Gooners on Tour: Sichis a Ludvajz na NLD

Jako každý dobrý příběh i tento začal u piva. S Ludvajzem jsme koketovali s myšlenkou společného výjezdu na Arsenal už delší dobu a po zpackané sezóně se začalo proslýchat, že další sezóna by mohla být už s diváky. Tehdy jsme si řekli, že jestli bude možnost sehnat lístky, jedeme. Když mi přišla 30. června zpráva. „25. 7. je uzávěrka na žádosti o lístky na Arsenal- Spurs“ neváhal jsem ani vteřinu. Naštěstí je Ludvajz oproti mně aktivním členem a redaktorem gunners.cz, takže si vzal na starost vyřízení lístků s Danem a všeho ostatního, za což mu patří velký dík. (Informace ohledně cesty do Londýna, ubytování, potřebných dokumentů a testování najdete na konci tohoto článku). Jak jsem již psal z rodinných a pracovních důvodů jsem delší dobu nebyl aktivním členem a na dotaz „jaké máš ID? Já 0499″, jsem si v duchu položil jinou otázku. Jaké mám vlastně heslo a přihlašovací údaje? Není snad nic, co by Dan nedokázal vyřešit a po dohledání přihlašovacích údajů a obnově hesla, odpovídám „ID 0060“ a připadám si zas o něco starší. Čas nikdo nezastaví, ale jak se říká „Once a Gooner, always a Goonner“. Začíná nová sezóna a po prvních třech zápasech tajně doufám, že se lístky budou rozdávat zadarmo. Nestalo se, ale i tak vítám s nadšením telefonát, že lístky na NLD jsou naše.


Ludvajz našel dvě varianty letenek. V sobotu z Prahy nebo v pátek večer z Brna. Tohle se muselo opět probrat u piva. Při pohledu na rozlosování 6. kola padla jasně volba na duel Chelsea – City. Ludvajz se opět ujímá iniciativy a kontaktuje české supporters Chelsea s dotazem na dostupnost lístků. Vycházejí nám vstříc a po uvolnění lístků do prodeje mi přichází zpráva, že jedeme i na Stamford Bridge. Víkend snů každého fanouška anglického fotbalu je naplánován. Na rozehřátí v sobotu souboj dvou adeptů na titul a v neděli NLD. Co víc si přát?


Páteční odlet z Brna i přílet do Londýna proběhl bez problémů a po ubytování si dopřáváme poklidnou atmosféru v The Arsenal Tavern. Jelikož je pátek pozdě večer a oba jsme unaveni, spokojíme se s rychlým pivem a fastfoodem. Není potřeba se pouštět do větších akcí. Přece jen nás čekají dva náročné dny. V sobotu ráno si užijeme classic english breakfast a vyrážíme směr Stamford Bridge. Zápas se hraje 12:30 místního času, takže nespěcháme a spíš cestou pozorujeme narůstající počty fanoušků úměrné vzdálenosti od stadionu. Vystupujeme z metra a vplouváme do davu fanoušků. Oznamuji Ludvajzovi, že na následující dvě hodiny se stávám fanouškem Chelsea a kupuji si u stánku modro-bílou šálu. Za pár minut nákupu trochu zalituji, protože Ludvajz dostává zdarma za stáhnutí aplikace partnera klubu od hostesky promo-šálu i s kšiltovkou.

Průběh zápasu byl pro mě veliké zklamání a celková atmosféra na stadionu mi připomínala můj poslední zápas na Emirates, kdy hrál Arsenal proti Brightonu. Jediné, co jsme se od fanoušků Chelsea dozvěděli bylo „We know who we are, Champions of Europe“. Domácí zaslouženě prohrávají 0:1. Se smíšenými pocity opouštíme stadion a zbytek odpoledne trávíme v Imperial War Museum. Při návratu se zastavujeme v místním pubu, kde sledujeme druhý poločas zápasu Brentford – Liverpool a oba litujeme, že jsme nezvolili tento zápas. Výsledek 3:3 nás utvrzuje v názoru, že i šlágr kola nemusí být výhra.


Match Day!!! Vstáváme brzo. Dnes nás čeká to, kvůli čemu jsme tady. Dopoledne nám kazí jen povinné testování po příletu. Cesta na test a zpět nám zabere celé dopoledne. V centru zvládneme oběd a pár piv. Zápas začíná v 16:30 místního času. Bydlíme kousek od Emirates, tak máme pořád dostatek času se na zápas pořádně připravit. Když vycházíme z ubytování, potkáváme spousty skandujících fanoušků. Některé domy se proměnily na pivní zahrádky, kde se schází fanoušci a užívají si předzápasovou atmosféru derby. Jelikož nemáme dostatečnou hotovost, kupujeme si každý dvě piva v plechu v přilehlém obchodě, kde berou karty a pokračujeme v cestě. Všude se zpívají chorály proti Spurs. Stačí, aby kdokoli začal otázkou „What do you think of Tottenham?“ a všichni okolo se přidají s jedinou správnou odpovědí „Sh*t“. Dál všichni ví, jak to pokračuje. Povinná zastávka v Armoury a jde se dál před stadion. Atmosféra je neskutečná všude zpívají a skandují naši fanoušci. Jdeme k soše Henryho. Rychlá fotka a už spěcháme do útrob stadionu. Procházíme turniketem a vítá nás dav skandujících fanoušků. Zjišťujeme, že většina fanoušků zůstává v útrobách stadionu, kde vytváří něco, co jsem nikdy nezažil. Opravdu ve všech vnitřních prostorách, v každém patře, v každém sektoru jsou fanoušci hlava na hlavě a skandují. Situace, kdy si všichni uvnitř dřepnou a rozhostí se ticho, je nepopsatelná a moment, když někdo zakřičí „If You Hate Tottenham Stand Up“ a všichni vyskočí a přidají se je úplně TOP. Tuhle atmosféru uvnitř stadionu si užíváme skoro hodinu.

Je asi deset minut do výkopu. Všichni se začínají přesouvat do hlediště. Tam je atmosféra hodně podobná a celý stadion je natěšený na úvodní hvizd. Máme místa hned nad sektorem fanoušků Spurs. Všichni se bavíme jejich reakcemi nad posměšky celého stadionu na jejich účet. Od začátku zápasu nikdo nesedí na svém místě. Všichni stojí, fandí a zpívají. 12. minuta a první gól. Stadion poprvé exploduje radostí. Objímáme se s fanoušky okolo a křičíme z plných plic. Začátek snů, který nebere konce. První gól vyburcoval celý stadión k ještě větší podpoře. Ani na minutu se nepřestává fandit. 27. minuta a druhý gól. Stadión exploduje podruhé a po epické oslavě našeho kapitána se od Pulce (bratr Ludvajze) dozvídáme, že na stadiónu je i „Král“. Jak doufám, Henry přišel představit klub budoucímu majiteli Danieli Ekovi. A nemohl si vybrat lepší zápas. 34. minuta a třetí gól. Stadión se otřásá v základech. Takový poločas si nikdo nepředstavoval. Ani někteří fanoušci hostí, kteří odchází před koncem prvního poločasu buď na panáka nebo možná domů.

Píská se poločas a atmosféra se opět přesunuje dovnitř stadionu. Při čekání ve frontě na pivo všichni skandují a při opakovačkách gólů dochází ke stejné explozi jako v přímém přenosu v hledišti. Jediná chvíle, kdy člověk nezpívá, je když pije. Tuhle atmosféru nekazí ani gól, který dostáváme ve druhém poločase. Celou dobu se nepřestává fandit a po závěrečném hvizdu propuká neskonalá radost, jak z výsledku, tak hlavně z našeho výkonu. Jestli si člověk myslí, že závěrečným hvizdem skončí i všechno kolem, tak se šeredně plete. Dalších cca 20 minut ještě trávíme slavením v útrobách. Pak se rozhodneme, že už půjdeme ven najít něco k jídlu a přesuneme se slavit do pubu. Tento plán se odkládá. Další oslavy probíhají spontánně u sochy Tonyho Adamse. Tam slavíme asi další půl hodinu. Necelou hodinu po zápase konečně opouštíme stadion. Dál už to je asi zbytečné popisovat.

Ve zkratce zažít NLD na vlastní kůži je něco nepopsatelného, skvělého a rozhodně to každému doporučuji. Rozhodně tento výlet nebyl levný, ale zažili jsme něco výjimečného, na co budeme navždy vzpomínat. Byl jsem na hodně zápasech Arsenalu a už teď vím, že podobnou atmosféru zažiji pouze a jenom při dalším NLD. Takže ještě jednou velké díky Danovi a hlavně Ludvajzovi, že mi umožnil tohle zažít.

Sichis

Jak již bylo předesláno, tak s odletem do Londýna je aktuálně spojeno hodně překážek, takže tady se už nedočtete nic zajímavého, ale může Vám to pomoci, pokud se také chystáte do Londýna na zápas.

Samozřejmě se vše mění a zítra může být vše jinak, ale my jsme museli splnit následující:

  • pokud nejste očkovaní, tak Vás čeká 10 denní karanténa. Nikdo to při příletu nekontroluje, ale náhoda je blbec
  • Před odletem musíte mít antigenní test, který není starší než 48 hodin a vyplněný „passenger locater form“. Viz https://www.gov.uk/guidance/red-amber-and-green-list-rules-for-entering-england#amber-list-rules
  • Zároveň musíte po příletu do Londýna absolvovat PCR test, který si samozřejmě platíte. Po opravdu dlouhém hledání, jsem našel nejlevnější test za 39 Liber. V Londýně je několik míst, my jsme byli v centru na vlakovém nádraží Fenchurch Street Station. https://www.traveltesting.eurofins.co.uk/green-country
  • Bez zaplaceného testu a adresy, kde budete bydlet se Vám nevygeneruje „passenger locater form“, který se kontroluje před odletem a bez kterého Vás nepustí do letadla. Adresu si můžete vymyslet, ale u testu potřebujete kód, který se vygeneruje až po zaplacení.
  • Aby toho nebylo málo, tak po návratu do ČR musíte vyplnit, také formulář o příjezdu a zároveň absolvovat další PCR test.

Pokud Vám jde o to se v Londýně jen vyspat, jinak strávíte celý den brouzdáním ve městě, či na fotbalech a v pubech, tak doporučuji ubytování, které se nachází 5 minut od zastávky Arsenal a asi 10 minut od stadionu. https://www.airbnb.cz/trips/v1/26be1dbd-1c77-4e92-b45d-b1f47b20dfe3?tab=past

V případě dalších dotazů jsme Vám k dispozici.

Ludvajz