Snažím se neklesat na mysli, po této další prohře, ale začíná vypadat na deja vu. Možná, že naše očekávání, po několika významných výhrách a získání FA Cupu, bylo příliš vysoké.
Tento zápas a bezkrevné výkony proti Liverpoolu a Man City ukazují, že Arsenal má před sebou ještě spoustu práce, aby se vrátil tam, kde by chtěl být. Toto je tým, který je stále nevyvážený a nedaří se mu hrát, tak jak bychom si všichni představovali.
Grafy
A teď ta čísla
20 – Doteků s míčem v útočném vápně pro Arsenal v prvním poločase
2 – Doteky s míčem v útočném vápně pro Arsenal ve druhém poločase
11 – střel Arsenalu v prvním poločase
1 – střela Arsenalu ve druhém poločase
1.3 – očekávané góly Arsenalu v prvním poločase (pouze situace, které nebyly zakončeny střelou)
0.6 – očekávané góly Arsenalu ve druhém poločase (pouze situace, které nebyly zakončeny střelou)
23 – úspěšných progresivních přihrávek Arsenalu v prvním poločase (moje definice „progresivní přihrávky“ je, že tato přihrávka posune míč o minimálně 25% blíže k brance soupeře, oproti pozici, kde byl míč před přihrávkou)
17 – úspěšných progresivních přihrávek Arsenalu ve druhém poločase
Nepamatuji si, že bych u Arsenalu někdy viděl více nudnější a tupější útok, než jsem viděl ve druhém poločase zápasu proti Leicester City. V prvním poločase to od Arsenalu zdaleka nebylo skvělé, ale zdálo se, že má alespoň nějaké nápady, jak prolomit obranu a vytvořit příležitosti, jak dostat míč na nebezpečná místa. Ve druhém poločase se to téměř úplně zastavilo.
Jednou z věcí, které rád zkoumám, je to, kde má Arsenal míč. V první polovině to bylo docela vyvážené mezi levou a pravou stranou, hodně jsme drželi míč ve středu hřiště, ale i v útočné třetině jsme měli slušné držení míče. Ale nebylo to nic vyloženě úžasného, až příliš často se mapa držení míče podobala tvaru „U“, ale vedlo to alespoň k nějakým šancím.
Ve druhé polovině se rovnováha vytratila a je patrné silné vychýlení na levou stranu. Rovněž došlo k obrovskému poklesu schopnosti Arsenalu posunout míč do útočné třetiny hřiště.
Vidím za tím 2 hlavní důvody. Prvním je ztráta Davida Luize. Přes všechny jeho defenzivní chyby a nedostatky mu nelze upřít, že jeho rozehrávka a schopnost přenesení je velmi dobrá. Než byl nucen vystřídat, byl v Arsenalu nejlepší jak v přihrávkách do útočné třetiny (11 úspěšných přihrávek), tak i v progresivních přihrávkách (6). Protože většinou přihrával z pravé strany hřiště, pomáhalo to právě té rovnováze. Pozn. překladatele: To, že byl David Luiz náš nejkreativnější hráč, je velice smutné.
Dalším důvodem bylo střídání Saky. Byl jedním z mála hráčů Arsenalu, který byl schopen si naběhnout mezi obranné linie a přijímat tam přihrávky. Nebyl to jeho nejlepší zápas, ale byl jedním z mála hráčů Arsenalu, kteří se zjevně snažili najít prostor a naběhnout si do něj.
UVADAJÍCÍ ÚTOK ARSENALU
Samozřejmě, rozpis zápasů to částečně ovlivňuje, ale čísla po 10 odehraných utkáních ukazují že v post-Wengerově éře jsou statistiky očekávaných vstřelených gólů pro Arsenal (xG) na nejnižší úrovni, naopak statistika očekávaných obdržených gólů ukazuje právě nyní nejvyšší hodnoty. pic.twitter.com/uTrSKKk9IW
— James Yorke (@jair1970) October 26, 2020
Tyto 2 grafy ukazují pro Arsenal velice znepokojivý trend.
Podíváme-li se pouze na statistiku střel, Arsenal se v posledních čtyřech sezónách Arsene Wengera dostal z hodnot mírně nad 15 střel na zápas, na 12 v první sezóně Unai Emeryho, následovaný poklesem na 10,5 v minulé sezóně a dalším poklesem v této sezóně na pouhých 8,7.
Když se na to podíváme do hloubky, tak je tam patrný trend, že Arsenal méně střílí z dálky. To nasvědčuje tomu, že se jedná o trochu kompromis v tom smyslu, že sice budeme střílet méně, ale z kvalitnějších pozic. A podíl xG na střelu má Arsenal v Premier League skutečně třetí nejlepší s hodnotou 0,13. Ale v kombinaci jiné statistiky – Arsenal je až na 17. místě v počtu střel za zápas – se ukazuje, že náš útok je velice průměrný až špatný.
Týmy Arsena Wengera byly často kritizovány, že hráli až příliš na krásu a že se snažili dojít s míčem až do brány. Což by nasvědčovalo, že právě pod Wengerem měli střílet méně, ale z kvalitnějších pozic. Ale i tyto týmy pod Wengerem si udržovali daleko vyšší počet střel za zápas při velice vysoké průměrné kvalitě pozic, ze kterých stříleli.
Myslím si, že Mikel Areta odvedl dobrou práci a přinesl strukturu a pevnost obraně Arsenalu, kde Arsenal již není týmem, který bývá přestřílen. Obranná hra je nesporně lepší. Vypadá to, že je to ale na úkor schopnosti Arsenalu vytvořit v zápase více než pár dobrých šancí na skórování.
Tato strategie může fungovat dobře, zejména v pohárových soutěžích nebo když je náš tým v daném zápase outsider Ale v dlouhodobé soutěži již tato strategie nemusí být tak účinná. Pokud svou hrou omezíme nejen počet střel soupeře na naší branku, ale zároveň také počet našich střel na branku soupeře, může se často stát, že my ten gól z mála střel nedáme, ale soupeř ano. Věřím, že Arteta a jeho tým o tom vědí a pracují na způsobech, jak zlepšit útočnou hru Arsenalu, aniž by to znamenalo opětovné zhoršení obrany.
Zdroj: Arseglog