Arseblog: 6 hráčů odešlo, 0 přišlo – Zhroucení lednového přestupového okna

Leden 2022 bude pro Arsenal něco jako měsíc zapsaný červeným písmem. Dostali jsme se do pozice, kdy jsme se poněkud nečekaně stali pronásledovateli první čtyřky, a tak jsme měli všeobecný pocit, že abychom to udrželi, měli bychom něco přidat do naší přední linie. Nakonec jsme to neudělali, nepodařilo se nám získat žádný podpis a Pierre-Emerick Aubameyang odchází zadarmo do Barcelony.

Podívejme se ale na přestupové okno jako na celek. Odešlo šest hráčů a jediný podpis byl 23letý středopolař z Colorado Rapids Auston Trusty, který tam zůstane do léta na hostování, pak půjde na hostování do nějakého evropského klubu a sním svůj klobouk, jestli za nás kdy vůbec nastoupí. Arsenal to ani neoznámil na svých sociálních sítích, byla to jen zpráva na oficiálních internetových stránkách.

I když se na ně podíváme zblízka, tak si obecně myslím, že odchody nejsou zas tak velký problém pro naše šance na TOP4. Pokud jde o uzavírání odchozích obchodů, stále existují věci, které můžeme zlepšit.

Sead Kolašinac – Marseille (zdarma, ukončení smlouvy). V této sezóně si připsal 1 start v Premier League v srpnu. V říjnu měl 1 minutu jako střídající hráč. Sedmnáctkrát se nedostal do mužstva.

Calum Chambers – Aston Villa (nezveřejněný poplatek). V Premier League startoval dvakrát, naposledy v srpnu. Sedmnáctkrát se nedostal do mužstva.

Pablo Mari – Udinese (hostování). Dvakrát startoval v Premier League, naposledy to bylo 22. srpna, kdy ho uvařil Romelu Lukaku. Čtrnáctkrát se nedostal do mužstva.

Ainsley Maitland-Niles – AS Řím (hostování). V Premier League měl dva starty a šestkrát nastoupil z lavičky. Do mužstva se dostával a jeho jediný odchod bych zpozdil, nebo ho možná dokonce udržel, ale hrál jen 263 minut v lize v této sezóně.

Flo Balogun – Middlesbrough (hostování). Jeden start v Premier League, jedenkrát z lavičky po dobu 70 minut hrací doby. Všeobecně se uznává, že hostování potřeboval, aby mohl hrát pravidelněji, aby pomohl svému rozvoji. Nemám s tím problém.

Pak se dostáváme k záležitosti s Aubameyangem a tady se to začne zamotávat. Včera byl v Barceloně, mluvilo se o tom, že se právě objevil, aniž by o tom kdokoliv z klubu věděl, ale vzhledem k tomu, co se dělo dál, muselo být v této věci něco konkrétnějšího (alespoň ze strany Barcelony). Byla tam historka, že dohoda neplatí, ale pak zase že ano. Bylo tam hostování, a pak to byl bezplatný přestup, což vypadá, že bude dříve nebo později potvrzeno.

Ještě jednou, Arsenal vypovídá smlouvu s hráčem, aby se mohl zadarmo přestěhovat jinam. I když si myslím, že je to po zralé úvaze dobrá věc, že jsme se vymanili z břemene jeho mzdy na příštích 18 měsíců – v neposlední řadě proto, že bylo jasné, že jeho cesta v Arsenalu je u konce – nemohu se kolem tohoto vzrušit vyprávěním Wages Saved. Nedostali jsme žádný druh transferového poplatku za hráče, který nás před čtyřmi lety stál 60 milionů liber. Uvědomuji si, že když podepíšete 29letého hráče, neděláte to s očekáváním, že jeho další hodnota bude vysoká, ale Arsenal má velmi, velmi špatný zvyk nechat hráče odcházet zdarma, a to musí přestat.

Něco z toho jde za managementem – dělat lepší rozhodnutí, když mají hráči stále nějakou tržní hodnotu – a špatný nábor, ale když se podíváte na seznam odchodů za posledních několik let, je to až patetické. Talentovaní, vysoce profilovaní hráči jako Aaron Ramsey, Alexis Sanchez, Jack Wilshere, Mesut Ozil, Danny Welbeck a další, nepřinesli nic do klubové kasy při jejich odchodu. Ještě když dohromady utratíte 50 milionů liber za Mustafiho a Sokratise a zaplatíte jim, aby odešli. Když necháte Henrikha Mkhitaryana jít do Říma za 1 milión liber poté, co jste před měsícem odmítli nabídku ze stejného klubu na 10 milionů liber. Eddie Nketiah, Alexandre Lacazette a Mohamed Elneny mohou jít v létě zadarmo. Prostě to není dost dobré.

A to není otázka dědictví, které se tento fotbalový výkonný výbor snaží uklidit, když nepořádek nadělali jiní. Dali Aubovi jeho smlouvu, podepsali Williana na obrovské peníze a pak mu museli zaplatit, aby šel pryč (a neberu vtipy o tom, kolika peněz se vzdal, jako bychom měli být ohromeni, že se jen tak nepoflakoval a nevybral si další dva roky mzdy, na rozloučenou dostal pěkný balíček, tím se netrapte).

Kdybyste měli jednu nebo dvě takové situace, pravděpodobně byste s tím mohli žít jako s částí rozmarů fotbalu, s měnícím se smluvním prostředím v posledních několika letech. Co je však nyní obvyklé je to, co mají hráči v Arsenalu dovoleno dělat, a je nejvyšší čas, aby to přestalo. Nemůžete být nadále tak veřejně nešťastný, pokud jde o prodej hráčů, protože se to stává samospasitelnou věcí.

Pak je tu velký problém: Potřebovali jsme někoho dopředu během tohoto přestupového okna, a nedostali jsme ho. Naše středové možnosti jsou dva hráči, kteří odejdou letos v létě, a i když nepochybuji o jejich odhodlání a profesionalitě, absolutně pochybuji o jejich schopnosti dávat góly v Premier League s takovou frekvencí, jakou potřebujeme. Lacazette má 3 branky za celou sezónu a Nketiah O.

Víme, že se Arsenal usilovně snažil o Dušana Vlahoviče, chvályhodný ambiciózní pokus tuto situaci vyřešit a tiché uznání, že jsme přiznali, že je to skutečně velký problém. Všichni chápeme těžkosti lednového přestupového období, a jak jsem často říkal, nechci, abychom dělali kompromisy, co se týká výdajů na tak klíčovou pozici. Arsenal musí sehnat útočníka, který zaškrtne všechna políčka, který se může rozvíjet a růst s tímto týmem, a ta investice bude pravděpodobně značná, takže to musíme udělat správně.

Nicméně cíle pro toto přestupové okno měli být: 1.útočník, 2.pokud ho nemůžeme dostat, tak někdo, kdo nám dává víc než Nketiah. A tady je moje frustrace, protože nemohu uvěřit, že naši skauti a celé náborové oddělení nemohli přijít s jediným hráčem, kterého bychom získali na hostování do května a dal nám trochu větší hloubku v tak klíčové pozici. Není to ideální řešení, ale je to určitě lepší než nic. V nejhorším případě máte člověka, který není nejlepším obchodem na několik měsíců, ale mohl by přidat dvě tři branky, které by mohly být důležité.

Lámu si hlavu a snažím se vymyslet nějaké vysvětlení a snažím se ze všech sil, aby tam přestalo nabíhat slovo „neschopnost“, protože letní byznys ukázal, že jsme schopnější, než by si lidé na trhu mohli myslet. Úplně to nesnižuji, samozřejmě, ale všichni jsme byli obecně spokojeni s hráči, které jsme během posledního okna přivedli.

Jediné, co mě napadá je, že si myslím, že mají nějaké vnitřní řešení v podobě Gabiho Martinelliho, a že když se Emile Smith Rowe vrací k plné kondici, je to příležitost pro mladého Brazilce. Na papíře je to docela chutné: vpředu Smit Rowe, Odegaard, Saka a Martinelli, a možná se rozhodli, že on je hráč, který by měl dostat ty minuty vepředu.

Jak jsem řekl, naše pronásledování Vlahoviče, a některé pozdní, neúspěšné kontakty jiných hráčů nám dává jasně najevo, že Arsenal ví, že na tuto pozici musíme někoho dostat. Tak koho ještě máme? Jaké je další vnitřní řešení? Plně uznávám, že bych se mohl chytit čehokoliv, abych se pokusil pochopit něco, co vypadá jako nesmyslné okno, ale nejsem si jistý, co dalšího je v týmu, co by mohlo ospravedlnit žádný podpis.

Update: Měl bych poukázat na to, že návrat Nicolase Pepeho nám dává určitou hloubku do křídel, což činí nasazení Martinelliho vepředu schůdnější.

Závěrem chci říci, že jsem si jist, že ředitel a technický ředitel a všichni ostatní dobře vědí, že každý špatný výkon, každý ztracený bod, každá promarněná šance, bude nyní vidět prizmatem lednového okna. Pustili velkého útočníka – byť slábnoucího – zadarmo a nikoho dalšího nepřivedli. To nikoho nepřesvědčí, že to myslíš vážně.

Jediná věc, která změní náladu je to, co se stane na hřišti. Výsledky, výkony, body a branky, a možná je toto okno projevem důvěry pro mladé útočné talenty, které máme a poskytujeme jim šanci vzkvétat. Pořád si myslím, že je to velký risk. Bojím se zátěže, kterou klademe na dvacetileté, abychom se dostali tam, kam chceme, a jsem více než trochu frustrovaný z naší neschopnosti tento měsíc posílit.

Uvidíme, jestli bude letošní leden považován za bláznovství. Co můžeme říct je, že na hřišti a mimo něj to byl docela trýznivý měsíc, být fanouškem Arsenalu, a věci se musí rychle zlepšit, když fotbal znovu začíná.

/arseblog.com/