Sezona očima Pulce

Sezona se s další sezonou sešla a nám zbývá už jen maximálně sedm zápasů (počítáme-li finále Ligy mistrů) do konce.

Bude to ještě nervy drásající a doufejme, že i srdceryvné a že Gunners a jejich fanoušky čeká šťastný konec.

Odchod opor
Na konci minulé zpackané sezony od nás odešly opory, které bohužel v klubech, kam zamířily, nenašly vřelé přivítání. Hleb i Flamini jistě čekali lepší sezonu, než jaká pro ně nakonec byla. Věčné vysedávání na lavičce a čekání na příležitost. Považte, u nás by se jim vedlo lépe. Určitě všechny štvalo jejich chování, když jak do Barcy tak do AC lákali další hráče. Smutný osud Arsénových hochů. Ale čert je vem

Příchod Samira a jeho přínos do hry Arsenalu
Jako jediná náhrada za tři ztracené záložníky přišel pouze Samir Nasri, dalo by se říct velký talent, který se může pod taktovkou pana Wengera rozrůst do obřích rozměrů. Je to univerzál se skvělou technikou, nečekanou přihrávkou, ale i dobrý defenzivní hráč. Všiml jsem si, že dokáže dobře spolupracovat s Cescem a jak už Arséne naznačil, mohl by hrát něco na způsob DM, pokud nenastoupí Song (nebo i v tandemu s ním). Je to vskutku inteligentní záložník, který mi trochu připomíná Rosu, který může hrát také prakticky kdekoliv. V prvním zápase proti WBA se blýskl gólem a i v nepřítomnosti Cesca dokázal dirigovat zálohu. V posledních zápasech hrál hodně zezadu, přičemž kryl Cescovi záda, nakonec z toho vzešla výborná spolupráce. Nejvíce mě překvapil, když zdolal ManU dvěma trefami do černého.

Hledani DM
Největším problémem bylo nahradit odchod Flaminiho, který se stal téměř nenahraditelným. Wenger nepřivedl žádného nového defenzivního záložníka, ale naopak věřil mladým hráčům, kteří se pomaleji rozjížděli, ale teď už mezi nimi máme jasno. Byl to základní kámen našeho úspěchu, ale než jsme ho našli, hodně to v naší hře skřípalo. Denilson byl zpočátku jasnou jedničkou, zřejmě proto, že se jedná o Arsénova oblíbence. Bohužel se jedná o hráče, který není výrazný v soubojích, nemá tolik zvládnutou poziční hru a hodně běhavý styl DM mu naprosto nesedí. Ani nevím, kde by se v současném tymu prosadil. Diaby je oproti tomu důrazný hráč, který má výrazné výkyvy a někdy se na hřišti hledá. Tlačí se hodně dopředu, proto mu více sedí hra podhrota. AW se z něj snaží udělat univerzála, ale to se mu asi nepovede, navíc kazí jeho talent a tím ho sráži k zemi. Tento hráč potřebuje pravidelně nastupovat. Nejlepší nakonec. Kamerunský internacionál Song byl zpočátku všemi zatracován, ale jsem rád, že se prosadil a v dnešní době plně zvládá hru DM, tak jak ji Arsenal potřebuje. Zdá se mi, že zapracoval na přihrávkách, jelikož mu dělaly problém. V osobních soubojích nemá konkurenci a ví, kdy má sáhnout k taktickému faulu. Je prostě výborný.

Pád na dno
Arsenal se ale zmítal mezi oslnivými a špatnými výkony. Byl jako na houpačce. Ztrácel body se slabšími soupeři. Největší podíl na tom má nedobrá souhra zálohy, kde nám chyběla jistota v rozehrávce a kvalita na postu DM. Než si Wenger uvědomil, že to Denilson neuhraje. Jak řekl sám Boss, při prohře s ManCity v lize jsme se odrazili ode dna a od té doby hrajeme náš fotbal. Vše jen umocnilo pískání na chudáka Eboueho. Nemám rád, když se fanoušci chovají vůči vlastnímu týmu jako hulváti. Pískot nikomu nepomůže. I když to není někdy dokonalé, sázka na mládí se AW vyplatila. Jde jen o to, abychom nepustili žádné hráče, jelikož tento tým má veliký potenciál. Viděl jsem i možný příchod Mutuidiho, což by nebylo špatné jako pojistka při zranění Songa, kterého bych preferoval na DM. (Denilsona poslat na hostování).

Carling Cup
Školka Arsenalu se v prvních dvou utkáních blýskla skórem 9:0 a všichni je rázem začali opěvovat, jenže mladíci usnuli na vavřínech a z CC vypadli. Což všechny jistě mrzí po minulých úspěších v této soutěži. Tohle musí mrzet i samotné hráče, jelikož Carlos Vela ani Aaron Ramsey si moc za A-tým nezahráli. To je pro ně i Arsenal škoda, jelikož jako velký příslib do budoucnosti by se měli nějakým způsobem vyvíjet a ne sedět na lavičce. Rád bych viděl Aarona do konce sezony aspoň jednou v záloze a Carlos by mohl rozšířit svou plejádu dloubáku do soupeřovy sítě.

Andrei Arshavin
Stal se jedním z tahounů. Hned po příchodu se ukázal jako důležitý hráč. Je nepředvídatelný, nikdy nevíte, co udělá. Možná by s ním mohli ostatní více spolupracovat. Přinesl to, co nám chybělo, zakončení z větší vzdálenosti, způsob jak přejít přes obranný val převážně slabších soupeřů, jelikož to se moc Samirovi nedařilo. Navíc byl Cesc zraněn a Nasri na všechno nestačil. Andrei je náš klenot z východu a pokud tu vydrží do konce kariéry, jak sám řekl, má možnost stát se jednou z legend Arsenalu. Ćtyři výstavní góly do sítě Liverpoolu nedal snad ještě nikdo (kdyžtak mě opravte).

Marodka
Největší brzdou v rozjezdu byla marodka. Když už to vypadalo, že se nám hráči vrátí, zase se další zranili, až to vypadalo jako neskutečný kolotoč. V anglickém tisku jsem viděl palcové titulky: Cursed Arsenal = Prokletý Arsenal. Nemohl jsem než souhlasit. Nejhorším momentem snad bylo zranění obránců, kdy nám chyběli hned čtyři a navíc jednička v bráně, ale vše se doufám v dobré obrátí.

Nejvíc nás může těšit záskok mladíků na postech mazáků. Fabiansky předvedl, že je komplexním brankářem a může být jednou velkým hráčem. Zapomeňme na jeho kiksy proti Chelsea, jelikož v jeho situaci jsem se mu ani nedivil. Zvládnout takový tlak chce zkušenosti, které doufám nabyl. (Jeho vysutí proti Drogbovi mi připomnělo Lehmanna proti Barce ve finále LM.) Proti Liverpoolu naopak předvedl maximum a víc chytit nemohl. Gibbs se ve svých 19-ti letech pere na levé straně obrany velmi úspěšně a tomu usmrkanci z Chelsea (A. Cole) by se měla třást kolena. Roste nám tu další reprezentant Anglie.

Návraty
Návraty Tomáše Rosického nemá cenu komentovat. Snad jen dodám můj poznatek. Od jeho zranění se Arsenal zmítal v nevyrovnaných zápasech. Lepila se na něj smůla, ale vše ukončil příchod Arshavina. (aspoň moje zdání). Těšme se na další sezonu! Super Tom is coming back! Eduardo a jeho excelentní návrat. Co více dodat, po takovém zranění se vrátit a oslnit i fanoušky soupeře. Bohužel se objevila další menší zranění, ale to se dalo čekat.

Zpátky ve hře
Čeká nás semifinále Ligy mistrů proti ManU a můžeme si s klidem říct, že tato sezona byla vcelku úspěšná, ať už dopadne jakkolivěk. I když naši mladíci nešťastně vypadli z CC a smolná prohra s Chelsea měla za následek konec v FA Cupu. Po slabším startu a několika úskalích si zase hráči užívají každou minutu na hřišti. Souhra už nevázne. Na náš fotbal je radost pohledět. Arséne Wenger to měl někdy hodně těžké, ale věřil svým hráčům a ti se mu odvděčili tím nejlepším možným způsobem. Arsenal zase hraje svoji hru a já se těším na zbytek sezony. Nezbývá než jen dnes fandit Arsenalu! Jedná se o můj názor, který se může od toho vašeho lišit. Piss in peace. Pulec