Splnění snu ( zápas na Emirates )

Nevím jak pro Vás, ale pro mne byl sen vidět ARSENAL na živo a na domácím stadionu. Začalo to už minulý listopad, kdy jsem zcela reálně začal uvažovat o návštěvě Emirates Stadium. Nejprve jsem měl vybrán zápas v dubnu ARSENAL – FULHAM, ale jelikož bylo nedostatek lístků, výlet se nekonal…

Upřímně řečeno byl jsem smutný a možná i ukřivděný, ale v podstatě to byla moje chyba, že jsem se včas nehlásil o lístky respektive je včas neobjednal. Trvalo to delší dobu, než mě to přešlo. Ale ….

Pak jsem se zúčastnil srazu Gunners v Pardubicích, pokecal se správnými lidmi a už jsem tušil, že o zápas na ARSENAL mě může připravit pouze moje riskantní řízení.

Už po příjezdu ze srazu jsem netrpělivě čekal na rozlosování ligy. K mé radosti jsem dříve zjistil, že Sparta má v předkole LM můj, promiňte NÁŠ , milovaný klub. Ihned jsem z kontaktoval jednoho goonera, který mi sehnal lístky na Letnou (nechci ho jmenovat, co kdybychom se Spartou hráli častěji, byste ho pak všichni prosili a já bych mohl tak říkajíc ostrouhat. Nezlobte se , že jsem v tomhle sobec).

Takže moje premiéra ARSENALu na živo byla v Praze, ale byl to opravdu slabý odvárek toho, co mě čekalo v Londýně.

Po zveřejnění fixtures jsem váhal, jestli zkusit lístky na Cottagers, Citizen nebo na Rams (Derby County). Volba nakonec padla na Derby, důvody: budeme rozehraní, je to nováček a proto se očekává vítězství. Čím víc se zápas blížil, tím víc byla zřetelná forma Gunners a slabé výkony Derby. Před odletem postavení v tabulce napovídalo, že to bude jednoznačný zápas, proto i můj tip 5:0 v tipovačce ( opravdu jsem to tam střelil, a vyneslo mi to 20 bodů) .

Do Londýna jsem s přítelkyní přiletěli už v pátek, následovalo ubytování a cesta do centra města. Názor na město si musí udělat každý sám. Priorita byla nejen účast v hledišti „našeho domova“. V sobotu jsme zašli do fanshopu a musím se přiznat, že kdybych se asi viděl, sám sobě bych se smál. Je tam takového zboží, že se snad nedá správně rozhodnout, co si koupit. To jestli na to je, je věc jiná. Poté jsme se střetli s Karlem ze Slovenska, který mi předal lístky. Původně jsem se bál, že budu sedět za brankou a nic moc neuvidím, ale bylo to dobrý místo(teď s odstupem čtyř dnů, bych bral jakoukoli sedačku na tomhle stadiónu. Po té už jsme šli k turniketům, ještě se taky přiznám, že jsem měl strach jestli najdu místo, ale nejen tam je vidět, kde se UK nachází, bylo to absolutně bez problémů. Při v stupu do hlediště jsem na chvilku ztratil dech, byl jsem na místě o kterém jsem do té doby jen snil. Co mě překvapilo, bylo to, že deset minut před začátkem zápasu bylo v hledišti sotva polovina kapacity stadionu. Ale vzhledem k tomu, že to mají opravdu moc dobře udělaný, stačí deset minut a bez jakékoli tlačenice si všichni stačí hačnout a začít povzbuzovat. Seděl jsem v sektoru vedle fanoušků Derby, před kterými , stejně jako před všemi fans v Anglii, smekám i za velice nepříznivého stavu, fandili a povzbuzovali.

O zápase nebudu psát, určitě jste ho viděli. Jak nedávno psal Alvaro_recoba, mě jakožto Goonerovi, který nebyl (bohužel a mrzí mě to) na Highbury, atmosféra doslova chytla a když jsem si říkal, že nebudu fandit a jen nasávat atmosféru, opak byl pravdou, chytlo to i přítelkyni, která nikdy nefandí a jen sleduje hru.

Proto každému doporučuji a přeji návštěvu Emirates stadium.

Děkuji všem, kteří mi pomohli se dostat na Emirates. Nebudu jmenovat, ti, kteří pomáhali to vědí a pokud budu moci taky jim pomohu.

 

Tak to je, vlastně byl, jeden z mých snů. Teď mohu naplňovat další.