Gooners on tour: Kolda, Šmardík a Péťa na Dortmundu a Fulhamu

 Ahoj, jmenuju se Pavel a Arsenalu fandím už 8 let. Na Emirates Stadium jsem byl 3krát: poprvé LM Slávie (7:0), pak 2 zápasy Emirates Cupu: Atletico Madrid (2:1) a Rangers (3:0).

Ještě jsem viděl Arsenal naživo 2krát loni v Rakousku.

V létě jsem oslavil 25. narozeniny a dal jsem si ten nejkrásnější dárek: návštěvu dalších zápasů našeho milovaného klubu. S sebou jsem vzal kamaráda Martina, který (jako jeden z mála) taky fandí Gunners a svou sestru Péťu, která severolondýnskou horečku chytila ode mě. Čekal jsem na datum zápasů LM, abych ho spojil s dalším domácím zápasem. Přes Supporters Club jsem objednal lístky a čekal, jestli dostanu kladnou odpověď. Po pár dnech mně byly lístky přiděleny a mohl začít kolotoč s letenkami a ubytováním a … 

Tímto bych rád poděkoval Supporters Clubu za práci, kterou pro nás dělají – umožňují nám vidět zápasy jediného klubu ze severního Londýna.

V úterý večer odlet z Brna s Ryanair. Přistání na Stanstedu. Od tam autobusem na Baker st.(už tam jsme potkali fandy Borussie) pak metrem na Kensal Green a kratší procházka nočním Londýnem. O půl jedenácté jsme dorazili na místo. Bydleli jsme v penzionu, který vlastní jeden Slovák, takže domluva proběhla bez problémů. Ubytování zas taková sláva nebyla.

Ve středu ráno jsme vyrazili do města na nějaký památky a nákupy. Překvapilo nás počasí, bylo slunečno, teplo a vydrželo to celý týden. Město, alespoň turistické atrakce, bylo plné Němců v žlutočerném oblečení. Okolo půl šesté jsme vyrazili na zápas. Ale v centru jsme tvrdě narazili. Takhle přecpaný metro jsem ještě neviděl. Museli jsme nechat 6 nebo 7 souprav odjet, do další jsem se dostal jen já a Martin. Péťa přijela hned tou následující. Pak následoval rychlý přesun k bráně M. Na místa jsme dorazili asi 15 minut před výkopem.    

Tam jsme poznali, že sektor je jak pro domácí, tak pro hostující fans. Myslím že tak patnáct sedadel vedle nás začínal kotel Dortmundu a dával o sobě vědět. Nevím jak to bylo slyšet v TV, ale z mého pohledu nás Němci pořádně přeřvali. Domácí se ozvali až 30 minutě a kotel hosti nám za to aplaudoval. Při pokřiku: „Kdo neskáče není z Dortmundu HOP HOP HOP“ se tribuna začala pěkně houpat. Ještě bych zmínil situaci po druhém gólu, kde to někteří „fanoušci“ v první řadě neunesli a po krátké bitce s pořadateli a policií, jich bylo několik odvedeno ze stadionu. O přestávce highlights ostatních zápasů LM (i vítězství Plzně). Zápas popisovat nebudu, každý ho snad viděl. V tomto zápase bych chtěl vyzdvihnout  bojovnost, teamového ducha a Alexe Songa, který hrál opravdu perfektně a nebýt snad jediné chyby na konci zápasu, mohl si Wojta odnést nulu. Po zápase stál u východu policista a kontroloval jestli jsme domácí či hostující fans. Němce nemilosrdně posílal zpět na tribunu. Cesta domů proběhla relativně rychle. Až několik dní poté jsem zjistil, že zápas sledoval i můj nejoblíbenější GOONER Thierry Henry.

Ve čtvrtek na nás čekala Stadium Tour. Myslel jsem, že s námi půjde průvodce. Místo toho jsme dostali walkman se sluchátky a šli jsme sami. Skupina návštěvníků obsahovala i několik fanoušků Borussie. V Diamond clubu jsem zahlédl legendu klubu Charlieho Georgie. Dostat se k němu bohužel nedalo. A fotky, o které jsem se pokoušel, moc nevyšly. Prohlídka parádní, kdo na ní nebyl, můžu jen a jen doporučit. Prohlídka končí takticky v Armoury, kde by byl hřích si něco nekoupit. Před shopem následovalo hledání kamene CZ+SK GUNNERS. Mimochodem v programu jsem se dočetl, že se budou podobně dláždit i schody u North Bank. Ještě nějaké focení kolem stadionu a přesun k Highbury. V tom návalu zážitků jsme ale zapomněli na návštěvu musea L. Do teď si to vyčítám. Highbury Square vypadá opravdu úžasně. Bohužel se nám dovnitř dostat nepovedlo. Tak jsem alespoň strhával nálepky Borussie, které byly snad na každém sloupu. Z Highbury jsme se přemístili do Gunners Pubu, dali nějaký to pívo, pokecali s paní vrchní, která nás zvala na sobotu na The Away boys.

V pátek jsme se vydali na prohlídku Wembley. Už pohled ze stanice metra byl ohromující. Oblouk nového stadionu je vidět už hodně z dálky. Tady byla prohlídka s průvodcem (ten náš se jmenoval Justin). Bohužel v naší skupině bylo několik příznivců Spu*s, kteří dělali docela velký rámus. Zlatý hřeb prohlídky byla možnost vyfotit se s FA Cupem. Pak bylo v plánu navštívit Olympijský park, bohužel nás do něj po hodinové jízdě metrem nepustili. Ale ze stanice metra až ke stadionům postavili nákupní galerii, tak jsme koupili alespoň tričko s logem her. Při cestě zpět ještě malá zastávka u O2 Arény, kde hrál zrovna Tomáš Berdych proti Davidu Ferrerovi.

Sobota začala trochu později, nabírali jsme síly na vrchol celého pobytu. Na oběd do Československé restaurace, kde jsme zhlédli 2. poločas zápasu Stoke City s Blackburnem.

Po středeční zkušenosti s metrem jsme vyrazili ještě dřív a povedlo se nám vyhnout se nacpanému metru. Na místech jsme seděli už víc jak hodinu před zápasem. Dokonce jsme se objevili na velké obrazovce (jedni z mála co sedí na Clock Endu). Viděli jsme rozcvičení obou teamů a ochozy se začaly plnit. Vedle nás seděli 3 Slováci, z druhé strany dva Brňáci (v neděli jsme je potkali na Stanstedu). Při nástupu hráčů se na North Bank objevil vlajka k projektu Save The Childern. K zápasu bych řekl jen to, že hráči byly asi hodně unavení a hlavně v druhé půlce to bylo hodně vidět. Po inkasovaném gólů se ale zvedli a vyždímali maximum, co ten den šlo. Na rozdíl od zápasu Ligy Mistrů byli fanoušci fantastičtí a celý zápas a hlavně posledních 20 minut byli pověstným 12. hráčem. Jestli bych měl někoho konkrétního pochválit, tak by to byli Theo, Thomas a asi nejvíc Andre Santos, který tento zápas odehrál skvěle.

V neděli už jen balení, cesta na letiště a odlet ze sluncem zalitého Londýna do Brna, kde byl 1 stupeň a oblačno. U brány k letadlu jsme potkali Gunnera Martina, zhodnotili zápas, vyprávěli zážitky a domluvili se na sledování zápasů v Brně Na Moraváku. 

Celá naše tour v Londýně proběhla v klidu a bez zbytečných stresů. Ještě jednou bych chtěl poděkovat Supporters Clubu a DANovi za ochotu a umožnění splnění snů.     

OH TO

OH TO BE

OH TO BE A GUNNER

Kolda a.k.a. Gunner.No14