Již delší dobu mi tato myšlenka leží na srdci. Předsezonní příprava mé obavy ve velkém prohloubila, a tak jsem se rozhodl se o ni s Vámi podělit, Gooners. Per Mertesacker je skromný chlapík, velký sympaťák a na první pohled se díky svému vzrůstu naprosto hodící stoper do Premier League.
Pojďme se podívat na poslední 3 zápasy předsezonní přípravy a rozebrat si je trochu podrobněji se zaměřením na Perovu hru. První zápas proti Napoli byl evidentně jeho druhý gól, kdy naprosto nezachytil náběh Pandeva do svého prostoru (A to Pandev opravdu není žádný rychlík..). Ten měl poté moře času a prostoru položit si Fabianskiho a pohodlně skórovat. Tahle situace, kdy Mertesackerovým prostorem prosvištěl hráč v náběhu se opakovala hned několikrát. V zápase proti Galatasarayi dal ve vápně DROGBOVI!!!, tedy hráči, který musí být těsně hlídán naprosto kdekoliv, snad 3 metry volného místa. Ten díky Perově „pohyblivosti“ udělal z našeho vytáhlého stopera pouze statický kužel a v klidu zavěsil. Zápas prohrán..
A nyní se dostanu k dnešnímu klání proti Manchesteru City. Až do gólové situace, kterou připisuji na vrub hlavně četnému střídání a následnému chaosu v naší záložní řadě, všechny nebezpečné situace soupeře šly znovu přes Pera. V prvním poločase skrz jeho prostor proběhl v naprosté pohodě Negredo a jen štěstí a Wojtova placírka nás zachránily od inkasované branky. Další opravdový problém nastává, když je Per „vytáhnut“ ze svého přirozeného prostředí a má se utkat s protihráčem , co má míč na noze v souboji jeden na jednoho..Vzpomenu situaci znovu z první půle, kdy Negredo prakticky nemusel ani dělat kličku, prostě si kolem Pera posunul balón a šel dál a bohatě to na přejití přes něj stačilo. Pak už jen vždy vidím Perův lehce vyděšený výraz, hledající někoho, kdo by jej zdvojil. Ze startu druhého poločasu se situace, kdy protihráči šli do šance znovu Perovým prostorem opakovala hned dvakrát, při čemž mě u jedné z nich celkem dožralo, že Per zvedl ruku, signalizoval offside a hráče, kterého měl hlídat ani neměl snahu stíhat.
Abych se tedy dostal k podstatě věci. Příjde mi, že Per zastává kult obránců, kteří vládli fotbalovému světu v minulém století nebo na přelomu do toho současného. Kdy se fotbal hrál mnohem více po křídlech a do vápna lítalo vícero nakoplých a centrovaných míčů. Nyní, když se fotbal hraje mnohem více kombinačním stylem a u obranců je potřeba mnohem více výbušnosti a rychlosti v měnění pozic Per mnohdy nestíhá. Jak jsem zmínil výše, opravdovou achylovou patou jsou souboje 1 na 1. Tam je to bohužel většinou „umění“ útočícícho hráče, když se mu přes Pera nepodaří přejít. Dalším trendem moderního stopera je, že by měl zvládat hru s míčem. Perova rozehrávka je nanejvýše průměrná. I loni často vyráběl hrubky a nějakého vyvezení míče se od něj taky nedočkáme. Při pohledu na podobně stavěného Kompanyho, který se nebojí dělat na své půli přešlapovačky, které mu vyjdou a následovně výtečně založí útok svého týmu, je ten rozdíl opravdu hrozně znatelný. A to nemluvím o tom, že i v defenzívní činnosti je Kompany podstatně lepší. Často je argumentováno na Perovu obhajobu tím, že je poziční typ obránce. Kdyby jeho poziční hra byla tak dobrá, jak je potřeba, nedocházelo by k neustálým néběhům protihráčů jeho prostorem, stejnětak by nemohl dávat hráčům ve vápně několikametrový prostor.
Závěrem bych chtěl říct, že u Thomase se s jeho nedostatky dá na tréninku hnout. Je to prvotřídní stoper, který musí zapracovat na poziční hře a souhře se svým kolegou. U Pera je problém v tom, že se svými fyzickým dispozicemi nehne, tudíž jeho slabiny jsou stálé. A to, že si toho všímám já není až takový problém. Mnohem závažnější mi příjde, že se mi zdá, že to začínají pozorovat i manageři soupeřů a přizpůsobují tomu svoji hru. Přejít prostorem famózního Koscielnyho je momentálně takřka nemožné, naopak naběhnout do prostoru jeho stoperského kolegy a dostat tam křižnou přihrávku nijak komplikované není. Per může odehrát kvalitní utkání, kde budeme soupeře přehrávat, ale vážně se obávám, že jeho slabiny budou vycházet stále víc a víc napovrch, když změříme síly se soupeřem nám rovným nebo budeme čelit fázi utkání, kdy nás soupeř bude přehrávat. Když si uvědomím, že Per za týden bude mít na starost hlídat tu Villianskou bestii jménem Benteke, která dnes dosti suverénním způsobem vstřelila dva góly Málaze, tak jsem opravdu vystaven nemalým obavám. Snad Aston Villu přehrajeme především v záloze a Bentekeho do podobných soubojů vůbec nepustíme. Snad…
Těším se na Vaše názory, postřehy a kvalitní diskuzi.
Áda
