Sezóna se pomalu chýlí ke konci, v neděli nás čeká "finále" ve Fratton Parku, tak si to užijme, protože je to na čtvrt roku poslední pořádný fotbal, který uvidíme. A vzhledem k tomu, že to Galaxie nedává, tak se obávám, že většině z nás už sezóna předčasně skončila zápasem s Chelski. Období mezi sezónami je časem přestupových spekulací, ke kterým se jistě ještě v průběhu následujících měsíců dostanu a hodnocení uplynulého fotbalového roku. Dneska se teda budu věnovat tomu, o čem si já osobně myslím, že je hlavní problém Arsenalu. Nejen v končící sezóně, ale i v té minulé. Absence špičkového vůdce.
Už minulá sezóna nebyla úplně podle představ fanoušků. Jasně, dostat se do finále Ligy Mistrů je jistě úspěch, nicméně pro klub velikosti Arsenalu by mělo být samozřejmostí poprat se o trofeje na více frontách. Dokonce St. Totteringham's Day jsme loni slavili až v posledním zápase sezóny – a to nám ho ještě musel zajistit záludný AW, který otrávil slepicím krmení. Ooooh, lasagne! Od právě končící sezóny, první na Ashburton Grove, jsme očekávali hodně – nový stadion, více fanoušků, Rosický, nová smlouva pro Henryho – a výsledek je, že trofeje jsme se nedočkali už podruhé za sebou. Sice jsme se opět dostali do finále, tentokrát v Carling Cupu, nicméně zkušenost Chelski a hlavně naše velká letošní bolest, proměňování šancí, způsobily, že jsme opět utřeli. Na příkladu zápasů s Chelski je podle mne nejlépe vidět, proč zaostáváme za vedoucí dvojkou o dvacet bodů. Třikrát jsme nad nimi vedli, ale ani jednou nevyhráli – paradoxem je, že zrovna zápasy s modrými nás o lepší umístění nepřipravily. Když pominu zápas na Stamford Shit, kde byl Essienův vyrovnávací gól z říše snů, tak ve zbývajících dvou zápasech jsem přesvědčen, že se v plném světle projevila absence vůdčí osobnosti. S mladíky které máme si myslím, že je možné vyhrávat a vyhrávat pravidelně, ale musí s nimi být na hřišti někdo, kdo je povede, zorganizuje, nakopne nebo seřve. Při vší úctě k Henrymu, Gilbertovi nebo Tourému, nejsou to takové vůdčí osobnosti jako je Terry, Giggs, Gerrard nebo jako byl Patrick Vieira.
Vrátím se o dva roky zpět, kdy jsme prodali Vieiru. Sám jsem byl zastáncem Wengerova „prodat dokud za něj bude balík“. Jenže jsem podcenil a AW podle mne také, Paddyho vliv na mužstvo. Není podle mne náhoda, že jsme od jeho odchodu nevyhráli jedinou trofej. Vím, že jeho výkony na hřišti nebyly v poslední sezóně za AFC nijak oslňující, a že ho o více než deset let mladší Fabregas zastínil, ale byl to kapitán a především extra bojovník! Upřímně se přiznám, že jsem od začátku nebyl moc nadšený ze jmenování Thierryho jeho nástupcem, čekal jsem spíše Gilberta nebo Tourého. Jakkoli je to fantastický fotbalista, tak jsem moc nevěřil, že on je ten pravý, který by měl tým i vést. Jak se myslím ukázalo, mé obavy nebyly tak úplně neopodstatněné. Kapitán totiž musí vést nejen silou své osobnosti, ale na hřišti musí jít příkladem i v momentech kdy se velmi nedaří. Henry je bezpochyby osobnost, ale styl jeho hry mu neumožňuje být tím rváčem, který ostatní strhne. Jako útočník, pokud nedostane míč, tak se může tak maximálně porvat se soupeřovými obránci, což je nakonec poněkud kontraproduktivní. Pokud opustí své místo na hrotu a začne s rvát ve středu hřistě, což velice často dělá, tak zase chybí při zakončení a jeho góly Arsenalu lestos velice chyběly. Netvrdím, že Henry není bojovník, naopak. Tvrdím ale, že při jeho způsobu hry se bojovnost projevuje jinak, než by bylo u kapitána potřeba. Když připočtu letošní pokles formy a zranění, což spolu úzce souvisí, tak výsledkem máme velice nepovedenou sezónu naší ikony a s tím nemůže nesouviset zpackaná sezóna Gunners.
Při jeho absenci brázdí hřiště s kapitánskou páskou povětšinou Gilberto, který je podle mého názoru opačný případ. Bojovník k pohledání, žádná hračička (asi nejhorší brazilský technik jakého jsem kdy viděl), ale charisma vůdce u něj trochu postrádám. Velmi málokdy uvidíte Gilberta si něco vysvětlovat se spoluhráči nebo nedejbože někoho seřvat. Ještě jiný a pro mne trochu záhadný případ je Kolo Touré. Záhadný proto, že si myslím, že on by měl být kapitánem. Bojovník je to na 100% a to jakým způsobem si dokáže zorganizovat obranu mi dává velkou naději, že by zvládnul řídit a strhnout celé mužstvo. Bohužel ani jemu se nevyhnul v poslední době menší výpadek formy, ale jednak se to občas přihodí každému hráči a navíc kdyby byl Gallas alespoň ze 75% tím hráčem, který končil loni v Chleski (sakra už je tady máme zase!), tak Touré mohl hasit jenom chyby Ebouého a svoje. Což je na jednoho hráče i tak hodně. Ještě nám zbývá jeden potencionální Führer – Mad Jens, který má jistě své přednosti, ale jeho míra vytočitelnosti je srovnatelná s rekordmany typu Nedvěda, což ho předem jako kapitána diskvalifikuje.
Co chci říct je, že si dobře uvědomuju, že když celou sezónu rozebereme na šroubky a matice, tak že jasně uvidíme, že letošní "neúspěch" způsobil malý hlad po gólech a tudíž nepoměňování šancí, defenzivní chyby, malý gólový příspěvek záložníků, Lehmannova nesoustředěnost a buhvícoještě. Detailní pohled nám ale neumožní vidět věc trochu z nadhledu, ze kterého pro mně vyplývá, že je to "nekvalitní" vůdcovství, od kterého se všechny ty dílčí nedostatky odvíjejí, co nás stojí úspěch. Vždyť fotbalově jsem určitě nejlepší tým na ostrovech a určitě špička i v Evropě. Kolik zápasů si pamatujete, že nás letos soupeř přehrál? Venku Aston Villa (kde jsme vyhráli), Everton (kde jsem málem urvali bod) a Pool (který nám měl co vracet a navíc nás potkal v období jediné opravdové herní krize). A kolik si pamatujete zápasů, kdy jsme soupeře přibili k jeho šestnácte, přehráli ho po všech stránkách, dostali náhodný gól a nakonec horko těžko vyrovnali? Někdy ani to ne (WHU, Fulham, Sheffield…). Řešení? Přiznám se, nevím. Obávám se ale, že ho budeme muset najít uvnitř stávajícího materiálu (a věřím, že i najdeme), protože hráči typu Vieiry, Keana apod. jsou úzkoprofilové zboží, které je navíc velmi drahé.
Ještě jsem zapomněl zmínit jednu důležitou věc, o které se často v souvislosti s neúspěchy píše – zranění. O tom ale někdy jindy.
A když už mám být aktuální, tak je zde první potvrzený přestup (ale ještě ne podepsaný). Gólman Lukasz Fabianski (22) z Legie Waršawa. Na polských fansites se mají na co těšit 😉
CU Hans
P.S. V komentářích k mému prvnímu "blogu" se mně Matygol, poněkud ironicky ptal, jestli nedělní remízu s Chelski řadím do své letošní TOP 5. Tak jako odpověď je tady moje letošní TOP 5:
1. AFC – ManU 2:1
2. Blackburn – AFC 0:2
3. Pool – AFC 1:3
4. ManU – AFC 0:1
5. Reading – AFC 0:4
Co vy?
