Památný zápas : Chelsea – Arsenal 1999

alt

 

Roku 1999, 23.října, přijel Arsenal k ligovému utkání na Stamford Bridge. Oba kluby v tabulce sousedily, takže to byl klasický zápas o šest bodů. I když na hřišti chyběly od začátku největší hvězdy obou týmů – Dennis Bergkamp a Gianfranco Zola, přesto se dalo očekávat velké utkání plné emocí.

 

Wenger neměl starosti jenom s absencí Dennise, pro karetní tresty postrádal i Vieiru a Grimandiho. Naštěstí se po dvouměsíčním zranění vracel Emmanuel Petit, ale jeho forma byla jednou velkou neznámou.

 

V táboře The Blues bylo naopak všechno v nejlepším pořádku. Svěřenci Gianluciho Vialli se pyšnili skvělou formou, vždyť dvě kola předtím porazili Manchester United 5-0. Ba co víc, Chelsea v tom ročníku nedostala na svém stadionu na Fulham Road ještě ani branku. Bylo logické, že tým ze západního Londýna se začal hlásit k mistrovským ambicím. Testem pro ně bylo právě utkání s rivalem ze severního Londýna.

 

Utkání mezi Chelsea a Arsenalem byla většinou velmi ostrá. Vždyť jenom v posledních sedmi vzájemných zápasech rozdali rozhodčí 49 karet. Takže ani nikoho nepřekvapilo, když už po třech minutách „dostal“ Lee Dixon žlutou za střet s Le Sauxem.

 

V úvodní fázi hry působili kanonýři lepším dojmem. Nedařilo se však vytvářet gólové šance, z dálky „pálil“ jenom Parlour, ale mimo. O chvíli později se po skrumáži v pokutovém území dostal k míči Kanu, ale trefil se jenom do boční sítě.

 

A tak ve 38. minutě udeřili domácí, Petrescu obešel Adamsa, nacentroval, a Flo vyskočil výš než Keown a hlavou poslal míč do branky. Do přestávky mohli kanonýři vyrovnat, ale Overmars přestřelil.

 

Po přestávce byla Chelsea výrazně lepší a přehrávala Arsenal po všech stránkách. Především Dixon měl problémy na své straně. Po jeho chybě fauloval Petit a po přímém kopu obránci Arsenalu odvrátili míč, ale ten se k jejich smůle dostal k hráči domácích a nakonec Petrescu velice snadně překonal Seamana.

 

Arséne Wenger dobře zanalyzoval situaci a v 60. minutě provedl dvě zásadní změny. Unaveného Petita nahradil Vivas a na místo Ljungberga nastoupil mladičký Thierry Henry. A pak přišla útočná tsunami kanonýrů. 15 minut před koncem se odhodlal ke střele zpoza vápna Overmars a míč šťastně trefil Kanua, který špičkou kopačky změnil směr letu míče přímo do sítě.

 

Kontaktní branka dodala kanonýrům křídla. Už v 83. minutě nacentroval do pokutového území Overmars a Kanu byl opět na správném místě. Desailly neměl šanci a Kanu nezadržitelně vyrovnal. Pak následovaly šance Chelsea, především čerstvý Zola byl nebezpečný. Poslední slovo však patřilo hráčům ze severu Londýna.

 

Overmars převzal míč na půlící čáře a nahrál Sukerovi. Chorvat však akci pokazil tím, že nepřesně nahrál na Kanua. Nwankwo se však nedal, šel za míčem a podařilo se mu zablokovat odkop. Míč se zastavil u brankové čáry na hranici pokutového území. Brankář De Goey vyběhl a to bylo velice špatné rozhodnutí. Všichni si mysleli, že Kanu nahraje některému z mnoha nabíhajících hráčů, ale stalo se něco zcela nepředvídatelného. Kanu, stojíc na brankové čáře, se rozhodl vystřelit a míč přeletěl nad hlavami obou stoperů a spadl do sítě Chelsea (viz foto)!

 

Utkání mělo po letech zajímavou dohru, když Arséne na dotaz k tomuto utkání řekl, že byl s remízou tak spokojený, že za stavu 2-2 křičel na Kanua, aby míč udržel u rohového praporku!