— Jedno malé nedorozumění v komunikaci v rámci naší redakce vyústilo ve dvě nezávisle napsané hodnocení. Máte tedy jedinečnou příležitost nahlédnout na dva různé pohledy na zápas s Wolves. —
Čtvrteční duel přinesl klání s velmi nepříjemným soupeřem, kterému se dávají góly jen velmi těžko. Jak se nám proti Vlkům (ne)dařilo?
MAN OF THE MATCH
Aaron se po několika nejistých vystoupeních dostává opět do hvězdné formy. Předvedl několik parádních a strašně důležitých zákroků, kterými nám vychytal výhru a nesmírně důležité tři body s nepříjemným konkurentem v tabulce. Tohle byl zápas o každé střele a každém míči, který šel směrem na naši branku. I jeden míč v naší síti by pro nás znamenal neúspěch, který Aaron nedopustil a za mě je jasným MOTM.
Nevybavuji si z poslední doby Cedricův zápas, ve kterém by předvedl takový výkon jako proti Vlkům. Samozřejmě v tom dobrém slova smyslu. Dokonce se mi subjektivně líbila jeho hra víc než Tierneyho na druhé straně. Byl velmi aktivní, bojoval o každý balon a hodně toho uběhal. Jeho centry nebyly též vůbec špatné, ale bohužel si pořád nikdo ani po těch letech neuvědomil, že nemáme na hrotu Girouda.
Až na zbytečnou žlutou kartu předvedl velmi dobrý výkon, který korunoval jediným a vítězným gólem, pro který si hladově došel díky svojí přirozeně zdravé agresivitě po závaru před brankou soupeře. I dozadu předvedl především v závěrečné části zápasu srdnatý výkon a neustále čistil prostor před brankou od nebezpečných míčů. Spolu s Aaronem a celou naší obranou měl lví podíl asi na nejobtížněji dosaženém čistém kontu.
Benjamin stejně jako celá obrana předvedl směrem dozadu skvělý a urputný výkon, kterým nedopustil skórování od nebezpečného soupeře. Zajímavé je, že s Gabrielem měli naprosto stejné defenzivní statistiky – 5 clearances, 1 interceptions a 2 total tackles.
Na můj vkus až moc otevíral naší levou stranu, kde občas vznikl volný prostor. Nakolik to byla taktika a nakolik nepokrývání volného prostoru například Granitem, to nemohu posoudit. Nicméně jeho hra se mi nelíbila tolik jako u ostatních našich obranářů, nedařily se mu dlouhé balony a do vápna vyslal jeden nepřesný centr.
Thomas především v první půli byl velmi důležitým členem naší obranné hry, kdy několikrát vykryl volný prostor mezi stopery a odvracel nebezpečné situace. V rámci ofenzivy však bohužel nedokázal vyzrát na rychle přistupující a napadající hráče Wolves nějakou nápaditou přihrávku, která by překonala precizní obranu soupeře. Naštěstí jsme další gól nepotřebovali a počítá se výhra za tři body, na kterých měl i Thomas velký podíl.
V takovém zápase by to měl být právě on, kdo „rozčísne“ naši hru směrem dopředu, kdo něco vymyslí. Bohužel obrana Vlků je letos hodně pevná a při jejich zápasech se rozhodně žádné gólové hody nekonají, což letos pocítily i týmy jako Liverpool či Manchester City. V 67. minutě byl vystřídán.
V prvním poločase se při jedné z útočných situací Wolverhamptonu pověsil vysoko do vzduchu a odvrátil velmi nebezpečný míč v našem pokutovém území – to jsem od něj velmi dlouho neviděl. V 70. minutě měl při obranné standardce hodně velké štěstí na ofsajd dvou hráčů soupeře, který kdyby nebyl, dal by si smolného vlastňáka, který by mu po jeho excesech už žádný fanoušek Arsenalu neodpustil. Mimo to však byl součástí pevného týmového výkonu.
V první půli začínaly téměř všechny naše šance přes jeho nohy. Za zmínku stojí především jeho individuální akce, kdy si povodil dva hráče soupeře, narazil si s Martinem a následně poslal na Lacu svižný a přesný centr přímo na nohu. Touto slibnou šancí však Laca pohrdl a z první trefil střed branky spolu s brankářem Sá. Ve druhé půli se nejdřív vytratil pouze ze hry a v 70. minutě úplně, kdy ho nahradil Holding. Možná by nebylo od věci Bukaya nechat chvíli odfrknout a pustit na nějaké zápasy do hry Pepého.
Tohle nebyl dobrý výkon. Laca sice byl u našeho jediného gólu, kdy šel velmi tvrdě a nekompromisně do odraženého míče i do gólmana Sá, ale jinak jeho hra nebyla hodna hrotového útočníka Arsenalu. A neukázal ani moc ze svých mimogólových kvalit, jako třeba buldočí napadání, fyzická hra zády k brance soupeře nebo tvrdé souboje. Na můj vkus byl i též hodně daleko od záložníků, kteří i když vybojovali míč a chtěli ho posunout na Lacu, tak měli Vlci čas na odvrácení těchto míčů a na vystoupení před něj. Alexovo zakončení nelze ani komentovat, měl několik velmi dobrých šancí, které neokázal využít – nejvíc nás mohla mrzet příležitost, v rámci které získal volný prostor z levé strany, ze které však následně nedokázal trefit branku. Lacu mám rád už od jeho příchodu k nám, ale rok od roku ukazuje, že není tím pravým hrotem pro náš tým. Době útočníků se 176 centimetry už nejspíš odzvonilo, což tím spíš platí v Premier League, ve které se dokáží prosazovat i méně známí forwardi, kteří těží ze svých fyzických parametrů (jako třeba aktuálně Broja v Southamptonu či Dennis ve Watfordu).
I přes jeho neustálou aktivitu směrem dopředu a bušení do soupeřovy obrany převažuje nad jeho výkonem pachuť z červené karty a oslabení celého týmu, které mohlo vyústit ve ztrátu bodů. Tahle naše červená série je už alarmující a někdo by si měl s hráči důrazně promluvit (nejlépe nějaký psycholog). Já osobně jsem takto udělenou červenou kartu po dvou žlutých v jedné souvislé hře snad ještě neviděl, ale kdy jindy by si toto mohl Oliver vyzkoušet, než zrovna na nás. Ty ruce v obličeji – ano, tam to žlutá být mohla (navíc si nejsem jistý, jestli nebyl Gabi před tímto zákrokem faulovaný, předpokládám, že minimálně on to tak cítil, z čehož pramenila jeho frustrace). Druhý zákrok si Oliver nejspíš také obhájí, ale dát za to hned druhou žlutou? V jiných situacích je hráčům nejdříve slovně domlouváno a je jim po druhém hraničním zákroku řečeno, že příště to už může být za druhou žlutou. Navíc ve srovnání se „žlutým“ zákrokem Rubena Nevese to ještě víc nedává smysl.
Přišel na posledních 25 minut, v rámci našeho oslabení podnikl rychlý výpad směrem k soupeřově bráně, na jehož konci však nedokázal zakončit. S míčem se pak téměř nepokal.
Na rozdíl od Roba neměl na naší hru téměř žádný vliv, což vlastně ani není nic nového.