Podcast Handbrake Off přikládá prst na tep Arsenalu a přináší pohledy na nejdůležitější dění kolem klubu. Pro platformu The Athletic ho připravuje tým dlouholetých kanonýrů: stand-up komik Ian Stone, bývalý křídelník Arsenalu Adrian Clarke a fotbaloví komentátoři Amy Lawrence, Art de Roche a James McNicholas. Zápas s United hodnotili Ian, Adrian a Amy.
„Abych byl upřímnej, bylo to strašný,“ ulevil si začátek hodnocení zápasu proti Manchesteru United moderátor Ian. Že se na Old Trafford Arsenalu nehraje snadno ilustruje pohled do historických análů: v historii Premier League tam Gooners vyhráli přinejlepším výsledkem 1:0. První zápas sezony byl proti United i tentokrát náročnou podívanou plnou nepřesností a okousaných nehtů. Že je utrpěná výhra pořád výhra připomněla Amy, když zavzpomínala na finále Poháru vítězů pohárů v roce 1994, ve kterém Gooners porazili Parmu 1:0. Byl to také zápas, při kterém vznikl slavný popěvek „One Nil to the Arsenal“. „Myslím, že jsme si ten večer neřekli nic jinýho než ‚jedna nula pro Arsenal‘ a ‚dones ještě pivo‘.“
Co (všechno) drhlo
Domácí navázali na dobré výkony v důležitých zápasech na domácí půdě z minulé sezony (0:0 se City, 1:1 s Arsenalem a 2:2 s Liverpoolem) a Cunha s Mbeumem se v prvním zápase před svými fanoušky ukázali ve výborném světle.
„Při pohledu na sestavu United jsem si říkal ‚uf, to je hodně defenzivní‘. Ale nakonec to fungovalo tak, že Mount jako falešná devítka sbíhal, kam chtěl, a naši stopeři z toho byli hotoví,“ všimnul si Adrian.
Saliba a nerozehraný Gabi často sbíhali s Mountem do nevýhodných pozic a otvírali tím prostor pro Bruna, Cunhu a Mbeuma. Ztráty balonu v nebezpečných fázích útoku pak otvírali United prostor do protiútoků.
Do svědomí si tak po zápase museli sáhnout všichni hráči, snad kromě fantastického Rayi. Na tiskové konferenci to zmiňoval i Arteta: když po výhře nad United vešel do šatny, většina hráčů prý působila roztrpčeně. Není to ale tak dávno, kdy se na Old Trafford jezdilo s hrůzou z toho, jak moc špatně to dopadne tentokrát. Být rozladěný po výhře je rozhodně příjemnější varianta.
Nevýrazný zápas prožil také Gyokeres, kterého většinu zápasu bezmála šikanoval vynikající de Ligt. Sociální sítě na jeho výkon reagovaly tak, jak to zpravidla sociální sítě dělají: kriticky a s dávkou hysterie. Po dvou týdnech v klubu a šedesáti minutách na hřišti je ale příliš brzo na to ho hodnotit. „Ani Bukayo nehrál dobře. Říct něco o Viktorovi po zápase, kde nikdo z útočníků nehrál dobře, je šílenství,“ konstatovala Amy. „Slyšel jsem statistiku, že naposled v zápase nevystřelil když hrál ještě druhou ligu za Coventry. Takže odteď navždy už určitě nevystřelí ani na tréninku,“ řehtal se Ian.
Na co se těšit proti Leedsu?
„Ale na druhou stranu bylo vidět, že přidáváme do hry něco nového. Zubimendi třeba hrál celkem dobře. Často se nám i díky němu dařilo dostat balon do středu pole a vyrazit do protiútoku,“ pozoroval Adrian. Právě rychlé přechody do útoku by mohly být novou zbraní Gooners do nové sezony, zejména s rychlým Gyokeresem na hrotu. V prvním zápase ale chyběla rozhodnost v nábězích a přesnost v nahrávkách. Třeba Odegaardovi se dařilo v napadání a často se dostával i na balon. Právě po jeho ztrátách ale United několikrát vyrazili na nebezpečné protiútoky. „Na druhou stranu – Martin byl ve hře. Získal nejvíc míčů z hráčů Arsenalu. A taky jich nejvíc ztratil. Jestli se mu bude dařit být takhle aktivní i v dalším průběhu sezony, bude to skvělý. Protože kolikrát se mu stane, že bude takhle nepřesný na přihrávce?“ uzavřel Adrian.
S týmem na sever Anglie odjel také Max Dowman, který se ale nakonec nevešel do zápasové sestavy. Adrian s Amy se shodli, že se klub snaží patnáctiletého záložníka pomalu začlenit do týmu, aby byl připravený nastoupit, až bude před Arsenalem trochu klidnější období. Třeba po prvních šesti náročných zápasech… nebo třeba už v sobotu proti Leedsu.
Písnička na závěr
Amy: „Po devadesáti minutách mučení a emocionální zátěže jsem si říkala, proč si to vlastně my fanoušci děláme…“ Omar: There’s Nothing Like This
Adrian: „Kdykoli vyhrajeme na Old Trafford, je to 1:0. Takže jak zpívali Blur… nejde to jinak!“ Blur: There’s No Other Way
Ian: „Jsem ve Skotsku, takže jsem vybral The Procalimers, který zpívaj ‚je po všem a je hotovo‘ – a tak to taky je!“ The Proclaimers: Over and Done With
