Vážené gonnerky, Vážení gooneři a ostatní postižení nevyléčitelnou nemocí jménem ARSENAL.
Začínat svůj článek o tom že pro mě, mou přítelkyni a kolegu z práce Ondru nastal den D se mi opravdu nechce.Ať se ostatní neurazí, ale začíná tak většina reportů z výjezdu a tak bych to chtěl pojmout, aspoň ten začátek trochu jinak.
Jako dárek jsem dostat k narozeninám v roce 2006 cestu na tým mého srdce ARSENAL.Bohužel mé pracovní vytížení a možnost sehnat lístek nedovolovali si tento dárek vybrat dříve a tak jsem se dočkal až 29.1.2008.
Tento zájezd jsme sehnali přes cestovku Slantour, která je jedna z mála v ČR která tyto zájezdy poskytuje.Do Londonu jsme se přesunuli letecky se Sky Europe a mohli se těšit na neobyčejný zážitek.
Do Londonu jsme se z letiště v Lutonu dostali bez potíží a od autobusu, který nás dovezl do centra, jsme se pěšky přes St.James park a Trafalgar dostali k hotelu, kde jsme měli zajištěno ubytování.Po nezbytných procedurách, které vyřizoval Ondra, jelikož já se bohužel anglicky nedomluvím(sice trochu rozumím, ale přece jen to nechám na těch, kteří jsou lepší) jsme si vyzvedli lístky, které nás čekali na recepci.Ve chvíli, kdy jsem lupen dostal do ruky, mi věřte, bylo velmi blaze a můj sen se zase o něco méně přiblížil realitě.Po ubytování se jsme podnikli pro mě nejkrásnější pěší cestu v mém životě.Ano vydali jsme se k EMIRATES STADIUM.
Po necelé hodině a půl jsme spatřili ten skvost na vlastní oči.Z obrázků a reportů lidiček, kteří již měli to štěstí a stadion již navštívili jsem věděl, že je nádherný, ale pohled na vlastní oči toto očekávání ještě předčil.Tyčil se tam jako z jiného světa, v kontrastu se starým HIGHBURY, které je v současné době staveništěm.Samozřejmě proběhlo nezbytné focení, návštěva fan shopů, obdiv a opět ukrojení další části doby než se tam dostaneme.Od stadionu jsme pokračovali do centra města okouknout památky a hurá na hotel připravit se na nadcházející VELKÝ den.
V den zápasu jsme vyrazili ke stadionu Čukotky(Ondra není typický fanoušek, jen prostě fandí fotbalu a nevím zda to přesně vystihnu má v oblibě rusáka).Samozřejmě jsem si nemohl nechat tuto chvíli ujít a vyfotit se se šálou pod jejich znakem.Po této návštěvě jsme se vydali na další vandr a okolo páté hodiny se pomalu přesouvali ke stadionu.
V ceně zájezdu jsme měli i prohlídku muzea ARSENALU a po jeho shlédnutí, které doporučuji každému, kdo některý zápas navštíví, jsem si na celé čáře uvědomil co nejen pro mě, ale další miliony goonerů ARSENAL znamená.U vchodu nás vítal Herbert Chapman a my se vydali na prohlídku prvního poločasu, který je věnovám z velké části historii klubu.Kochal jsem se tou nádherou a byl jsem hrdý na to, že mohu fandit tomuto úžasnému klubu.Samozřejmě jsem si vyfotil kopny DB10 a PV4. V "přestávce" jsem si odskočil na WC a vydal se do druhého poločasu.Ten je z většiny věnován současnosti.Po shlédnutí muzea kdy mi několikrát vytryskly slzy, zejména při sledování šotu posledního zápasu na HIGHBURY, kdy se loučil s tímto stadionem jeho král HENRY nebo při nezapomenutelném gólu Michaela Thomase na Anfield Road, jsme se vydali ke stadionu.
Náruč nám otevřel hodinu před výkopem a my jsme mohli vstoupit na pro mě posvátnou půdu.Místa jsme našli rychle.Seděli jsme na hranici velkého vápna, nad kotlem hostujících fans.Samozřejmě jsem vyfotil, co se dalo i uvnitř a čas, který zbýval do výkopu se nebezpečně rychle přiblížil a já na všechny svoje smysly jako je zrak, sluch a nevím co ještě zažil tu nádhernou atmosféru.
K zápasu nemá cenu se vyjadřovat, jelikož ho zajisté většina z vás viděla a udělala si svůj vlastní obrázek.Já měl jen obavy, že po sobotním zápase Newcastle zamkne vápno a bude se snažit tam nikoho nepustit.Naštěstí to nebylo tak hrozné a já si při svém prvním výjezdu mohl třikrát a hodně nahlas zařvat GÓÓÓÓÓÓL.Zejména u toho druhého, kdy se báječně trefil Flamini.Bohužel čas, který je vyměřen zápasu vypršel a my se odebrali na hotel plni zážitků a krásného představení, které ten večer ARSENAL zrežíroval.
Jelikož čtete tento článek předpokládáte správně, že návrat se vydařil.Další krásné překvapení mě čekalo doma, když jsem zapnul počítač a zjistil že ve druhém kole tipovačky jsem se dostal na průběžné první místo.
Ještě jednou bych chtěl poděkovat touto cestou mým nejbližším bráchovi Vaškovi, sestře Renatě a mé báječné přítelkyni MONICE, kterou MILUJI a zaroveň OBDIVUJI, že se mnou zatím tak dlouho vydržela a doufám, že ještě vydrží, za dosud nejkrásnější dárek jaký jsem mohl dostat.DĚKUJI.
Všem doporučuji návštěvu ARSENALU na jeho stadionu, protože(aspoň já to tak cítím) v tu chvíli si uvědomí co to vůbec znamená ARSENAL a fandit mu.
