Přeložil : Luhla
(pozn. překl.: článek je staršího data – psáno před Eurem 2016. Některé statistiky se od té doby jistě změnily. U některých zjištěných souvislostí jev/úspěšnost penalty není jisté, zda jde o příčinnou souvislost – kauzalitu, nebo pouze o korelaci, ale i tak jsou to informace zajímavé. Každopádně je článek důkazem, že se penaltami podrobně zabývají odborníci, a s tím, jak se kluby snaží vylepšit každou drobnost při výkonu v zápase, předpokládal bych, že se věnují i zvýšení úspěšnosti pokutových kopů. Při sledování penalt v zápasech ale takový pocit často nemám.)
Publikováno na webu https://www.innerdrive.co.uk/blog/psychology-perfect-penalties/
Autor: the InnerDrive team
Editor: Bradley Busch
Přeložil Google Translator, upravil Luhla
Snad z ničeho se sportovnímu psychologovi zaměřenému na fotbal neudělají větší osypky, než z tvrzení, že penalty jsou loterie, že u nich rozhoduje náhoda a že se na tlak, který je spojený s penaltovým rozstřelem, nedá nijak připravit. Náhoda samozřejmě hraje svou roli, ale stejně tak i dovednost.
Co tedy mohou hráči zapojení do penaltových rozstřelů udělat, aby získali výhodu nad svými soupeři? Co vlastně říká výzkum sportovní psychologie o tom, jak zahrát perfektní penaltu?
Před penaltami
Než se vůbec kopne do míče, můžete zvýšit své šance na výhru v penaltovém rozstřelu, pokud vyhrajete los a rozhodnete se střílet jako první. Profesor Igacia Palacios-Huerta z London School of Economics analyzoval 1343 pokutových kopů ze 129 penaltových rozstřelů a zjistil, že tým, který začal jako první, zvítězil v 60,5 % z nich.
Nejspíše je to způsobeno zvýšeným tlakem na protivníkova hráče zahrávajícího penaltu, který zná výsledek prvního kopu v sérii a tím i následky svého případného neúspěchu. Toto přetížení stresem a rozdělení pozornosti ztěžuje správné technické provedení kopu tím, že zvyšuje napětí v hráči.
Bezpochyby hraje tlak v penaltovém rozstřelu velkou roli. Výzkum ukazuje, že pokud hráč kope penaltu během normální hrací doby, skóruje v průměru v 85 % pokusů. Během penaltového rozstřelu však hráči vědí, že jejich penalta může rozhodnout o výsledku zápasu. Tento zvýšený tlak a stres má za následek, že konverzní poměr penalt během penaltového rozstřelu klesá na 76 %.
Nejzajímavější však je, že pokud hráč zahrává penaltu, která může penaltový rozstřel a tím i zápas vyhrát, úspěšnost dramaticky stoupne na 92%, zatímco pokud musí skórovat, jinak jeho tým prohraje, pravděpodobnost gólu klesne pod 60 %.
To odráží to, co nositel Nobelovy ceny (rok 2002 za ekonomii za přínos v oblasti integrování poznatků z psychologického výzkumu do ekonomických věd, a to zejména poznatků o lidském úsudku a rozhodování za nejistoty – pozn. překl.) Daniel Kahneman nazývá „odporem ke ztrátě“ (slovo „loss“ se ale také dá přeložit jako prohra, porážka. Volněji by se dal celý výraz přeložit i jako „strach z neúspěchu“ Osobně jsem to viděl u dětí na šachovém turnaji, kdy některé měly takový strach z toho, že zahrají špatný tah, že raději netáhly vůbec a prohrály na čas. Přišlo jim to přijatelnější, než udělat chybu. – pozn. překl.). To znamená, že stres a strach z možného neúspěchu dramaticky ovlivní myšlenky a chování. V podstatě obavy ze selhání silně zatěžují mysl.
Ti, kdo se naučili s „nervy“ vypořádat, budou mít nepochybně výhodu. Jsou zde také dva triky a oba se týkají vztahu mezi exekutorem a brankářem.
Prvním trikem je uvědomit si, že poté, co položíte míč na místo, je chybou otočit se zády k brankáři, když jdete zpět na začátek svého rozběhu. Psychologové zjistili, že ti hráči, kteří to dělají, s větší pravděpodobností minou. Přerušuje to totiž jejich přípravu, odvádí jejich pozornost k věcem, nad kterými nemají kontrolu, ukazuje psychickou nepohodu a poskytuje brankáři jemné náznaky, kam bude penalta směřovat.
Druhým trikem je nedívat se před kopem příliš dlouho na brankáře. Ve studii o 167 penaltách vědci zjistili, že ti, kteří se fixovali na brankáře, byli úzkostlivější a neproměnili více penalt. Je mnohem lepší zaměřit se na svůj cíl a své schopnosti nebo něco, co vás uklidní, než na brankáře soupeře.
Při penaltách
Jakmile rozhodčí zapíská, nespěchejte s penaltou. Udělejte si trochu času na přípravu. Fotbalisté, kterým trvá méně než 200 milisekund, než zareagují na zapískání rozhodčího, skórují pouze v 57 % případů. Abychom tomu dali nějaký kontext, je to polovina času, který zabere mrknutí. Hráči, kteří potřebují trochu času, aby se připravili, byť i jen jednu sekundu, skórují v průměru ve více než 80 % případů.
Historicky to byl problém pro hráče z Anglie, kteří mají poměr výher v penaltovém rozstřelu pouze 17 % a bylo zjištěno, že rozehrávají rychleji než kterýkoli jiný národ. Potvrzují to citáty Stevena Gerrarda, který ve své autobiografii řekl: „Proč musím čekat na ten zatracený hvizd? Těch pár sekund navíc mi připadalo jako věčnost a rozhodně mě rozhazovaly.“ Zajímavé je, že toto spěchání bývalo problémem i pro Španělsko (s poměrem penaltových výher 33 %), nicméně jejich nedávné penaltové výhry na posledních dvou evropských šampionátech (na Euru 2008 proti Itálii a na Euru 2012 proti Portugalsku) naznačují, že se poučili ze svých předchozích chyb.
Kromě toho, že hráč nemá spěchat, je doporučeno vybrat si místo, kam umístit střelu, a už ho neměnit. Změna rozhodnutí vede k nejistotě, stresu a špatné technice. Někteří hráči to nechávají na poslední chvíli a čekají, až se brankář rozhodne pro jednu stranu, než vystřelí na stranu druhou. Jedná se však o vysoce rizikovou strategii a je spojena s větším počtem neproměněných penalt.
Po penaltách
Jakmile vstřelíte penaltu, vaše práce ještě neskončila: je důležité slavit. Studie 151 penalt z nedávných mistrovství světa a mistrovství Evropy zjistila, že pokud hráč oslavil úspěšnou penaltu, bylo mnohem pravděpodobnější, že jeho soupeř další penaltu nedá. Jejich analýza ukázala, že když bylo skóre vyrovnané, 82 % hráčů, kteří slavili své úspěšné penalty, se stalo vítězným týmem. Toto se nazývá emoční nákaza, která popisuje, jak emoce jednoho hráče mohou negativně ovlivnit emoce dalšího hráče penalt.
A co brankáři?
Nedávná studie zjistila, že barva brankářského dresu může ovlivnit pravděpodobnost, že soupeř skóruje. Nejméně gólů padlo proti brankářům v červeném (54 %) nebo žlutém (69 %). Dvě nejhorší barvy? Modrá (72 %) a zelená (75 %). Zajímavé je, že brankáři z Anglie (modrá/fialová), Španělska (modrá), Německa (černá), Itálie (bílá) a Belgie (zelená) tuto výhodu na Euru 2016 mít nebudou.
Jakou nejlepší strategii by měl brankář použít, aby chytil klíčovou penaltu? Výzkum naznačuje, že by měl stát na místě. Analýza 999 penalt z Bundesligy zjistila, že 15 % hráčů střílí na střed (není tím myšleno přesně na střed, ale spíš „ne úplně k tyči“ – pozn. překl.) a dolů. Samostatná studie 286 pokutových kopů z nejvyšších lig po celém světě zjistila, že pouze 2 % brankářů zůstávají ve středu. Je spočítáno, že brankáři mají ve skutečnosti dvakrát větší šanci, že chytí penaltu, pokud zůstanou uprostřed branky, než kdyby se vrhli na jednu nebo druhou stranu.
Výzkumníci uvádějí, že stát na místě je proto optimální strategií pro úspěšný zákrok. Brankáři to nemohou dělat při každé penaltě, protože soupeři rychle zjistí, že je to jejich strategie a vystřelí jinam (toto je známé jako „teorie hry“), takže je potřeba určitá míra nahodilosti.
Proč tedy brankáři málokdy obstojí? Psychologové toto chování označují jako „akční zaujatost“, což je situace, kdy hodnota toho, že člověk něco dělá, je vyšší než hodnota nedělání. Pokud skočí a soupeř skóruje, brankář nebude obviňován ze selhání, ale pokud stojí na místě a soupeř skóruje, pak obviňován bude. Zdá se, že tento strach z viny podvědomě překonává dobrou strategii.
Shrnutí: Strategie, jak „zvýšit šance“
Penalty nejsou loterie. Nejsou zcela náhodné ani dílem štěstěny. Často je to jen poražený tým, kdo to takto popisuje. Hráči a týmy mohou naklonit rovnováhu ve svůj prospěch pomocí několika jednoduchých triků a strategií.
Pro zajímavost přidávám z jiného zdroje tabulku proměňování penalt podle umístění střely:

(Zdroj: https://www.researchgate.net/figure/Penalty-outcomes-absolute-frequencies-and-success-
rates-according-to-shot-direction-n_fig1_305560896)