Fixtures, Lehmann, Rugby – Hans‘ Diary No. 31

Teprve v nadcházejících dvou měsících se ukáže, jak na tom Arsenal opravdu je. Gooners, kteří teď lítají v oblacích můžou přistát na držce, jak Dida po zásahu dětskou peřinkou, ti momentálně ostražitější budou dělat chytré "já jsem to říkal", ale svorně se všichni modlí, aby 1.1.2008 mohli všichni počítat bodíky, které jim Mikuláš a Ježíšek, prostřednictvím Kanonýrů, nadělil. V každém případě opravdová sezóna začíná až teď. Poměr domácích a venkovních zápasů se logicky zlomí v neprospěch těch na Ashburton Grove, čekají nás konečně zápasy s týmy z Big 4 a zejména v prosinci pak neuvěřitelná šňůra bez sebemenší přestávky (kterou si ještě můžeme rozšířit o čtvrtfinále Ligového poháru).

 

Toto je listopad:
3 SO H Manchester Utd 1.45pm
7 ST A Slavia Praha 8.45pm
12 PO A Reading 9.00pm
24 SO H Wigan 4.00pm
27 ÚT A Sevilla 8.45pm

Vím, nevypadá to tak hrozně, až na zápasy s ManWho a Sevillou, ale je to listopad! Zkušení vědí a ti méně ať si vyhledají listopadové výsledky za několik let zpět.

A tohleto je prosinec:
1 SO A Aston Villa 6.15pm
5 ST A Newcastle United 8.45pm
9 NE A Middlesbrough 2.30pm
12 ST H Steaua Bucharest 8.45pm
16 NE H Chelsea 5.00pm
19 ST QF Carling Cup
22 SO H Tottenham H. 1.45pm
26 ST A Portsmouth 8.45pm
29 SO A Everton 6.15pm

V každém případě nás předtím ještě čeká nelehký domácí zápas proti "oblíbenému" Boltonu, který je sice po odchodu fat Sama ve sračkách ještě větších než je slepičí trus, ale právě proto očekávám, že se proti nám budou chtít chytit. Následující výlet na Anfield pak bude první opravdová prověrka. V žádném případě nechci zlehčovat vynikající start do sezóny tvrzením, že to opravdové nás teprve čeká, protože dohánět posr*ný začátek, jako loni, není nejlepší způsob jak získat titul. Ale jak hráči, kterým to Wenger určitě vysvětluje před každým jídlem, tak i my fanoušci bychom měli zůstat realisty. Užívat si současné postavení, protože v květnu, až budeme venku ze všech pohárů a na poslední chvíli honit Ligu Mistrů nás těžko zahřeje, že v polovině října jsme byli první, ale zároveň být připraveni, že ne všecko půjde jako doteď. V každém případě do těžšího období vstupujeme v pohodě. Góly dává celý tým, což je hodně špatná zpráva pro soupeře, protože už nestačí ubránit Henryho, většina hráčů má výbornou formu (Flamini snad životní) a jediná slabina, která mi brání být bezmezným optimistou je obrana. Ne, že by Touré a spol. nehráli dobře, individuálně dokonce výborně. Jen mi to celkově přijde stále trochu nejisté. A týmy jako ManU nebo Pool toho jistě dokážou využít lépe než Derby nebo Sparta.

Už týden před návratem milované Premierleague se dále vyostřil orální souboj Lehmann x Almunia. Nebudu se hrabat co kdo řekl nebo neřekl, to si koneckonců můžete leckde přečíst. Spíše mne zajímá, kdo se objeví v bráně v sobotu proti Boltonu a zejména pak Liverpoolu a ManU. Lehmann si svým posledním rozhovorem, po zápase Němců v Irsku, základ celkem nevybíravě vynucuje, což ovšem na Wengera musí působit nutně odpudivě. Osobně očekávám spíše Almuniu a navíc se vůbec nebudu divit, když Jense už v gólmanském dresu AFC neuvidíme. Což je podle mne škoda, pokud ne přímo pozvánka do průseru. Nemám nic proti Almuniovi, myslím, že je to velmi solidní gólman, ale jak už jsem psal dříve, tak Arsenal se svými ambicemi potřebuje v bráně extratřídu. Jens, i když v poslední době poskytoval jistotu zhruba stejnou jako uložení peněz v nigerijské centrální bance, tou extratřídou je. Myslím, že nucený odpočinek mu jistě prospěl a před zápasy s Poolem a ManU pro mne představuje větší jistotu mezi tyčema než Manuel. Jensovy chyby totiž byly téměř vždy problém koncentrace, ne uvadajících gólmanských schopností. A o koncentraci vás věk nepřipraví, jen vaše nekoncentrovanost. Navíc jeho výkony vždy rostly se soupeřem – od ManYoos nebo Cuntski nikdy žádný směšný gól nedostal, což se o Almuniovi zase úplně říct nedá (Ligový pohár s ManUre v sezóně 04/05 například – jeden z nejstrašnějších fotbalových zápasů, který jsem kdy viděl).

Rugby, sice to tady nepatří a většinu to asi nezajímá, ale při sledování právě končícího mistrovství světa se neubráním pár srovnáním. Fanoušci promíchaní po celém stadionu, to musí být noční můra, každého fotbalového pořadatele. Rozhodčí má u hráčů respekt, že ti fotbaloví musí zírat. Mimochodem, slyšeli jste někdy, že by byl rozhodčí suspendován za neslušné chování vůči hráčům? Rugbyový arbitr Steve Walsh z Nového Zélandu už dvakrát! Vidět zpívat rugbisty před zápasem hymnu je zážitek, který vám fotbalisti nikdy nedopřejou, většinou ji totiž neumí. Já osobně bych pak všechny fotbalové divery s Ronaldem a Ebouem poslal na půlroční stáž k London Wasps nebo Liecester Tigers. Zajímavé navíc je, že v době MS se žádné národní ani mezinárodní klubové soutěže nepřerušují, prostě běží dál, jen bez reprezentantů. Ale dost rugby, je to sice příjemnější zpestření repre pauzy než sledovat GER – CZE, ale Arsenal to přece jenom není.

Z víkendových kvalifikací jsem zaslechl dvě dobré zprávy, jednu horší. Eduardo se opět trefil za Chorvatsko (tomu člověku reprezentace opravdu svědčí) a Togo se nekvalifikovalo na Africký Pohár Národů. Bendtner z toho asi moc radosti mít nebude, ale Adebayor bude k dispozici i v lednu. Horší zpráva (vím, že pro některé ne) je zranění Senderose (1-2 týdny), které jistě urychlí návrat Gallase do sestavy. Další várka zápasů ještě proběhne zítra, takže si držme palce, ať k Senderosovi nikdo další nepřibude.

Komentáře prosím pouze k věci. Šagyho mažu bez varování.

C'mon you reds! Hans