Po delší odmlce je tu opět náš projekt, tentokráte se Vám představí náš „odborný poradce“ Jose Benes…
Na začátek vám řeknu, že tenhle profil se mi nezdá. Proč? Nejsem stálý člen redakce, tak mám určité pochybnosti o tom, zda by měl být vůbec uveřejněný, ale na druhou stranu je vážně super pocit, když máte možnost podělit se o svůj příběh a chvilku stát na piedestalu slávy. Příběh, který vám možná bude připadat povědomý, kdy jste začali něco tušit o fotbale, sportu a tak celkově…začátek doby, kdy vaše víkendy jsou řízené podle programu Premier League, rodina je naštvaná, protože nejdete ven, přítelkyně s vámi nechce spát a všichni vážně netuší, co je na tom tak úžasného. Ty hráči, jak pobíhají po hřišti a snaží se dostat kulatý nesmysl mezi tři bílé tyče, z toho dvě zaražené v zemi, pokud jste viděli druhý díl nové série seriálu IT Crowd, kdy Roy a Moss sedí na tribuně Upton parku, víte o čem mluvím…Berte to tedy jako pohled do duše fandy, bez rozdílu vyznání ke klubu, kdy hooligans na sebe berou podobu džihádu.
Většina z vás, kteří jste začínali fandit měla nejpíš o fotbale v té době nějaké ponětí, věděli jste kdo jsou ty největší hvězdy, hráli jste si na Nedvědy, Bergery a Poborské, já v té době vůbec netušil o koho jde. Žádné hodiny na plácku a kopání do napůl vyfouklého míče, to šlo z větší části mimo mě. Prostě mě to nebralo, nebylo proč se o to zajímat, byl to jen další sport, co slouží k ukrácení volného času a tam někde vzadu jsem pořád přemítal o myšlence, co táhne lidi na stadiony. Jediné co mě vytrhlo z nesportovního života byla olympiáda v Naganu a hokejové zlato, ale to sem nepatří, i když ten pocit úspěchu je nezapomenutelný(slovenští gooneři prominou).
Za procitnutí vděčím Tenistovi, který ale v té době nijak zvlášť o Arsenalu nemluvil, jen se o něm občas zmínil mezi řádky, že ten klub je v Anglii nejlepší a dlouho ještě bude. V době kdy mi bylo nějakých třináct, čtrnáct let jsem začal chodit do sázkové kanceláře Chance, Tenista přišel s totiž tím, že sázení se zdá jako výhodná investice a dá se na tom vyhrát spousta
peněz (z dlouhodobějšího pohledu si uvědomuji, že to není tak úplně pravda) a já jako člověk co má velké sklony k hazardu jsem si to samozřejmě musel vyzkoušet. Postupně jsem začal objevovat úplně nový svět – všechny ty exotické fotbalové ligy, hokejové ligy, basket, snooker a všechny ty šílené věci, na které jde sázet. Ve třídě mezi spolužáky jsem začal platit za největšího experta na sport, což mi samozřejmě vyhovovalo, aspoň v něčem jsem mohl vyčnívat, když už ne v učení, na to byli jiní. A pak přišel den D, už samozřejmě nevím kdy to bylo, je to dávno, ale jako dneska si vybavuju, jak Thierry dává patičkou gól Charltonu a já jsem jen uznale pokýval hlavou. Pak jsem se posadil a nechal se unášet perfektním představením, které ovlivnilo můj život stejně jako ten váš. Další průběh nejspíš byl stejný jak u ostatních, postupné sledování ligy, CHL a pak i pohárů a sebemenších přáteláků a teď už jsem ve stavů mírné závislosti, nerad to přiznávám, ale je to tak. Neustálá potřeba hledat nové informace, blogy, číst komentáře ostatních lidí všemožně po internetu, nejenom tady na gunners.cz, zná to asi většina z vás. Já vlastně ještě nezažil pocit z nějaké trofeje, v době kdy jsem začal fandit, to byl rok 2005 a v té době jsem FA Cup ještě nesledoval, takže dvě finálové účasti v CHL a CC beru jako slabou náplast. Vyhlížím lepší zítřky…
A to něco málo o sobě, co bych měl napsat převezmu z charakteristiky, co jsem psal na maturitní ples…Jsem flegmatik, introvert se smyslem pro sarkasmus a suchý humor, jen jsem k okolí někdy až moc tolerantní, takovej řekněme opak Tenisty. Rád posedím u pivka, což se dobře kombinuje s fotbalem, hraju tenis, lyžuju, čtu, už nesázím, koukám na filmy a seriály, ze kterých mě nejvíc ovlivnily House a Californication, kde Hank Moody je můj životní vzor a bude mě asi provázet po celý život, něco jako House Tenistu. I když – je ideální mít jako vzor chlapa co chlastá jako duha a vyspí se s každou ženskou co potká? ANO, jednoznačně…takže dál ve zkratce… Poslouchám zásadně rock, ale uznávám, že i ostatní styly mají co nabídnout; sám po osmi letech učení trochu brnkám na kytaru pro svoje i potěšení jiných. Chci se dostat na práva, ale tajně sním o dráze spisovatele, nechci žít podle pravidel a užívat si života se vším co může nabídnout.
Chtěl by se podívat do Londýna a Paříže, obdivuji Anglii a Francii.
Rád hraju poker a z časových důvodů ho díkybohu nemůže hrát o peníze, k čemuž se ovšem chystám. To by bylo tak nějak všechno o mé maličkosti, do budoucna jsem slíbil, že si vezmu na starost zprávy o naší rezervě a mlaďasech, nejdřív si ale musím vyřídit pár věcí hlavně odmaturovat, potom až budu plnohodnotným členem redakce. Ale jestli někde uvidím nějaký zajímavý článek jako naposledy o cvičebních metodách, hned po něm skočím.
Pokud na mě máte nějaké dotazy, klidně se v komentech ptejte…
JoseBenes
První díl (Chester) naleznete ZDE, druhý (Arséne) TADY a třetí (Tenista) ZDE…
Příště bychom se snad měli dočkat profilu Coolbanga, načež bude následovat vzor nás všech, tedy erudovaný DAN…
