Arséne Wenger se dočkal nebývalého veřejného zastání. Kladně se na jeho adresu vyjádřil bývalý člen slavného Invincibles Edu Gaspar. Dnes devětatřicetiletý Brazilec v nedávném rozhovoru prohlásil, že po příchodu do Arsenalu se o něj Wenger pečlivě staral, zvláště v nelehké životní situaci.
Na francouzského manažera se v posledních měsících valí kritika ze všech stran. Pro většinu fanoušků již není tou adekvátní osobou na pravém místě. Najdou se však výjimky, které na něj nedají dopustit. K nim se řadí také Edu.
Rodák ze São Paula přišel ke Gunners v roce 2001. Kromě fotbalu musel ze začátku řešit také chmurné osobní záležitosti. „Když jsem přestoupil do Arsenalu, pociťoval jsem smutek, týden předtím mi totiž umřela sestra. Nebyl jsem vůbec v dobrém rozpoložení,“ stojí na webu paininthearsenal.com ve vyjádření bývalého záložníka.
Z velké části to byl právě manažer, kdo mu pomohl se z mimo fotbalových problémů dostat. „Staral se o mě více jako o člověka, než fotbalistu. Každý den si mě nechal povolávat do své kanceláře. Chtěl vědět, jestli jsem v pořádku a jak si na tom stojí má rodina. Velmi o mě pečoval, díky čemuž jsem se mohl cítit lépe. Mému tátovi dovolil, aby sledoval naše tréninky. Do Londýna se vracím jednou ročně a pokaždé se s nim vidím.“
Patnáctinásobný brazilský reprezentant vydržel v Arsenalu do roku 2005 než se přesunul do Valencie. U londýnského celku nikdy nepatřil k noblesním a úchvatným hráčům, výjimečně startoval od první minuty, přesto zažil dobu, kdy tehdejší výběr neprohrál v domácí lize jediný duel. I přes zmíněné okolnosti nastoupil ze tým Gunners k více než sto zápasům.
Navíc měl v nelehkých chvílích za sebou Arséne Wengera. Francouz s ním zacházel ve vší důstojnosti a s respektem. Právě z velké části díky Wengerovi jezdí Edu jednou za rok do Londýna, aby ho mohl navštívit.
Wenger možná již není tím manažerem, kterým býval. Možná není manažerem, kterého by si fanoušci přáli vidět na lavičce Arsenalu. Možná se neřadí k populárním trenérům, možná ho lidé nemají tolik v oblibě. Ale nejde mu upřít, že je to muž s charakterem a prvotřídní kapacitou. A takových ve světě fotbalu příliš není. Jednou to bude možná vše doceněno, ale až časem.
/foto: twitter.com/Arsenal Till I Die/
