Hodnocení sezóny 2009/2010

83 let mezi elitou bez přerušení …  aneb pohled na sezónu 2009/2010

Vám ta právě ukončená sezóna nepřipomínala ročník 2007/2008? Mě naprosto, jak přes kopírák, posuďte sami…

Sice nám neodešel Thierry Henry, to by ani dost dobře podruhé nešlo, ale všichni „odborníci“ se hned od začátku nového ročníku předháněli v zaručených odhadech, že Arsenal nejen že nemá na titul, ale že zcela jistě vypadne i z Big Four, tak jako v létě 2007. Spletli se, nejen že jsme místo ve velké čtyřce bez problémů obhájili a srpnovou předkolovou loterii s láskou přenecháme někomu jinému, ale o další rok jsme prodloužili nevídaný rekord v dějinách anglického fotbalu, největší počet po sobě jdoucích sezón strávených v nejvyšší Anglické lize. Sérii 83 nepřetržitě po sobě jdoucích sezón mezi elitou ostrovního fotbalu.

Jaká však byla sezóna 09/10 skutečně, to je otázka, na kterou se velice těžko hledá odpověď. Pesimisté budou říkat, že vše dopadlo nejhůře, jak vůbec mohlo, optimisté zase, že se čekal mnohem horší průběh. Já si myslím, že to dopadlo tak nějak napůl a setrval bych na svém přirovnání sezóny k jízdě na horské dráze, jak jsem o tom psal již ZDE . Někdo řekne, třetí místo je na nic, konec sezóny jsme vypustili, zase jsme nic nezískali. Ale já říkám : získali, třetí místo v nejlepší fotbalové lize světa, v lize, kde nikdo nikomu nic nedaruje. Plejáda zraněných by mohla vypovídat, jak těžké je bojovat o body na hříštích jako Stadium of Light, Reebok Stadium, Britannia Stadium či St Andrew’s. Když jsem 10.4. tohoto roku ve svém blogu  ZDE  uvedl, že pro mne by třetí místo, s ohledem na vývoj celé sezóny, bylo více než uspokojivé, napsal mi v diskuzi uživatel ykarus doslova „Je mi z tebe zle Patricku chválit tady třetí místo“ a donutil mne ještě jednou o celé sezóně přemýšlet. Přemýšlet v širším kontextu všech okolností, ale přitom se na nic nevymlouvat, na zranění, na úzký kádr zkušených hráčů, na absenci posil v zimním období. Jistě, Boss by určitě posiloval, až by se z něj kouřilo, známe přeci jeho perfektní skauting, ale zdravý rozum s citem znalce ekonomických souvislostí a se srdcem managera, který je s klubem 14 let spjatý, mu to nedovolí. Prostě utrácet se dá, ale jen když na to je, žít na dluh se dlouho nedá. Pompej po období slavného Harryho a jeho platové politiky a nákupů by mohly vyprávět, on strýček Harry věděl, proč z jižního pobřeží tak rychle utíkal. Jen doufám, že se Harry nezastaví a své schopnosti posune v novém působišti brzy o další level výš :-).

Takže opakuji, třetí místo je pro nás v sezóně 2009/2010 úspěchem.

Bojovali jsme, jak je již 14 let naším zvykem, na čtyřech frontách. V EPL jsme obsadili vyšší místo než vloni, vstřelili více gólů, ale také nezvykle mnoho dostali. V Curling Cupu naše juniorka porazila WBA a Liverpool, ale nestačila na „áčko“ Citizens. FA Cup byl pro nás skoro katastrofou, po těsném vítězství nad West Ham United nám stopku na Britannia Stadium vystavil tým Stoke City. V Champions League jsme nejprve rozstříleli Celtic v předkole, abychom po vítězství v jedné z nejlehčích skupin trochu komplikovaně vyřadili Porto a následně na cestě do Madridu neslavně čelně havarovali s Messim.

Bylo to celé těch 9 měsíců tak trochu jak v řeckém divadle, málo herců ( v důsledku zranění ), ale za to hodně masek. Z počátku sezóny to vypadalo, že jsme si vybrali masky pistolníků, protože jak jinak můžeme charakterizovat úvodní zápasy s Evertonem, Celtikem a Portsmouthem, než nájezd desperátů z divokého západu? Impozantní skóre 15:3 nás rázem v očích novinářských korouhviček z outsidera soutěže pasovalo na „mistry světa“. Stačilo však nešťastné klopýtnutí s United a masky desperados jsme mohli pomalu měnit za masky dívenek z tanečních. Těch 240 minut od zápasu na Stadium of MC, než se v Lutychu trefil Nicklas Bendtner a zavelel k obratu v zápase Champions League, bylo se skóre 3:8 a velkou nulou na bodovém kontu skutečným představením fotbalových neviňátek. Nicklase jsem sice na tu dálku z tribuny stadionu Stade Maurice Dufrasne detailně neviděl, ale myslím, že si musel dát šátek přes oko a v masce piráta zvednout vlajku Arsenalu a zahájit tak dvouměsíční etapu plenění cizích držav. Loď jménem Arsenal s piráty na palubě se rozjela po Meuse river směr Anglie na plné plachty a v následujících 12 zápasech získala 32 bodů s fantastickým skóre 34:9. V tisku se začalo hovořit o rekordních stech brankách v Premier League a o kandidátovi na titul a v té euforii po smetení severolondýnského rivala si nikdo ani nevšiml dvou remízových klopýtnutí v Alkmaaru a West Hamu. Pak však přišla rána z čistého nebe, nejprve v podobě prohry v EPL na Stadium of Light a pak vždy po týdnu další náraz, nejprve do modré londýnské a následně do modré manchesterské zdi. Ta manchesterská znamenala vyřazení z Curlingu, ta londýnská pak šrám na sebevědomí. Obě pak sejmutí masky pirátů ligy. A navíc, už citelně chyběl Robin z Rotterdamu.

Každý z nás, když si tak pro sebe rekapituluje sezónu, hledá podle mého odpověď na jednu zásadní otázku, a tou je „kdy se to zlomilo“. Někteří vidí bod zlomu v březnovém utkání na St Andrew’s, já však v nešťastném lednovém zápase FA Cupu na hřišti „hrnčířů“. Nebudu tady spekulovat, zda Boss postavil tu pravou nebo levou sestavu, ale myslím, že to vyřazení poznamenalo tým víc, než si kdo připustil. Z pirátů a desperátů se stali neškodní studenti nedělní školy a masku bojovníků, tvrďáků a zarputilců už do konce sezóny v šatně nenašli. Škoda, našim soupeřům v boji o titul se letos taky moc nedařilo a tak možná stačilo pro klidný závěr sezóny vyhrát ve Villa Parku či na St Andrew’s a na White Ha*t Line či doma se Citizens již jen v klidu kontrolovat.

Když mi kamarád loni v srpnu nad jedním (možná !!! ) Guinnessem říkal, že titul se bude lámat na hříštích outsiderů a ne s BIG4, moc jsem mu nevěřil a brousil šavli k bitvě na Stamford Bridge či Old Trafford. Nyní však mu dávám za pravdu (sorry Harb). Vše mohlo být úplně jinak a po výhrách nad West Hamem (A), Sunderlandem (A), Burnley (A) a Evertonem (H) mohl mít Arsenal koncem ledna o 9 bodů více, jaro projít v klidu a po domácím vítězství se Citizens si v předposledním kole mohl jistil titul třeba remízou v Ewood Parku, a to ačkoliv prohrál vše s týmy z Big4, stačilo jen vítězit nad těmi outsidery. Nu vot, eto paradoxy, řečeno slovy klasika.

Co říci závěrem

Nebýt proklínaných zranění, mohli jsme dnes druhé Chelsea strouhat mrkvičku a přes celé Highbury by se již více než týden neslo „We are the champions“. Neberte to jako výmluvu, ale kdyby Chelsea chyběli tak dlouho jako nám takoví Drogba (Robin), Lampard (Cesc), Ballack (Song) či Terry (Gallas), tak ve vší úctě ke schopnostem Dona Carla by dnes bylo pravděpodobně o jednoho neoholeného gubernátora v matičce Rusi méně. Prostě žádný tým by se s takovými ztrátami nevyrovnal, o tom jsem přesvědčen.

A když zaskočil někdo výborně z lavičky náhradníků a zastoupil zraněné, nebo zraněný se zázrakem uzdravil, srazila nás na zem díra v obraně a neexistující opora v brance (psal jsem ZDE) . Tady vidím jedinou chybu Bosse, že v zimě nepřivedl zkušeného brankáře a přecenil hráčské schopnosti Silvestreho. Nevím, co se stalo na trase Londýn – Ženeva a proč švýcarský reprezentant upadl v nemilost, ale Phillipe by věci Arsenalu posloužil podle mého rozhodně víc.

We love you Arsenal, we do, Oh Arsenal we love you!

/Patrick/

(článek vyjadřuje osobní názory autora)

Hodnocení hráčů sezóny 2009/2010

Almunia  Manuel : 36 zápasů (29 v PL),  průměrná známka z hodnocení  na gunners.cz 6,02

Když na podzim 2007 po minele Jense „vletěl“ Manu do branky, mnoho fanoušků si říkalo, že bude na dlouho klid. Jak strašný to byl omyl. Jestli je Lukasz psychicky labilní a Vito bez herní praxe, pak Manuel je vzor nevyzpytatelnosti. Minely (City, To*tenham) střídal s bravurou (Barca, West Ham) a touto houpačkou přiváděl obranu k šílenství. Byl to možná levný nákup, ale Arsenal není levný klub, aby měl takové hráče. Nechci z něj udělat hromosvod „neúspěšné“sezóny, ale myslím, že by to měla být ta poslední sezóna v dresu s kanónem.

Lukasz Fabianski : 10 zápasů (4 v PL), průměrná známka z hodnocení 5,67

Brankář bez praxe není vhodný pro špičkový klub hrající v ligové extratřídě ani na post dvojky. Lukasz má dar od boha, ale labilní psychiku, způsobenou velkým tlakem na tomto postu a nulovou praxí. Nerozhodnost, špatná práce ve vzduchu, zdá se, že i nedostatečná komunikace s obranou. Exkluzivní zákroky střídá s minelami. Pokud má chytat jednou v Arsenalu jako jednička, musí na hostování na celou sezónu a dokázat, že na to má.

Vito Mannone : 8 zápasů (5 v PL), průměrná známka z hodnocení 6,17

Při absenci jedničky i dvojky vletěl do Premier League po hlavě a rozhodně nezklamal. Některé góly lze přičíst jeho neznalosti komunikace s obranou a nulové praxi z PL.  Celkově působil jistým dojmem a sebevědomí mu jistě přidal i zápas na Craven Cottage. Škoda, že ho Boss po uzdravení Manuela a Lukasze poslal na třetí post. Možná jsme už mohli mít mladého brankáře s dostatečnou praxí a vyřešený jeden problém.

Emmanuel Eboue : 36 zápas (25 v PL), 2 góly, průměrná známka z hodnocení 6,38

Zářný příklad, že ve fotbale není nikdy nic dané. Nedávno vypískán, dnes obdivován a milován všemi fanoušky. Je o další rok zralejší, s větším přehledem a stává se z něj skutečný univerzál. Trpělivý, skromný, výborný ve hře dozadu, zlepšil práci s míčem, jen by to chtělo více stability. Nehledě na jeho oslavy po gólech spoluhráčů a děkování away fanouškům Arsenalu. Každý tým potřebuje svého srandistu. Eboue jím rozhodně je.

Bacary Sagna : 44 zápasů (35 v PL), průměrná známka z hodnocení 6,33

„Starý dobrý Bac“, co víc dodávat, jistý při práci dozadu. Dopředu tam ale stále zlepšení nevidím, i když byl v této sezóně nesrovnatelně lepší než naši „leváci“. Záblesků útočné geniality, jako při halloweenové demolici Spurs a nahrávce Robinovi na první gól, by mohlo být v příští sezóně víc.

William Gallas : 35 zápasů (26 v PL), 4 góly, průměrná známka z hodnocení 6,56

Nebýt zranění, dalo by se hovořit o jedné z nejlepších sezón u kanonýrů. Výborně se sehrál s Thomasem, po té, co údajně vyštípal Kola jsem ze stoperů měl obavy. Bylo vidět, že vidina nominace na MS byla tím nejlepším dopinkem. Osobně mi k srdci nepřirostl, ale herně před ním smekám. Škoda, že mu chybí trocha pokory pro zakončení kariéry na severu Londýna.

Thomas Vermaelen : 45 zápasů (33 v PL), 8 gólů, průměrná známka z hodnocení 7,03

Jeden z důkazů geniality Bosse a jeho vynikajícího skautingu. Když jsem v červenci viděl jeho dvě minely na Underhill Stadium, měl jsem docela obavy. Pak jsem sledoval jeho rostoucí jistotu v Bad Waltesdorfu a i přes vnitřní nesouhlas s odchodem Kola jsem přestal mít obavu ze sezóny. Raketově se stal pilířem zadních řad a jeho střelecká bilance byla impozantní. Škoda, že zranění mu znemožnilo dohrát sezónu do konce.

Mikael Silvestre : 20 zápasů (12 v PL), 1 gól, průměrná známka z hodnocení 5,61

Měl to být jenom sparingpartner našich nezkušených mladíků a nositel zkušeností a rozvahy v šatně, co však čert nechtěl, místo baga v Curlingu hrál závěr sezóny v áčku. Jeho letošní a tedy poslední rok v Arsenalu nejlépe vystihla precizní přihrávka Messimu na Camp Nou.

Sol Campbell : 14 zápasů (11 v PL), 1 gól, průměrná známka z hodnocení 7,15

Podle mého nejlepší letošní transfer, svou výjimečností předčil i přestup Vermaelena. Díky němu jsme při zranění Gallase sehráli na jaře čestnou roli. Úžasný fyzický fond, rychlost, cit pro herní situaci daný obrovskými zkušenostmi. Měl by zůstat tam, kde mu po exkurzi do 4 ligy dali šanci a ukončit u nás kariéru. Byl by bezesporu vynikajícím učitelem (a nejen v pohárových zápasech) pro Bartleye, Djouroua či Nordveita.  Jsem šťastný, že jsem viděl bezprostředně a naživo jeho radost v Portu při návratovém gólu v dresu Arsenalu. Ta série výskoků byla impozantní :-).  Prostě Sol Campbell is back!

Gael Clichy : 33 zápasů (24 v PL), průměrná známka z hodnocení 6,07

Pro mnohé nepostradatelný, s vynikajícími výkony, pro mne skoro nejslabší článek základu obrany. Už slyším ten křik, ale ustojím to. Dopředu katastrofální, nevím, jestli to není trochu dáno i střídajícími se „křídly“ Arshavinem či Rosickým s Nasrim před ním. Dozadu také střídal slabé chvilky s lepšími. Často zůstával viset na půlce a Thomas musel tahat za záchranou šňůru. Hořel při kličkách útočníků, s přibývajícími zápasy se postupně lepšil, přesto nejhorší sezóna v dresu Gunners. Malé plus, je nejdéle sloužícím hráčem kanonýrů.

Armand Traore : 12 zápasů (9 v PL), průměrná známka z hodnocení 5,88

Při věčném čekání na šanci v A týmu a sporadickém herním nasazování se nejlépe pozná kvalita hráče. Armand dostal šanci v závěru sezóny při zranění Gaela, ale moc mne nepřesvědčil. Chyboval, ale podle mého to nebylo z nedostatku herní praxe. Adept na hostování v příští sezóně, přes Gibbse se bude těžko probíjet do základu.

Alexandre Song : 38 zápasů (26 v PL), 1 gól, průměrná známka z hodnocení 6,83

Vynikající sezóna v podání této kamerunské komety, škoda zranění kolene v závěru. Z „obyčejného“ DM se chvílemi stával dirigentem hry a ovládal střed hřiště, čehož dokonale využíval Cesc a popouštěl uzdu svým útočným choutkám. Zastoupil i na stoperu, i když na trvalý úvazek by to nebylo.

Abou Diaby : 40 zápasů (29 v PL), 7 gólů, průměrná známka z hodnocení 6,47

Po Vermaelenovi nejvíc zápasů za Arsenal v této sezóně, kdo by to čekal. Solidní součást zálohy, spolehlivý, zastoupil všude tam, kde bylo třeba, i když někdy nerozhodný v zakončení či finální přihrávce. Když zvedne hlavu a bude mít větší přehled o spoluhráčích, bude z něj jednou Vieira, ať se mu to líbí nebo ne.

Cesc Fabregas: 36 zápasů (27 v PL), 19 gólů, průměrná známka z hodnocení 6,90

Je těžké popsat přínos našeho kapitána pro Arsenal a „neutopit“ ho přitom v superlativech. Místo slov o jeho přínosu pro tým připomenu domácí utkání s Villans, máte něco proti? Od minulé sezóny úžasně zapracoval na své fyzičce, přítomnost a hráčský růst Songa mu dala větší herní volnost a umožnila tím i větší  kreativitu. V tomto týmu má stále prostor pro fotbalový růst a na Katalánsko má ještě dost času do konce kontraktu u nás.

Aaron Ramsey : 29 zápasů (18 v PL), 4 góly, průměrná známka z hodnocení 6,11

Škoda zranění, mohl zastoupit v závěru sezóny Cesca a získat tak ostruhy. Jinak s ohledem na vysoký počet odehraných zápasů v důsledku pitomosti protihráče ztracená sezóna, zbývá doufat, že se brzy vrátí na trávníky. Když hrál, uměl překvapit, střelou, přistoupením k protihráči, pohybem bez míče či přihrávkou.

Samir Nasri : 34 zápasů (26 v PL), 5 gólů, průměrná známka z hodnocení 6,38

Z celkových 5 gólů jenom 2 !!!! góly v PL, letos to byl jenom stín Samira, který dokázal v loňské sezóně prostřelit zpoza vápna i van der Sara. Pro mne největší zklamání sezóny z hráčů základní sestavy. Slabá střelba, utápění se v kličkách, oči přikované na green, snad i neporozumění s TW či Nicklasem, nevím jak jinak charakterizovat letošní propadák. Pokud by měl někdy nahradit Cesca, nemůže to zkoušet bez něj, ale vedle.

Denilson : 28 zápasů (20 v PL), 6 gólů, průměrná známka z hodnocení 5,89

Říkal jsem mu „posunovač míčů“, ale teprve když nehraje, zjišťuji jeho význam pro tým. Jeho role je spíš vzadu a přesto střílí góly, že by to bylo jen štěstí? To rychlé posunování míčů na strany a zpět vytváří mezery v protivníkově obraně, do kterých umí dát kolmici. Statisticky z naší zálohy bezkonkurenční v „tackles“ a přesnosti přihrávek. To hovoří o mnohém, i když s tím někteří nesouhlasí, ale to je asi tak všechno, co s tím mohou dělat. Vzorovým zápasem jeho schopností budiž West Ham Home 20.3.2010, 100% úspěšnost přihrávek (73x), z 10 „tackles“ 6 úspěšných, „interceptions“ zcela bezchybné. Je mu 22 let, počkejme s odsudky ještě rok dva.  Myslím, že v příští sezóně se stane oporou Arsenalu.

Tomáš Rosický : 33 zápasů (25 v PL), 3 góly, průměrná známka z hodnocení 6,45

Pro někoho nevýrazný, pro někoho pracovitý, pro tým však podle mého nepostradatelný. Má jinou roli, než na kterou byl zvyklý, s přechodem na 4-3-3 musel korigovat herní styl, přesto je vidět, že se nechá rád „stáhnout“ při hře ke středu. Nastupuje vlevo i vpravo, škoda, že při absenci Cesca ho Boss nestavěl na jeho místo a upřednostnil Nasriho. Málo střílel, 3 góly je tristní výsledek. Věřím, že v Arsenalu zůstane a zakončí kariéru, jeho zkušenosti mohou být pro tým nepostradatelné.

Nicklas Bendtner : 31 zápas (23 v PL), 12 gólů, průměrná známka z hodnocení 5,93

Nebojím se nazvat ho kontroverzní osobností Arsenalu. Žádný z hráčů nevyvolává tolik emocí, možná i díky svým sebevědomým prohlášením. Věří si, chce být nejlepší, má štěstí na rozhodující góly ve vypjatých situacích. 6 gólů v Premier League je však při 23 startech dost málo, s pohledem této statistiky bych čekal jeho větší sebereflexi. Musí zlepšit zpracování míče a nebát se střílet ze střední vzdálenosti, v reprezentaci mu to jde. Jeho vývoji ublížilo letos zranění a operace třísel v době, kdy mohl plnohodnotně nahradit zraněného Robina. Po návratu na hřiště byl na něj možná vyvíjen až přílišný tlak, se kterým se těžko vyrovnával.

Van Persie : 20 zápasů (16 v PL), 10 gólů, průměrná známka z hodnocení 6,77

Prokleté reprezentační přáteláky. Nic neřeší, nikomu a ničemu neslouží, ale jsou schopny ovlivnit úspěšnost i takového klubu jako je Arsenal. Jednoznačně smolař roku, byl ve vynikající formě a především díky němu slavil Arsenal na podzim takové úspěchy. Návrat po zranění neuspěchal a v posledních zápasech byl velkým přínosem. Zpracování míče před a ve vápně, pohyb bez míče, střela bez přípravy či ze standardní situace, to nám po dobu jeho léčení chybělo. S Robinem v týmu by šance Arsenalu získat titul byla reálná.

Andrei Arshavin : 39 zápasů (30 v PL), 12 gólů, průměrná známka z hodnocení 6,63

Jeden z nejvytíženějších hráčů Gunners, často hrál i přes zranění. Pro něj osobně nepovedená sezóna, obrany soupeřů ho měly většinou již přečteného, když hrál na CF na místo van Persieho, vyloženě se trápil. Podepsal se na něm i neúspěch ruské reprezentace, připadalo mi, že psychicky uvadl a těžko hledal motivaci a fotbalovou lehkost. Přesto velké díky za pomikulášský koncert na Anfield Road.

Eduardo : 32 zápasů (24 v PL), 7 gólů, průměrná známka z hodnocení 6,10

Je složité se vracet po zranění, které mohlo ukončit kariéru, Eduardo si zaslouží absolutorium za vůli a trpělivost. Měla to být první plnohodnotná sezóna po únorovém zranění z roku 2008, ale místo toho se „Dudu“ trápil s třísly a svalovými problémy. 4 góly v Premier League svědčí o všem. Jistě dostane důvěru i na příští rok, ale ten bude v jeho kariéře v Arsenalu pravděpodobně zlomový. S příchodem Chamakha bude v útoku velká konkurence.

Carlos Vela : 20 zápasů (11 v PL), 2 góly, průměrná známka z hodnocení 5,70

Velké zklamání, ale ne z výkonu, spíše z počtu plně odehraných zápasů. Ono asi není příliš jednoduché v jeho věku a s jeho zkušenostmi naskočit v 75.minutě do rozjetého zápasu, adaptovat se ihned do týmu a rozhodovat zápasy. I Pires se to naučil, až když mu bylo 30 let. Doporučení pro příští sezónu : vědět, kde má schovaný cestovní pas 🙂

Theo Walcott : 30 zápasů (23 v PL), 4 góly, průměrná známka z hodnocení 5,93

Snad první sezóna v dresu Arsenalu, kterou lze nazvat kompletní, 23 zápasů v PL a 6 v LM je slušná porce pro 21letého hráče. Velká očekávání fans přinášela částečně na kopačky Thea nervozitu, když se ale dokázal soustředit a měl podporu středu zálohy, byl nezastavitelný. Musí se ještě naučit měnit herní styl v závislosti na soupeři. Výrazně zapracoval na technice a své levé noze. Naučil se gólově přihrávat.

Nejlepší hráč sezóny: Cesc Fabregas

/Patrick, DAN/