Francouzský manažer se domnívá, že v případě mladých hráčů má největší šanci na jeho získání klub, který jako první ukáže zájem. Zároveň dodává, že reputace Arsenalu v práci s mladými hráči dává londýnskému klubu značný náskok před jeho rivaly.
„Většinou záleží na tom, kdo mladému hráči nabídne jako první kontrakt. Hráč si potom říká – Oni mě opravdu chtějí, protože si mě všimli jako první. To mezi fotbalistou a klubem rezultuje v přátelský vztah a vzájemnou důvěru.
V případě Arsenalu hraje pochopitelně také významnou úlohu naše historie. Když řekněme hráči – Věříme ti – myslíme tím, že už je natolik dobrý, aby za nás hrál. Podívejte se na naší zálohu. Nejstaršímu hráči je v něm v současné chvíli 21 let, protože jeho rodiče nám věřili. Věděli, že mu zde dáme šanci.“
Wenger má skvělou reputaci ve vytipování mladých, nadějných hráčů z celého světa, ze kterých potom dokáže udělat hráče světové extratřídy. Za mnohé jmenujme například Cesca Fabregase, Nicka Bendtnera, Nicolase Anelku, Johana Djouroua, Jermaina Pennanta, Keirana Gibbse, Seba Larssona, Moritze Volze a Matthewa Upsona. Všichni tito fotbalisté už v mladém věku nastupovali za první tým Arsenalu, a to jim v jejich kariéře nesporně pomohlo.
Nicméně, Wenger přiznává, že podepsat mladého a talentovaného hráče je teď obtížnější než kdy dřív.
„Před nedávnem jsem mluvil se svým přítelem, který pracuje coby kouč v týmu Tours ve Francii. Jejich tým hraje druhou divizi, ale přísahal, že jakmile hrají domácí zápas, na stadiónu sedí tak v průměru 15 až 20 zahraničních scoutů z klubů z celé Evropy, to je něco neuvěřitelného a dříve nevídaného.
Jestli se tohle děje ve druhé divizi ve Francii, potom to znamená, že scouti jsou prostě všude. Už teď prostě není možné, aby jste byl jediný, kdo se zajímá o nějakého mladého hráče. Můžete být sice první, ale rozhodně nebudete nikdy sám.“
