Pozitiva poslední sezóny Arséna Wengera

Je po všem. Dvaadvacetileté působení Arséna Wenger je definitivně minulostí. Francouzský manažer již vyklidil svoji kancelář v Londýně a uvažuje, kam povedou jeho další kroky. Jeho poslední sezóna u Gunners již příliš úspěšná nebyla, i přesto se v ní dají objevit kladné záležitosti. 

1) Výborná bilance na Emirates Stadium
Arsenal za celou sezónu, včetně Premier League a pohárů, na domácím hřiště odehrál 30 utkání. V domácí lize mu v dané oblasti patřila dělená druhá pozice s Manchesterem United, oproti kterému měl však lepší skóre (54:20, jen City doma vstřelilo více branek, konkrétně 61). Gunners za dominantním Manchesterem City zaostali o pouhé tři body. Londýnskému výběru se za devatenáct zápasů podařilo vydolovat plný tříbodový zisk hned patnáctkrát, remízy získali pouze s Liverpoolem a Chelsea. Nepříjemné prohry v průběhu ročníku došly od obou týmů z Manchesteru. Zatímco proti United hrál Arsenal fantastický fotbal, během kterého si vytvořil několik solidních šancí a často ztroskotal na výborném De Geovi, proti City se jednalo o nedůstojný výkon.
Mezi nejlepší zápasy Arsenalu v letošním ročníku Premier League se zařadila vítězství nad Tottenhamem (2:0), ale také dominantní výhry proti Crystal Palace (4:1) či Evertonu.
Evropská liga a Ligový pohár fanouškům na Emirates Stadium nabídli zbylých jedenáct duelů. V Evropské lize se především nepovedla odveta proti Östersundsu (1:2) a remíza v základní skupině se srbskou Červenou Hvězdou Bělehrad (0:0). Oproti tomu však ve druhořadé soutěži nastaly také povedené výhry a kvalitní výkony proti slaboučkému Borisovu (6:0), nebo CSKA Moskva (4:1).
Carabao Cup byl ve znamení hubených jednogólových výher, při cestě do finále Arsenal zdolal Doncaster, po obratu v prodloužení Norwich City, West Ham a v semifinále Chelsea.

Premier League: 19 zápasů – 15 výher, 2 remízy, 2 prohry, 47 bodů, skóre 54:20
Evropská liga: 7 zápasů – 5 výher, 1 remíza, 1 prohra, skóre 18:6
Carabao Cup: 4 zápasy – 4 výhry, skóre 6:2

2) Ainsley Maitland-Niles
Když začala sezóna 2017/2018, Maitalndu-Nilesovi bylo ještě devatenáct let. Anglický fotbalista již nefiguroval na soupisce mládežnického týmu, ale rovnou byl zařazený do širšího kádru prvního celku. Fanoušci možná očekávali, že borec se zkušenostmi z reprezentace U-21 půjde na hostování. Opak byl ale pravdou, Arséne Wenger si ho v kádru ponechal a pravidelně zařazoval do úvodní jedenáctky zápasů Evropské ligy od prvního kola základní skupiny až po osmifinále s Östersundsem. Na konci srpna jednadvacetiletý hráč, který sezónu 2015/2016 strávil v Championship v dresu Ipswich Town, v obou domácích pohárech nastoupil do čtyřech utkání. Dveře nebyly AMN zavírány ani do nejvyšší anglické soutěže, ve které nastoupil hned v patnácti utkáních, z toho osmkrát v základní sestavě.
Wenger mladého fotbalistu, nejlépe uplatnitelného na středu hřiště, nejvíce využíval na krajích hřiště. Právě zde nejednou k překvapení všech Maitland-Niles dostával i přednost před Seadem Kolasinačem. Nadějný hráč si však svými stabilními a vydařenými výkony neustále říkal o další šanci, například za nevýrazného Hectora Bellerina.
A čím že vlastně tak uchvátil? Především svojí herní inteligencí, na svůj věk velkou vyzrálostí, oprávněným sebevědomím, ale také rychlostí a přímočarostí. Patrně nejlepší výkon sezóny Maitland-Niles předvedl na půdě Manchesteru United, kde vedle ostatních mladíků patřil k jistotám týmu. Bude důležité, aby také v následujícím ročníku dostával příležitosti, zvláště, když se opětovně bude hrát jen Evropská liga.

3) Debuty pro mladíky a jejich nebývalá příležitost
Ainsley Maitland-Niles nebyl jediným mladíkem, kterému Francouz dal příležitost si zahrát. V dresu Arsenalu si vůbec poprvé zachytal Matt Macey, momentálně třiadvacetiletý brankář si své první minuty za A-tým připsal v Ligovém poháru proti Norwich City a dalších 90 minut na Emirates Stadium proti Červené Hvězdě Bělehrad. Macey v obou zápasech podal velice sebevědomý a jistý výkon, i přes jeho nezkušenost mezi elitou vše zvládl na jedničku. Právě proti Bělehradu si úvodní minutu zapsal také Ben Sheaf, dalších sedm přidal ve čtvrtfinále ligového poháru s West Hamem.
Debut z říše snů prožil Eddie Nketiah. Ve středu devatenáctiletý útočník svůj úvodní duel zaznamenal proti Norwichi, proti kterému nastoupil z lavičky a okamžitě vyrovnal, aby v prodloužení rozhodl o postupu Arsenalu do čtvrtfinále Ligového poháru. Nketiah hrál v dalších devíti utkáních, ale dohromady jen něco málo přes sto minut. Poprvé naskočil do FA Cupu a Premier League.
První minuty u Gunners měl také Josh Da Silva, konkrétně dvaašedesát minut si vybral ve třech duelech v Ligovém poháru (Doncaster, Norwich, WHU), druhý poločas proti Doncasteru ovšem dvakrát jistý nebyl.
Své poprvé si mohl říci také Joseph Willock, ten debutoval rovněž s Doncasterem a celkově odehrál 11 duelů a 515 minut. O 5 duelů a 250 minut má na kontě Reiss Nelson, do kterého jsou vkládány obrovské naděje. Za uplynulý ročník Premier League 2 si vysloužil cenu Hráč sezóny.
Sedmým fotbalistou, který za Londýňany hrál poprvé v prvním týmu, se stal Konstantinos Mavropanos. Dvacetiletý stoper předvedl velmi solidní výkony na Old Trafford a proti Burnley, na hřišti Leicesteru se nechal vyloučit po čtrnácti minutách. Poziční hra, sebevědomí a důraz, to vše by mu mohlo pomoci k tomu, aby se jednou stal oporou Arsenalu.

 

Co byste právě vy zvolili za nejsvětlejší momenty uplynulé sezóny? Negativa posledního ročníku Arséne Wengera budou vydána v dalším díle :-).