Nadšení, se kterým se lidé staví do řady, aby si kopli do Arsenalu je stejně tak nepochopitelné jako deprimující. Nepamatuji si, že by některý klub byl pod takovou palbou kritiky, pod jakou je Arsenal těsně po porážce s Bayernem Mnichov tento týden.
Arsene Wenger schoulený do defenzívy, jako štěně, které znovu počůralo koberec a bojí se svého brutálního páníčka, schytává rány ze všech směrů. Média mají polní střelby, bývalé hvězdy Gunners se vkládají do problematiky a fanoušci fanaticky nadávají na klub, který by měli podporovat.
Je to obrovsky nepříjemné být svědkem této kritiky. Podle mě by kritici měli přestat prýštit zlost a zeptat se sami sebe, proč jsou tak překvapeni, že se sezóna pro Arsenal vyvíjí takto.
Je téměř marné se snažit kritiky přesvědčit, že na základě nudných a známých faktů Wengerova družina zažívá vlastně mírně horší sezónu než normálně. Jednodušší je ďábelská kritika, která se snaží z Arsenalu udělat klub na úrovni čtvrté ligy.
Arsenal se dostal v každé z třinácti po sobě jdoucích sezónách vždy do vyřazovací části ligy mistrů. Jsou pátí v Premier League, 4 body za čtvrtým, 5 bodů za třetím místem. Mají nádherný nový stadion, který postavili bez dotací od města, nebo vlády. Na soupisce jsou jedni z nejžádanějších mladých fotbalistů z Anglie a Arsenal není na cestě k finančnímu bankrotu ani na základě stavby stadionu, ani na základě bezhlavého utrácení na přestupovém trhu.
V úterý prohrál Arsenal s týmem, který je v současné době srovnatelný s velkolepými giganty jako Real Madrid a Barcelona, není-li v současné době lepší. To musí uznat každý, který sleduje evropský fotbal.
Je jasné, že tuto sezónu nemůžeme považovat za povedenou. Neúspěchy v domácích pohárech jsou velkým zklamáním a zisk 44 bodů po 26 zápasech Premier League je mírně pod realistickým očekáváním před začátkem sezóny.
Ale to je současný Arsenal. Arsenal si nemůže dovolit utrácet jako Manchester City nebo Chelsea, popř. Manchester United. Nicméně je klubem, který se právě díky Wengerovi, jeho nesporným úspěchům v první polovině jeho 16letého působení, a také díky citlivému přístupu vedení, stal minimálně čtvrtým nejmocnějším klubem v Anglii.
Hrají stylově, chovají se rozumně a ekonomicky, neagresivně. A obecně je Arsenal týmem, který Premier League přinesl určitě mnohem více dobrého než zlého. Ale vždy, když jejich výkony zaostávají za očekáváním, jsou trháni na kusy.
Tiskové konference před zápasy bývají většinou nudnou záležitostí. Před zápasem s Bayernem jednu z nich Wenger udělal skutečně zajímavou, když vášnivě obhajoval Arsenal. A tisk mu to s radostí vrátil den poté.
Přesto ten samý tisk dovolí Robertu Mancinimu, který podle mého názoru odvádí tuto sezónu daleko horší práci než Wenger, aby sám sebe pasoval na nejlepšího manažera v Anglii za posledních 15 měsíců, aniž by tisk toto absurdní vychloubání zkritizoval.
S obhajobou titulu to pro City vypadá žalostně. Jejich výbuch na Evropské scéně je obhajován nepříznivým losem a kritika tohoto výbuchu vyšuměla velice rychle. Celkový pokles kvality a formy City nekoresponduje s víše uvedeným vychloubáním, že Mancini odvádí super práci. Vždy je těžší se na vrcholu udržet než se tam dostat.
Wenger by byl mnohem úspěšnější v City než Mancini. Doufám, že způsob, jakým je Wenger lynčován tolika svými fanoušky, nevyvolá odchod Wengera na severozápad, aby to ukázal třeba již příští sezónu.
Mimochodem, pokud bych fandil Liverpoolu, byl bych mnohem pesimističtější ohledně budoucnosti, než mají důvod být fanoušci Arsenalu. Liverpool je velice závislý pouze na vynikajícím Luisovi Suarezovi, a pokud by ten v létě odešel, neskutečně by to Liverpool oslabilo. A to nemluvím o tom, že Liverpool je na tom dlouhodobě výsledkově daleko hůře než Arsenal a nezažívá takové kamenování jako Arsenal.
Přestože ostatní kluby, které zrovna nehrají dle očekávání, jsou necháváni tiskem v relativním klidu, tak pokud se jakkoliv nedaří Arsenalu, strhne se ohromná, divoká a dle mého názoru nespravedlivá kritika.
Wenger byl obrovským přínosem pro anglický fotbal, když přišel. Bez něj by Manchester United dominoval Premierleague tak, že by možná ani Romana Abramoviče, ani šejka Mansoura nikdy nenapadlo koupit klub v Anglii a s výhledem konkurovat United. Wenger vytvořil podmínky pro výchovu talentů v Anglii, sám vychoval mnoho hráčů pro blaho národního týmu Anglie.
Ano, vitrína s tituly je již dlouho zavřená, ale Wenger si zaslouží daleko více respektu, než se mu dostává. Především od fanoušků, kteří by nyní možná fandili týmu srovnatelnému s Aston Villou, pokud by nepřišel Wenger.
Poznámka překladatele:
Začal jsem fandit za Wengera a přesto že nesouhlasím se vším, co dělá, tak ho respektuji, uznávám a podporuji. Právě kvůli němu jsem Arsenalu začal fandit a fandit zůstanu i po Wengerovi. Článek je překladem z anglického originálu. Neztotožňuji se úplně se vším, ale s hlavním poselstvím tohoto článku „Nechápu, proč je Arsenal za jakýkoliv neúspěch kamenován tak, jak je? Nechápu, proč je měřen úplně jiným metrem než jiné kluby? Nechápu to a nesouhlasím s tím!“ se plně ztotožňuji. A ruku na srdce, kolik z nás v ČR a SR (a dost možná i v Anglii a jinde na světě) by Arsenalu fandilo, kdyby do něj nepřišel Wenger?
Zdroj:
Bruce Millington, twitter @brucemillington
http://www.racingpost.com/news/sport/wenger-critics-need-to-look-at-bigger-picture/1208091/top/
