Na žádost několika uživatelů je tu překlad Rosického interview pro ATV.
R: Tome, dlouho jsme se neviděli, jak je?
T: Je mi mnohem lépe. Jak jistě víte, mám problémy s třísly, ale po tom dlouhém zranění s kolenem by to už mělo být dobré, respektive vím, že to bude dobré, protože na hřišti už jsem mohl dělat téměř všechno, ale, když jste tak dlouho zranění, tak se tyhle věci prostě stávají. Mohli jste to vidět například u Eduarda, který od svého návratu měl problémy se svaly už třikrát, takže to prostě beru tak, jak to je.
R: Takže koleno už je v pořádku a jediné, co Vám brání k návratu na hřiště jsou slabiny?
T: Přesně, to je momentálně jediný problém. Jak už jsem řekl, koleno bude v pořádku a to je pro mě nejdůležitější. Víte, není to jednoduché, když jste skoro rok v péči lékařů, navíc po dvou operacích. Musím se přiznat, že už mě přepadaly i myšlenky, že už si nikdy nezahraju, ale teď vím, že to je dobré, že budu hrát znova fotbal, je to velmi dobrý pocit.
R: Jen pro upřesnění, protože všude padalo hodně zaručených zpráv, čeho přesně se zranění týkalo a jak jste k němu přišel?
T: Stalo se to v zápase s Fulhamem(19.ledna 2008, pozn. red.), šli jsme se soupeřem do souboje a já jsem dostal ránu pod koleno, šlacha se dostala úplně mimo koleno, takže byla nutná operace. No nakonec jsem teda potřeboval ještě jednu(směje se).
R: Jenže to nebyl Váš poslední zápas, ten jste odehrál až proti Newcastlu, takže tento typ zranění nebyl diagnostikován, je to tak?
T: Máte pravdu, nikdo přesně nevěděl, co mi je. Pamatuju si, že zápas s Fulhamem byl v sobotu, do středy jsem nic nedělal, vypadalo to dobře, protože jsem ve čtvrtek i v pátek trénoval s týmem a další sobotu nás čekal Newcastle v FA Cupu. Jenže když jsem ve 2. minutě poprvé zasprintoval, natrhl jsem to úplně, takhle se to stalo(směje se).
R: Zjistil jsem, že typ zranění, jaký jste měl Vy, je velice ojedinělý…
T: Tady aspoň vidíte, že jsem výjimečný(smích). Naši doktoři se snažili najít někoho s podobným zraněním, ale prostě nenašli nikoho(směje se). Takže ano, je to velmi ojedinělé zranění a bohužel se přihodilo mně.
R: Na pozápasové tiskovce byl Boss tázán na délku vašeho zranění a odpověděl „Dva týdny“. Říkal, že to nevypadá na vážně zranění…
T: Měl jsem spoustu scanů, prohlížela mě spousta doktorů po celé Evropě, ale nikdo mi prostě nebyl schopen pomoci. Zkoušel jsem se vrátit, to také nešlo, takže jsme přistoupili na operaci. Člověk, který mě operoval mi pak prozradil, že když mě otevřel, šlacha byla úplně natržená. Bylo to neuvěřitelné, že to žádný scan neukázal.
R: Ano, bylo mi sděleno, že žádný z těch scanů doktorům nepozradil nic, a pak jste šel na klasický X-Ray, který můžu využít v nemocnici i já, a ten to ukázal!
T: Ano, to je pravda(směje se).
R: Vypadáte vesele, šťastně, je to kvůli Vašemu blížícímu se návratu?
T: Určitě. Špatné věci už jsou za mnou, koleno je v pořádku. Byly časy, kdy jsem neviděl světlo na konci tunelu, především po druhé operaci jsem se cítil divně, víte co, sám v cizí zemi, jediná věc, kterou můžete dělat, je ležet a přemýšlet(směje se). Není to zkrátka příjemné, začnete si pokládat otázky typu: „Budu ještě vůbec někdy hrát?“ Nemůžu říct, že jsem úplně šťastný, protože ještě nehraju, ale hrát budu a to je dobré.
R: Podstoupil jste dvě operace, druhou v Německu, kde byla ta první?
T: Ta byla tady v Anglii.
R: Hned v březnu?
T: Mám pocit, že to bylo později, mám dojem v dubnu, ale nejsem si jistý.
R: Strávil jste všechen čas v Anglii nebo jste se dostal i do Prahy?
T: Ano, mohl jsem párkrát do Prahy, na rehabilitaci a podobně. Taky jsem byl v Německu na rehabilitaci, no pěkně jsem si zacestoval(usmívá se).
R: Je to přinejmenším zajímavé i z toho hlediska, že Eduardo byl mimo přibližně stejnou dobu, ale jeho zranění bylo opravdu ošklivé – u něj bylo zřejmé na první pohled, že se jedná o velmi vážné zranění, vaše bylo taky velmi vážně, ale z jiného úhlu pohledu – nebylo totiž viditelně vážné…
T: Jasně, když vidíte to Eduardovo strašné zranění a porovnáte ho s tím mým(směje se), je to těžké pochopit, Eduardova rehabilitace probíhala nejspíš hladce. Šel vždycky krok po kroku, to já ušel tři kroky dopředu, abych se o dva vrátil zpět. Ale přenesl jsem se přes to a teď jsem šťastný. Nemůžu se dočkat návratu – nikdy jsem neměl takové pocity jako nyní, vždycky jsem miloval fotbal, nemůžu se dočkat.
R: Chybělo Vám to, že?
T: Samozřejmě, že ano(směje se).
R: Berete si inspiraci z Eduarda? Mluvíte spolu často? Protože jak jsem řekl, byli jste mimo přibližně stejnou dobu…
T: Jasně, samozřejmě byl jsem velmi šťastný i za něj, když zase začal hrát…jediné, co na tohle můžu říct je, že se nemůžu dočkat, až se dostanu na hřiště i já.
R: Jste hráč, který rád sleduje zápasy, k nimž není nominován? Protože někteří hráči nemusí zrovna stát za svým týmem, pokud to není nutné…
T: Ne ne ne, vždycky, když jsem mohl, jsem sledoval každý zápas, momentálně se spíš stávám normálním fanouškem než hráčem(směje se), ale…ano, když jsem mohl, díval jsem se.
R: Bylo pro vás těžké sledovat zápasy ze začátku sezóny? Arsenal měl velmi mladý tým, často spíše bojoval a potřeboval Vás…
T: To byl taky jeden z bodů, který mě nutil dál bojovat, protože ani český národní tým si nevede zrovna dobře, víte ten pocit, kdy víte, že nároďák vás potřebuje, Arsenal vás potřebuje, to vás žene dál. Myslím si ale, že sezóna není tak špatná, kromě PL samozřejmě, kluci se dostali do semifinále FA Cupu, stále hrají CHL, hrají lépe a lépe, to je velice slibné.
R: Dlouho chybíte Vy, chyběl Eduardo, také Cesc, mladí to nějak museli zvládnout, zlepšit se...
T: Určitě, sami můžete vidět, že kluci se zlepšují, i když chyběli další hráči jako Diaby nebo Theo, pro Bosse to musí být skvělá zpráva, navíc se mu hráči jako Cesc vracejí, v zimě přišel Arshavin, Boss bude mít na výběr, to je skvělá zpráva.
R: Arsenal byl často kritizován tuto sezónu, ale jak jste řekl, zapli v pravou chvíli, jsou zpět v Top 4, stále ve hře o trofej z CHL…
T: S médii je to tady velice těžké, jeden měsíc chtějí všechny vyhodit(směje se) a jindy jste zase „Králi zeměkoule“…myslím si, že je skvělé, jakou cestou jde Boss, jak trpělivý je s mladými hráči a myslím, že za to také bude v budoucnu odměněn.
R: Jak česká media snáší všechno kolem Vás? Jste kapitánem české reprezentace, jistě tam musí být nějaký tlak, abyste se dal co nejrychleji dohromady, ještě k tomu, když jste říkal, že si vaše reprezentace nevede zrovna dobře...
T: Víte, já rozhovory zrovna moc nedával(usmívá se). Vím, že Boss dával nějaká prohlášení ohledně mého zdravotního stavu, ale když jsem zraněný, mluvím nerad. Snažím se soustředit na uzdravení se. Takže ano, jsem pod tlakem, ale to je součást téhle práce, to je normální.
R: Zpátky k Arsenalu. Co fanoušci? Určitě s Vámi často mluví na ulici atd…
T: Od nich je to skvělé. Když jdu do města nebo někam ven, každý mi přeje hodně štěstí nebo takové to klasické: „Nemůžu se dočkat, až tě uvidím zpátky na hřišti“, takže jak už jsem říkal, všechny tyhle věci mě nutily dál bojovat, hodně mi to pomáhalo.
R: Boss Vám také dával sílu bojovat?
T: Jasně, ale tak to nebyl jenom Boss, to byli prakticky všichni v klubu. Víte co, to nebylo jako, že každý týden někdo přišel a řekl něco pozitivního, to samozřejmě ne, ale po tak dlouhém zranění, jednou za čas slyšet něco takového, je povzbuzující. Myslím, že Eduardo by řekl to samé.
R: Jak to s Vámi teda vypadá nyní? Jste zpátky v tréninku nebo?
T: Bohužel ten problém se slabinami mi toho moc dělat nedovolí, nevím jak dlouho to potrvá.
R: Nemáte žádných pochyb o tom, že budete stejně dobrý jako dřív?
T: (Směje se) Hraju profesionálně 10 let, vždycky jsem měl nějaká menší zranění, ale nikdy takhle komplikované, tohle bylo mé první, doufám že i poslední. Doufám, že tělo si odpočinulo, a že mám před sebou ještě pár let. Musím se dostat hlavně fyzicky zpátky. Takže, uvidíme(směje se), ale doufám, že mě tohle nezastaví.
R: Po psychické stránce možná budete silnější, protože jak jste řekl, musel jste přemýšlet o své kariéře, o životě, to může být pozitivní, protože si můžete vážit toho, že Vaše kariera pokračuje, můžete se cítit mentálně silnější…
T: Ano, může to klidně tak být a já i doufám, že to tak bude(usmívá se).
R: Tome, je skvělé Vás vidět usmívat se, vraťte se co nejdřív…
Upozorňuji, že rozhovor je trochu starší, některé části teda byly vynechány, některé stylizovány, pokud by někomu něco vadilo, předem se omlouvám…
A tady už je rozhovor samotný… {youtube}QSo7re8DY2o{/youtube}
Na internetu jsem našel rozhovor z ČT s Rosickým z roku 2002, kdy hrával ještě v dresu Dortmundu…, je docela zajimavé porovnat obě interview…{youtube}emZILwysRmg{/youtube}
No a nakonec tu máme dvě videa s tím, co všechno Tomáš s míčem dokáže…, na těchto klipech je v plné nahotě vidět, jak moc nám letos chyběl, no, posuďte sami:
{youtube}9DMZJE6GZt0{/youtube}
{youtube}sUL92lmBYs8{/youtube}
Tomas Rosicky Arsenal’s Number 7! Get well soon!
