Na konci sezóny, ve které jsme skončili na osmém místě, svítí na Mikela Artetu reflektory opravdu silně, a to z dobrého důvodu. Když ale vstupujeme do léta a vycházíme z předpokladu, že on je tím mužem, který bude velet, musíme prozkoumat, kdo další podléhá kontrole.
Manažer je figurka, ale i když má v příští sezóně co dokazovat, tak technický ředitel také. Musím říct, že když loni v létě náhle odešel Raul Sanllehi, byl jsem trochu překvapený, že Edu zůstal, protože spolu velmi úzce spolupracovali. Jeho vztah s Artetou se zdál být dobrý a zajímalo by mě, jestli by ztráta fotbalového a technického ředitele nebyla považována za příliš velký otřes.
Od té doby údajně trvá na tom, aby byl „kontaktním bodem“ pro všechny transferové záležitosti. Můžete to vnímat jako pozitivní v tom, že přebírá odpovědnost a zvenčí to dává jasno o tom, kdo dostane uznání nebo kritiku za obchody, které se uskuteční. Přesto jsou tu vždy mírné obavy, když někdo přebírá tolik kontroly, zejména pokud si nejste jisti, zda je zde tolik potřebné kontroly a rovnováhy na místě.
Můžeme jen doufat, že některá ponaučení z těžkého přestupového období loňského léta, v němž byl náš klub hodně zasažen a hodně ztratil, a v němž byl do výkonného týmu zařazen Richard Garlick, se mohou ukázat jako cenné, až se 9. června otevře přestupové okno.
Takže, na základě čeho můžeme posoudit práci, kterou bude muset Edu udělat?
Koho má koupit?
Nejviditelnější budou naše nákupy. V celém družstvu jsou mezery v kvalitě. Zepředu dozadu by se dalo argumentovat, že podpis téměř na jakékoliv pozici je nutný, ale myslím, že potřebujeme ty klíčové.
Minimálně jeden střední záložník je absolutní nutností. V knihách teď některé máme, ale Matteo Guendouzi a Lucas Torreira vypadají na naše požadavky přebytečně, Xhaka se poohlíží po Římě, a kromě toho Thomas Partey potřebuje lepšího parťáka než Mohameda Elnenyho, který je přinejlepším decentním členem družstva. Hloubku pak může poskytnout Hale End s Joe Willockem a Ainsley Maitland-Nilesem, což jsou možnosti, ale pokud se chceme v příští sezóně zlepšit přes 38 ligových zápasů, je tato investice klíčová.
Kreativita je problém, proto je tu touha učinit dohodu s Martinem Odegaardem trvalou. Bude ale hodně záležet na tom, co chce Real Madrid udělat a jak bude Nor figurovat v plánech nového manažera.
Potřebujeme pravého obránce. Získat back-up pro Kierana Tierneyho je důležité, ale taky trochu obtížné. Když je fit, je jméno skotského internacionála první v zápise o utkání, takže kdo bude náhradník? Je to opravdová výzva, ale to je důvod, proč máte tak vysokou výplatu. Také nám údajně jde o středního obránce, což vyvolává otázky ohledně investice ve výši 28 milionů liber, kterou jsme před téměř dvěma lety vložili do Williama Saliby. Zaplatit tolik peněz za hráče, který se za nás ještě neukázal je, ať se na to díváte jakkoliv, špatné využití značných zdrojů.
Myslím, že jsme relativně dobře zásobeni v útočných řadách, s některými vzrušujícími mladými talenty, ale v závislosti na odchodech a času čekání na muže/kapitána, bychom měli alespoň přemýšlet o možném nákupu útočníka.
Kde nakupovat?
Vztahy s agenty jsou nezbytné a mohou být pozitivní. Ale pro mě je úzké spojení Edua s Kiou Joorabchianem velkou šmouhou. Agentovo zapojení do obchodů s Davidem Luizem (a jeho obnovení), Cedricem Soaresem a Willianem, bylo dost dobré pro něj a jeho klienty, ale ne tak dobré pro nás.
Stárnoucí a na chyby náchylný Luiz, ale „pan populární“ u svých kolegů. Cedric upadl v nemilost a odehrál jen 45 z posledních 990 minut sezóny, ale pozoruhodně – díky naší štědrosti – mu zbývají tři roky smlouvy, zatímco Willian, je po zvážení všech okolností, velmi blízko titulu „nejhorší podpis“ v historii klubu.
Zaměřit se na podpisy dalších hráčů reprezentovaných Joorabchianem by bylo hrozné a nijak by to nerozptýlilo obavy, že tento konkrétní vztah je pro Arsenal nezdravý. Musíme se jeho klientů, které tu máme, zbavit, ne přidávat další.
Koho může prodat?
V tomhle má mé sympatie, protože trh v létě bude velmi náročný. Představa, že nám budou kluby bušit na dveře s lukrativními nabídkami pro hráče, které nechceme, je fantaskní a mám podezření, že u některých z nich budeme muset brát mnohem méně, než jsme si původně mysleli. To funguje i opačně, protože bychom mohli co nejlépe využít nejisté finanční situace ostatních klubů, co se nákupu týká, bude to ale platit i pro naše prodeje.
Významným rysem letošního léta budou zřejmě obchody s hostováními. Musíme ale co nejvíce prodat, abychom získali příjmy a mohli investovat jinde. Možná že peníze budou poskytnuty prostřednictvím majitelů, kteří by si mohli v nejlepším případě půjčit na financování přestupů, ale nenechte se mýlit. I kdyby se to stalo, nebude to dárek od KSE. Bude to dluh, který klubu vznikne, který bude muset odsloužit. Takže, i když to může být těžké, velkou součástí práce Edua je získat co nejvíc peněz z hráčů v naší odletové hale.
Může udělat chytrá rozhodnutí?
Změna je pro některé lidi děsivá. Slyšíte je mluvit o tom, jak potřebujeme obnovit, ale pak se zasazují o to, aby tu zůstali hráči, kteří tu byli po celou dobu tohoto úpadku/stagnace. Jako klubu nám občas chyběla rozhodnost, naše řízení smluv je trvalý problém a něco, co musíme zlepšit.
Vezměte si například Alexandra Lacazetta. Bude mu 30 a bude mít ještě rok smlouvy. Pokud mu nechceme dát novou – a nevidím dobrý důvod, proč bychom měli – pak ho musíme prodat. Povolit dalšímu hráči odejít zdarma, když jsme za něj zaplatili velký přestupní poplatek, je prostě hloupé. To nás vrací k poslednímu bodu o získání co největší hodnoty z tohoto družstva.
Máme Eddieho Nketiaha, Caluma Chamberse a Mohameda Elnenyho, kteří mají 12 měsíců do konce svých smluv – čas na rozhodnutí, ať tak, či onak. Máme před sebou klubko hráčů, kterým zbývají dva roky, a teď je čas důkladně promyslet jejich budoucnost. Prodloužit nebo prodat v době, kdy budou generovat největší příjmy? Není to snadné, ale je to práce.
V příští sezóně si vystačíme s užším družstvem, protože nemáme evropský fotbal, ale pořád musíme vybudovat družstvo, které se s tím v sezóně 2022/23 dokáže vypořádat. To není nic samozřejmého, ale pokud nebudeme na konci příští sezóny v Evropě, bude to kolosální neúspěch.
Manažer je zodpovědný za to, co se děje na hřišti, ale jako technický ředitel hraje Edu velkou roli v tom, koho si Arteta může vybrat, a v kvalitě hráčů, ze kterých si musí vybrat. Očividně ti dva budou spolupracovat a upřímně si myslím, že když se to zvrtne, bude to konec pro oba. Ani jeden z nich se nebude schopen dostatečně distancovat jeden od druhého nebo od tolik bájného procesu, aby přežil. Když to půjde dobře, myslím, že Arteta je v lepší pozici než Edu, ale to, co se stane v létě, může mít vliv na jeho jistotu zaměstnání.
Příchod Martina Odegaarda v polovině sezóny byl pro mě krůček správným směrem. Byl to dobrý tah s hostováním, jaký jsme za daných okolností mohli udělat. Edu se také údajně podílel na přesvědčování mladého talentovaného útočníka Flo Baloguna, aby podepsal novou smlouvu, když se zdálo pravděpodobnější, že odejde zadarmo. Vyčištění paluby od nechtěných hráčů v lednu nebylo nijak zvlášť sofistikované – v tom, že jsme jim v podstatě jen zaplatili, aby odešli. I tak to ale bylo potřeba udělat.
Nicméně, je tu ještě hodně co dokazovat. Všichni můžeme vidět výzvy, které Arsenal a fotbal obecně čekají, ale toto léto se pro Edua jeví jako stěžejní a v jakémkoliv aspektu toho, co je potřeba udělat, zde není velký prostor pro chyby.
Doufám, že odvede skvělou práci, protože nakonec z toho bude mít prospěch Arsenal. Všichni ale budou ode dneška do konce přestupového období Brazilce bedlivě sledovat.
/arseblog.com/
