepsáním nového šestiletého kontraktu. Do novin tehdy uvedl, že se těší na mnoho dalších úspěšných sezón v tomto klubu.

V sezóně 2005/06 se Reyes objevil ve všech důležitých utkáních Ligy Mistrů, včetně těch proti Realu, Juventusu a Villarealu, a podílel se na nejúspěšnějším výsledku, který kdy Arsenal v této soutěži dosáhl. Do finále pak zasáhl coby náhradník, ale ani on nezabránil porážce 2:1.

Svůj osud na severu Londýna pak zpečetil na počátku sezóny 2006/2007, když odmítl nastoupit do předkola Ligy Mistrů proti Dynamu Záhřeb. Podle svých vlastních slov nechtěl, aby si už pak nemohl zahrát ve stejném ročníku tuto soutěž za Real Madrid. Wenger se ho nakonec rozhodl ke španělským gigantům pustit na hostování, přičemž se předpokládalo, že to se brzy změní na trvalý přestup. Opačným směrem pak zamířil Brazilec Julio Baptista, další ze skvělých akvizic Arsenalu.

Reyes se nicméně v Realu příliš neprosadil (36 zápasů/7 branek), a tak nakonec podepsal v létě roku 2007 smlouvu u rivala tohoto klubu, tedy u Atlética Madrid. Zde ovšem opět zklamal, protože ve 28 zápasech nevstřelil coby útočník ani jednu branku! Není se proto čemu divit, že o rok později zamířil do portugalské Benficy. Zde se mu celkem daří – ve 24 startech zaznamenal 6 branek.

{youtube}EtLQ2HurccU{/youtube}

2. Christopher Wreh

Přestupní cena: 300,000 liber

Pozice: Útočník

Zápasy/Góly za Arsenal: 28/3

Věk: 33 let

Současný klub: Perseman Manokwari

Arséne Wenger si rodáka z Libérie přivedl v létě roku 1997. Ačkoli byl až čtvrtou volbou na pozici útočníka za Ianem Wrightem, Dennisem Bergkampem a Nicolasem Anelkou, měl velký podíl na zisku double v sezóně 1997/98, kdy rozhodl utkání proti Wimbledonu a Boltonu. Navíc svou brankou poslal v téže sezóně Gunners do finále FA Cupu, když rozhodl semifinálové klání s Wolves. V samotném finále dokonce nastoupil i v základu, a i když sám branku nevsítil, Kanonýři porazili Newcastle 2:0.

V následující sezóně pak rozhodl utkání Charity Shieldu proti Manchesteru United, nicméně jeho forma šla postupem sezóny stále strmě dolů, a objevoval se tak ve stále méně a méně utkáních. V roce 1999 navíc do klubu dorazili dvě nové posily – Thierry Henry a Davor Šuker – takže šance na prosazení do základu byla velmi mizivá. I proto následující dvě sezóny strávil na hostováních v AEK Athénách, Birminghamu a v Den Bosch (nizozemský klub). Během následujících čtyř sezón procestoval Al-Hilal, St. Mirren, Persepolis, Bishop’s Stortford, Bukingham Town, až nakonec v roce 2007 zakotvil v klubu Perseman Manokwari (klub z Indonésie).

1. Francis Jeffers

Přestupní cena: 8 miliónů liber

Pozice: Útočník

Zápasy/Góly za Arsenal: 22/4

Věk: 28 let

Současný klub: Sheffield Wednesday

Francis Jeffers upoutal pozornost fotbalových odborníků už v Evertonu, kde ve věku 16 let a 335 dní odehrál svoje první utkání Premier League. Během tří sezón v dresu Toffees ukazoval velký talent, v 60 utkáních vstřelil 20 gólů. Jeho slibný rozjezd ale zastavila hádka s tehdejším manažerem Evertonu Walterem Smithem ohledně hráčova platu. Od té chvíle už si de facto v liverpoolském klubu neškrtl, a málokdy se objevoval byť jen na lavičce náhradníků. Nicméně, jeho výkony zaujaly Arséne Wengera, který v létě roku 2001 zoufale sháněl nového útočníka. Dokonce tak zoufale, že za Jefferse neváhal vyplatit 8 miliónů liber, a učinil z něj tak v té době jednu z nejdražších posil Arsenalu všech dob. Nicméně, Jeffers ani v nejmenším nenaplnil velká očekávání, obzvláště u fanoušků, a rozhodně nedostál označení fox in the box. Navíc, jeho kariéru v hlavním městě Británíe poznamenala častá zranění. Nakonec byl nucen z týmu odejít, protože místo v základu si rezervovali Thierry Henry a Sylvain Wiltord.

Jeho další kroky směřovaly nazpátek do Evertonu, kde strávil sezónu 2003/04 na hostování, kde ovšem ve 22 utkáních vstřelil pouhopouhé dvě branky, a manažer David Moyes se tak nerozhodl jeho hostování změnit na trvalý přestup. Wenger ho nakonec prodal za 2,6 miliónu liber (sami si spočítejte rozdíl oproti částce, kterou za něj o tři roky dříve zaplatil) do Charltonu. I tady ovšem pokračovalo jeho střelecké trápení, a tak následně prošel kádry Rangers, Blackburnu, Ispwiche až se nakonec dokázal uchytit v Sheffieldu Wednesday, kde se ve 35 utkáních 5 brankově prosadil.
{youtube}MZbX7dRFmAU{/youtube}