Po volbě levého křídla se přesuneme asi na ten nejproblematičtější post sestavy současného Arsenalu…
Napřed bych ale rád dodal, že jsme se rozhodli pro zrychlení volby dosadit na post CM Cesca Fabregase, bylo totiž jasné, že by nikdo jiný než on nezvítězil, a čas do začátku sezóny se nám krátí…
Nicméně, teď se už pojďme věnovat volbě jeho partnera ve středu pole, v tomto článku se budu zaobírat třemi hráči, kteří mohou vedle Cesca hrát. Svou šanci na postě defenzivního záložníka v budoucnu určitě dostanou mladíčci Coquelin nebo Ramsey, ti ale letos budou dostávat šanci především v pohárových kláních…
Alex Song – Ze všech hráčů v kádru Arsenalu, kteří mohou na této pozici hrát, je podle mého Alex tou nejlepší volbou. I když na začátku minulé sezóny jsme tu na něj téměř všichni nadávali, jaké je to kopyto, přes sezónu na sobě neuvěřitelně zapracoval, a zlepšíl svoje výkony o sto procent. Je pozičně velmi jistý, ví kde má hrát, dokáže si téměř vždy poradit v souboji jeden na jednoho, a to nejen jako bránící hráč. Dokáže být i konstruktivní, a podporovat útok, sám je mimoto i velmi dobrým technikem, jak ukázal například svým průnikem na hřišti Wiganu v uplynulém ročníku Premier League. I díky svojí výšce je téměř nepřekonatelný ve vzdušných soubojích. Navíc přes zápas odběhá neuvěřitelné množství kilometrů, a odvede velké kvantum černé práce. Je ale otázkou, jestli s ním Wenger čirou náhodou nepočítá na post stopera, pokud ano, myslím si, že by to byla škoda jak pro hru Arsenalu, tak i pro Alexe samotného.
Denílson – Ačkoli tu má pár příznívců, pro mě bude pořád neuvěřitelně přeceňovaný, což jsem si opět ověřil i ve dvou víkendových utkáních Emirates Cupu. Na příkladu Denílsona je krásně vidět, že i jeden jediný průměrný hráč v mužstvu dokáže pokazit hru celého týmu. Brazilský rodák není příliš konstruktivní, jeho jedinou devízou je de facto přihrávání do strany, schválně sledujte jeho hru, málokdy od něj uvidíte něco jiného, než že by hned po obdržení míče přihrával na nejbližšího spoluhráče. Ano, tohle sice není primárním úkolem defenzivního záložníka, i přesto by měl ale být fotbalista na tomto postu alespoň trošku kreativní. Že bychom se třeba od něj dočkali přesného centru, nebo nějaké překvapivé přihrávky, o tom si můžeme nechat zdát. 
Osobně si za celou loňskou sezónu vzpomínám pouze na dvě podobné situace, v obou případech to byly zápasy proti Blackburnu. U Denílsona je také problém v tom, že si naprosto nerozumí v kombinaci s Cescem, i sám kapitán Arsenalu se vyjádřil, že nejslabší místo jeho týmu je právě post DM, a to bych zrovna jako kompliment být Denílsonem nebral. Na tomto mladíkovi je často vidět, že vůbec neví, kde má hrát, coby defenzivní záložník je často vytažený až pod útočníky, kde pouze brzdí útočné akce. Málokdy je stažený za Fabregasem, kde by skutečně měl hrát, čímž se de facto eliminují útočné kvality Španěla. Na pozici defenzivního záložníka je taktéž poněkud líný, kdybych měl porovnat kvantum černé práce, kterou pro tým odvede on a Alex Song, jasně by jako vítěz z tohoto souboje vyšel Kamerunec. Mám občas z Denílsona i pocit, že se vůbec nestará o hru, a jen tak si vyklusává uprostřed hřiště, a vůbec nenapadá rozehrávku soupeře, což je pochopitelně na jeho postě neakceptovatelné. Osobně nechápu, proč ho Wenger zatvrzele staví do základu, podle mého je to cesta do „pekel“, protože s Denílsonem na hřišti nebude nikdy naše hra tak produktivní a kreativní, jako by mohla být, pokud by hrál v základní XI Song. Jediné, za co bych Denílsona pochválil, tedy vyjímaje už zmiňovaných přihrávek do strany, je jeho hra ve vzduchu, tam je opravdu dobrý, ale bavit se napřiklad o jeho střelbě je naprostá ztráta času. Ano, pár branek dal, ale většina jeho pokusů končí daleko mimo branku. Jistě, stále se může zlepšovat, ale podle mého do základu ani zdaleka nepatří.
Diaby – Před svým zraněním patřil k největším talentům v sestavě Arsenalu, stačí si vzpomenout na jeho výkon ve finále Carling Cupu proti Chelsea. Od té doby je často mimo hru, takže nikdy neměl naplno možnost rozvinout svůj talent, který nepochybně má. Už díky svojí výšce je velmi dobrý ve vzduchu, a technicky je taktéž velmi zdatný. Problémem Diabyho ale je to, že dost často „sóluje“, a nakonec se utopí ve vlastních kličkách. I když na severu Londýna 
začínal na pozici defenzivního záložníka, Wenger s ním v průběhu poslední sezóny experimentoval i na jiných postech, např. na kraji zálohy, což je podle mého velký omyl. Hráči s číslem dva na zádech podle všeho nejvíce svědčí systém 4-5-1, kde ho jistí další defenzivní hráč, a on se může ze středu pole vydat na útočné výpady, rozhodně bych neřekl, že je klasickým DM. Velkým problém Diabyho je také jeho nestálá forma. Ano, odehraje jeden velmi kvalitní zápas, ale pak je v dalších třech utkáních podprůměrný. Když má ale svůj den, je opravdu velmi kvalitním fotbalistou, otázkou je, zda-li to bude v této sezóně ukazovat častěji, a pokud k tomu bude mít vůbec možnost. Pokud by se přes sezónu nezlepšoval, byl bych v další sezóně pro hostování či pro případný odchod tohoto fotbalisty z klubu.
Nová posila – Angličtí novináři správně pochopili, že post defenzivního záložníka je tak trochu Achillovou patou současného Arsenalu, a proto nás už od začátku přestupního období spojují s příchodem prakticky všech kvalitních defenzivních záložníků. V poslední době se navíc velmi hlasitě spekuluje i o návratu legendy Arsenalu, tedy Patricka Vieiry. Vyjímaje něj nás média spojují v současnosti nejvíce s Blaise Matuidim.
Takto zatím vypadá ideální sestava Arsenalu pro sezónu 2009/2010 podle vašeho hlasování:
