Dial Square ze severního Londýna

Na konci roku 1886 se skupina dělníků ze zbrojařské továrny Woolwich Arsenal rozhodla založit fotbalový tým.

Rozhodli se tým pojmenovat Dial Square (číselník, pozn. redaktora) podle slunečních hodin, které byly umístněné nad vstupem do továrny.

11. prosince roku 1886 Dial Square v jejich prvním zápase překvapivě porazil Eastern Wanderers 6:0. Krátce poté tým přijal jméno Royal Arsenal.

Skupina hráčů z Nottingham Forrest přestoupila do týmu a toto spojení s budoucím vítězem Evropského poháru přineslo Arsenalu slavné červené dresy. Tito hráči oslovili svůj bývalý klub, který vznikl asi o 20 let dříve, jestli by Arsenalu neposkytl náhradní sadu dresů.

Arsenal se ve svých začátcích pohyboval mezi hrstkou různých hřišť v oblasti Plumstead. Začali na hřišti Plumstead Common, ale ve druhé sezóně si klub pronajal hřiště Sportsman Ground, které bylo v blízkosti jejich předchozího hřiště. Právě tady se týmu poprvé podařilo dostat do London Senior Cup. I přesto, že Arsenal ve druhém kole soutěže prohrál s týmem Barnes, tak si díky zvyšující se podpoře klub pro následující sezónu pronajal hřiště Manor Ground.

První zápas FA Cupu proběhl na tomto hřišti v sezóně 1889/90. V této sezóně zaznamenal Royal Arsenal hned tři úspěchy, vyhrál London Charity Cup, Kent Senior Cup a Kent Junior Cup.

Další rok se klub znovu stěhoval, tentokrát na Invicta Ground, kde odehrál následujících 6 let.

Celkové zvyšování herních úspěchů znamenalo pro Arsenal jediné, profesionalismus. To šokovalo fotbalové autority, klub byl vyřazen z londýnské fotbalové asociace a bojkotován mnoha kluby z jihu Londýna. V průběhu této sezóny se klub přejmenoval na Woolwich Arsenal.

Zvyšující se nájem na Invicta Ground znamenal přesun zpět na Manor Ground, který Arsenal rovnou koupil. Arsenal měl na tomto hřišti svůj domov až do roku 1913, kdy se přestěhoval na Highbury. Krátce poté, co byla přijata jejich žádost o vstup do druhé divize.

Forma Arsenalu byla v průběhu konce 19. století stabilní a jejich ligová pozice se zlepšovala až do jejich postupu do první divize v roce 1903. O tři roky později se probojovali do semifinále FA Cupu. Plumstead nebyl ideálním místem pro Arsenal a se zhoršující se finanční situací a hrozbou sestupu koupil Arsenal předseda Fulhamu, Henry Norris.

Norris vytipoval Highbury jako vhodné místo a po sestupu v roce 1913 se klub přestěhoval do svého nového působiště. Po dvou letech po přesunu bylo pojmenování Woolwich z názvu vypuštěno a klub začal být znám pod názvem Arsenal FC.

Po skončení první světové války došlo k navýšení účastníků první fotbalové divize o 2 týmy, jedním z nich byl Arsenal. Prvních 6 sezón pod vedením manažera Leslieho Knightona dosahoval Arsenal pouze průměrných úspěchů. Norrisova očekávání však byla větší, a tak v roce 1925 podal inzerát na nového manažera.

Jeden konkrétní žadatel z Yorkshireu změnil Arsenal navždy, byl jím Herbert Chapman.

Následující článek: „Royal Arsenal založen ve Woolwichi„, který je druhým článkem ze šesti, které spadají do sekce „Vytváření základů“, naleznete ZDE.

Arsenal.com (článek i foto)

Komentáře

  1. bflmpsvz (karma: 3398) #1

    OT: Neskutečně zajímavý a velmi upřímný rozhovor s Cescem na Arseblogu (plný zákulisních info).

    https://arseblog.com/2020/03/episode-570-cesc-fabregas/

    Je to fakt inteligentní hráč a člověk, který má priority a hodnoty velmi dobře srovnané. Docela lituje způsob, jakým opustil klub (vyplývá mi z toho, co říká, že si přestup trochu vytrucoval), ale taky že byl trochu frustrovaný z toho, že vlastně přicházel do týmu, který byl ve světě špička, hrál s Henrym, Vierou atp. A pak postupně se zanedbal vývoj… Skok, Emirates a najednou tam měl hráč jako Alex Song (za nás byl ještě dobrý), ale Eboué (srdcař, ale top kvalita tam nebyla), Bendtner a rozprodej dobrých hráčů pokračoval.

    Potom se prý vesměs rozhodl opustit Arsenal kvůli ambicím (ale s tím, že byl otevřený návratu). Vím, že tohle bylo těžké přenést přes srdce – i Cescův nenávrat a podepsání Chelsea, ale zase střípek. Když byl Cesc Arsenalu nabídnut, klub za celý týden (to byla ta lhůta) Barce ani neodpověděl, žádný náznak zájmu, jednání… Ale asi bych neshazoval jeho srdcařství, vzpomínal, že hrál za Arsenal se zlomenou nohou, hrál dokonce s vysokou horečkou, dokonce hrál den potom, co mu umřel otec – po zápase jel soukromým speciálem rovnou na pohřeb. Nic z toho nemusel, ale sám chtěl pomoct týmu. Docela profesionalita.

    Neskutečně chválí AWeho (i s tím, jak jej vypiplal – AW s ním někdy zůstával po tréninku a cvičil s ním věci, které se mu zdály, že nedávaly v daný moment smysl, ale po pár měsících, letech si v zápase uvědomil, jak se je naučil dělat automaticky a jak moc jej jako hráče zlepšily). Ale je tam o jeho charakteru i více – že vždy svým hráčům věřil a někdy byl i málo kritický, protože nechtěl, aby u těch hráčů zabil nějaký talent, který v nich spatřoval.

    Ale jedna třešnička – strašně moc k nám chtěl Xabi Alonso – v sezoně, kdy nakonec přestoupil do Realu. Upřednostňoval ale nás, říkal, že téměř každý den psal smsku Fabremu, jak to vypadá s přestupem. Fabre doslova říká, že „Xabi was dying“ to move to Arsenal. A že Fabre obešel všechny a udělal maximum, aby k nám přestoupil, ale klub jej nechtěl. Jasně, splátky stadionu atp. Ale jen podotýkám, že v dané době jsme prodali Adebayora a Tourého za asi 48 mega eur. Koupili za ně prakticky jen Vermaelena za 12. Naše záloha přitom byla v té době docela outrageous (vůbec nevím, jak jsme to zvládli). Zraněný Diaby (23 let) byl nejzkušenějším bardem. Potom kapitán Cesc (22 let), nevyzrálý Song a tragický Denílson (21 let), super-mladí a nevyzrálí a někteří nedostatečně talentovaní Coquelin, Frimpong, Eastmond, Mérida, Randall, Lansbury a taky Jack a Rambo (všichni 17-18 let)…

    Jo a taky si posteskl, že byl ve 21 letech kapitánem týmu, který musel dělat team meeting a všechno…

    • bflmpsvz (karma: 3398) #1

      Ten projekt supertalentů vypadal hrozně nadějně, až na to, že tam je vždy příliš mnoho proměnných a tým, který nemá ty tahouny ozkoušené časem a věkem, tak se prostě v některých momentech stane jednoduše sypkým. Mám pocit, že tam někde byl moment této sypkosti a už se nikdy pořádně nepodařilo tým stmelit dohromady, když k nám přicházejí silní hráči (Laca, Auba, Sokratis), tak vlastně jsou odjinud a nemají tu „duši týmu“, páteř týmu, která se musí cizelovat dlouhodobě.

      Byl to risk. Celé by to možná kliklo za pár let, ale to by a) někteří hráči kádru museli dostát svému potenciálu (Lansbury, Mérida, Gibbs, Walcott, Bendtner, Vela – vím, někteří hráči neměli zase tak špatné kariéry) b) jiné hráče by nesměly drtit dlouhodobá zranění (Jack, Rambo, Diaby). A hlavně celý tým by musel mít AWeho trpělivost a víru v budoucnost a úspěch tohoto týmu (když na tři roky trochu rezignují na nejvyšší ambice, což je samo o sobě vlastně docela protimluv).

      Tento koment navazuje na můj předešlý koment, který musí někdo schválit (je „nachystaný“ nechápu, proč mi tady nejde postovat příspěvky s nezávadným odkazem. Děje se mi to furt. Nemůže to být kvůli nějaké VPN nebo tak?) Každopádně budu vděčný, když vedení příspěvek schválí. Clickbait – je to fakt mega zajímavé!

Napište komentář

Musíte být pro přidání komentáře.