Ropný pohár – Hans‘ Diary No. 23

Tak a máme první trofej dřív než stačila začít sezóna. A vzhledem k úrovni soupeřů není důvod si ji nevážit, i když jsme ji získali jako součást přípravy. Stejně tak bych ji ale nepřeceňoval. Koneckonců většina z vás si asi zápasy nenechala ujít a tak jste byli svědky například toho, že bez Henryho to pude, že naše nedůraznost před brankou ještě nebyla vyléčena, že Eboue opravdu bude hrát na křídle, že Fabianskemu stojí nejdříve v cestě Almunia až pak se bude moci utkat s Mad Jensem atakdále. Vyvozovat z přípravných zápasů nějaké složité závěry je nesmyslné, ale zase tak zbytečné taky nejsou.

 

Dvě výhry 2:1 nad péesžé a interem přinesly kromě solidních výsledků i další detailnější pohled na to, jaký Arsenal můžeme očekávat v nadcházejících měsících. Není to špatný pohled, ale čekat, že neduhy sezóny loňské (a předloňské) budou zapomenuty, bylo kapku naivní. Zase velice často končila naše hra na šestnáctce soupeře (první poločas s PSG), zase jsme měli problém se zakončením (zejména Bendtner), naše rohy jsou povětšinou ani ne tak neškodné, jako spíš zoufalé (exekutor Denilson), obrana si občas vybere slabou chvilku (Touré , Gallas). Ale je potřeba mít na paměti několik věcí: 1. je to pouze příprava, kde koncentrace není nikdy 100%; 2. sestava se pochopitelně protáčí jak svatí na Orloji, takže o nějaké velké sehranosti nemůže být řeč; 3. i tak to stačilo namistra Itálie a na překvapivě velice dobrý PSG.

Zejména druhý zápas proti Internazionale byl ze strany AFC hodně líbivý a netrápit nás obvyklá koncovka, mohl italský mistr odjíždět se slušným debaklem. Takto jsme opět museli dohánět ztrátu, což nám jde nadmíru dobře, takže Gallasova poněkud laxní chvilka nakonec nehrála zásadní roli. Inter ale nastoupil s hodně improvizovanou sestavou, takže z výhry je jistě dobré se radovat, ale dělat závěry typu "porazili jsme italského mistra, teď jdeme na titul v Premierleague" by bylo kapku předčasné. Osobně mně velice překvapila hra PSG. Zejména jejich útočná fáze na jeden dotyk, rychlost, kreativita dělala naší obraně dost potíží. Podpis Paula Le Guena je zde velmi čitelný. Nicméně je příjemné vidět, že i v zápase, kde se nám tolik nedaří, zejména v prvním poločase, dokážeme téměř z ničeho vytěžit gól.

Pár postřehů, které jsem si odnesl (v nahodilém pořadí):
Clichy. V sobotu nejlepší hráč na hřišti. Jeho rychlost nadělala obráncům PSG plno problémů. Navíc umí velmi dobře bránit. Jestli si udrží formu a vyhnou se mu zranění, máme na levé straně vystaráno.
Eboué. Jeho místo na pravé straně zálohy mu svědčí mnohem, mnohem více než o pár metrů zpět. Ve hře dopředu je rychlý stejně jako Clichy, umí přihrát, narazit si, technika mu nedělá problémy. Zlepšit střelu a zkrotit barrandovské návyky a mohlo by z něj být super křídlo.
Diaby. Nalevo se mu nelíbí a není to Abou, který hraje ve středu zálohy. V sobotu se po přesunu výrazně zlepšil. Nemám moc rád srovnání "ten hraje jako onen", ale v případě Diabyho se vzpomínkám na Vieiru neubráním. Dvojice defenzivních záložníků Gilberto a Diaby je podle mne jedna z neslibnějších v Premierleague.
Hleb. Ve Stuttgartu hrál ve středu zálohy, hodně ofenzivně a je evidentní, že to je pozice, které mu vyhovuje mnohem více než na kraji. Oba dva dny patřil k nejlepším na hřišti. Problém Arsenalu je, že do středu má hráčů tři prdele, na kraje skoro nikoho.
Senderos. Vím, že ho hodně Goonerů nemá rádo pro jeho fatální chyby. Jenže on těch chyb zdaleka nedělá tolik, jak se mi občas někdo snaží namluvit. Ano, párkrát ho vyškolil Drobga, ale ten loni vyškolil mnohem více obránců, než jen Phillipa. O víkendu se mi líbil ze všech stoperů zdaleka nejvíc. Touré si dvakrát pěkně zavařil, Gallas odvedl svých stabilních 85% a jedině u něj jsem viděl nasazení hráče bojujícího o místo v sestavě.
Almunia. Sobotní zápas mu vyšel výborně a zejména v prvním poločase několikrát hasil chybky v obraně. Fabianski nemá na cestě k postu No. 1 jednoho konkurenta, ale dva.
Van Persie. Jestli někdo nahradí Henryho v počtu vstřelených gólů, tak to nebude Eduardo, ale Robin. Navíc na jeho góly je dost často radost pohledět, jako včera.
Bendtner. Celkem mile mne překvapil. Ne že by to byl nějaký ostrostřelec, s proměňováním se potýká stejně jako zbytek týmu, ale jeho přítomnost ve vápně je znát a dělá problémy. Navíc jeho gól PSG bylo něco, co jsme v podání Arsenalu od odchodu Pirese neměli možnost vidět. Zahozenou penaltu bych mu nevyčítal, i když mne překvapilo, že se k ní postavil zrovna on.
Gibbs. Na to, že premiéru s odbyl proti Internazionale na něm nebylo vidět jedinou známku respektu. Well done!

Materazzi. Že je to zmrd a navíc zbabělec jsem věděl dávno předtím, než na něm Zidane zkoušel ten trik "skok skrz hruď". Zeptejte se třeba Sorina. Takže pro zápas s Interem jsem měl jedinou touhu – aby nikoho z našich hráčů nezmrzačil. Když v první půli sestřelil Eboueho, tak mi opravdu zatrnulo. Naštěstí výsledkem byla jen žlutá pro toho italského kokota. Opravdu škoda, že se neuskutečnil ten jeho přestup do severolondýnského kurníku, tam by sednul jak prdel na hrnec.

Ve čtvrtek a sobotu nás čekají další dvě přípravy – Lazio a Ajax, bude velmi zajímavé sledovat, jak si tým doplněný o Eduarda, Rosického, Adebayora a Walcotta a nadopovaný sebevědomím z víkendu, poradí s dalšími celkem známými kluby.

A ještě poznámka k volbě kapitána. Je mi celkem jedno, jestli to bude Touré nebo Gilberto, ale dát pásku Gallasovi by bylo urážkou toho, co tihle dva pro klub v minulosti udělali. Na hřišti i mimo ně. Pohled jak zvedá Emirates Cup se mi moc nelíbil. Doufám, že to Arsene ví.

CU Hans