Anglická Premier League se přehoupla do druhé poloviny a nám s Daemon Allburnem přišlo vybrat hráče měsíce prosince.
Pokud jsem v předchozím díle Hráče měsíce, tedy listopadu ZDE psal, že Arsenal a jeho hra byla bez chuti a zápachu a že se Arsenal trápí, daly mi první dny nového měsíce zapomenout na všechny chmury.
A byl to právě hráč měsíce listopadu Samir Nasri, který se rozhodl, že do nového měsíce doslova vtančí (VIDEO) v prvním zápase s Fulhamem a svůj vynikající výkon z předchozího měsíce povýší ještě o několik stupňů, i když se to už zdálo mnohým nemožné. Samir pak ve fotbalovém tanci pokračoval další dny, ať v zápase proti Partizanu, (VIDEO) či Manchesteru nebo Chelsea. Ne nadarmo byl fanoušky klubu odměněn dvojnásobným titulem MotM (Fulham 88%, Partizan 44%) a následně pak posbíral po novém roce všechny myslitelné trofeje, které hráč může v Anglii za měsíc získat, tedy Barclays Player of the Month,dále pak PFA Fans‘ Player of the Month a konečně EA SPORTS Player of the Month, když získal 58,2% hlasů a druhého Alexe Songa tak „přeskočil“ o krutých 47%.
Když jsem se Daemona Allburna začátkem roku ptal na jeho názor slovy… chci se Tě zeptat na názor na hráče měsíce… Samir nám to vůbec nedělá lehké, ono za prosinec ani snad nemůže být jiná volba, nebylo to proto, že už Samir všechny ty trofeje posbíral, ale proto, že bylo všem nad slunce jasnější, že střelec jedné z nejhezčích branek ročníku EPL (druhá proti Fulhamu) nemůže být nikým předstižen.
Daemon Allburn mi k tomu napsal…aj som rozmyslal o niekom inom, napriklad Johanovi alebo Bacovi, ktori by si to asi tiez zasluzili, ale ked ten Samir hra jednoducho inu ligu.Keď som rozmýšľal nad hráčom mesiaca, napadli mi viaceré mená, jedným z nich bol určite Bacary Sagna, múr na našej pravej strane a v súčasnosti asi najlepší pravý bek v Premier League. Ďalším menom by mohol byť Johan Djourou, ktorý si bez mihnutia brvou a bez akýchkoľvek náznakov problémov poradil aj s Drogbom. Ale ako si mi napísal: „Samir nám to vůbec nedělá lehké“. Ak v novembri podával vynikajúce výkony, neviem, aký superlatív nájsť na jeho decembrové výkony. To, čo predviedol proti Fulhamu, to sa ťažko vôbec opisuje slovami, to jednoducho treba vidieť a pozerať s otvorenými očami i ústami – najlepšie to vystihol anglický spolukomentátor tohto zápasu pri jeho druhom úžasnom góle – bol to „touch of an angel“.
Samir byl jasnou jedničkou vlastně celý měsíc a táhnul Arsenal k vítězství. Nepodařilo se mu to jedině proti Manchesteru United, kde si to náš tým tak trochu prohrál sám a pak proti Wiganu, kdy v důsledku i pro mne dost nepochopitelné rotace „odpočíval“ a za těch 8 minut co byl na hřišti, už žádný zázrak nevymyslel. Ale i když třeba jako v zápase proti Chelsea nezářil vstřelenými góly, je nutné si uvědomit, že to byl čtvrtý zápas v řadě, který odehrál v základní sestavě a plných 90 minut. Škoda jen, že nenastoupil proti Wiganu na například první poločas.
Bylo velmi těžké hledat po listopadových ovacích další obdivná slova pro našeho francouzského záložníka, ale Daemon Allburnovi se to přesto povedlo. Ak sa niekto stane Hráčom roka vo Francúzsku a pritom sa ani nedostal do reprezentácie na Majstrovstvá sveta, to už niečo hovorí. Samir je najväčšou nádej francúzskeho futbalu a nie je to iba kvôli jeho neoddiskutovateľnému talentu. Samir je Zidanom novej generácie, nie tých manekýnov, ktorí ponížili reprezentáciu krajiny Zinedina Zidana, Laurenta Blanca, či Thierryho Henryho, ale generácie, ktorej neprerástla cez hlavu jej sláva. Hoci v prípade Anelkovcov-Evrovcov to bola skôr sláva ich predchodcov, čo im prerástlo cez hlavu… Uvidíme, ako sa s rastúcou slávou vyrovná Samir, ale verím, že podpíše dlhodobú zmluvu s Arsenalom a pôjde cestou Henryho, nie Anelku.
Právě podpis nové smlouvy je to, co nyní možná více čeří vodu kolem Samira než tři hráčské měsíční tituly. Arsenal si je vědom toho, že má ve svém středu vynikajícího hráče a nezměrný talent a bezpochyby pracuje s hráčem či jeho agentem na nové smlouvě. Byl to však právě agent, resp. některá média interpretující jeho slova, která nasadila některým kanonýrům „brouka do hlavy“ (informovali jsme ZDE). Slova o tom, že Samir zvažuje všechny varianty a že než podepíše novou smlouvu, která by ho svázala s klubem déle než ta stávající, tedy do léta 2012, vše si řádně rozmyslí. Jakou váhu smlouvě s Nasrim přikládá vedení klubu z Ashburton Grove svědčí rychlost, s jakou na narážku médií a ihned se rodící spekulace o „zájmu“ Blaugrany zareagoval Boss, když přispěchal s oficiálním vyjádřením, že věří podpisu nové smlouvy v létě po skončení sezóny (psali jsme ZDE).
Co dodat závěrem?
Snad využít tak jako v listopadu výstižná slova Daemon Allburna … O Samirovych individuálnych kvalitách (VIDEO) sa už asi ani nedá napísať nič nové. Veľkým pozitívom je však, že jeho spolupráca s ďalšou výraznou osobnosťou kádra Arsenalu – kapitánom Cescom Fabregasom, sa dostala do ďalšej dimenzie. Už to nie je iba o tom, že raz to ťahá Cesc, potom Samir, už v decembri sa najmä v zápase proti Chelski ukázalo, že keď títo dvaja spolupracujú, tvoria spolu takmer nezastaviteľnú silu (spôsob, akým ich pribrzďoval už v januári Mancini nemá s futbalom nič spoločné, podobnú taktiku používajú developeri v Bratislave – všetko zamurovať). Obaja sú neoddeliteľní od lopty, dokážu sa vzájomne doplňovať, navzájom si vyhovieť. Obaja majú schopnosti futbalových géniov. Ak má B*rcelona dvojicu Xavi-Iniesta, my máme duo Fabregas-Nasri. Už o pár týždňov sa ukáže, či naša dvojica budúcnosti sa už dokáže vyrovnať b*rcelonskej dvojici súčasnosti…
/DaemonAllburn, Patrick/
