QUO VADIS, ARSENAL ? Part III.
Proteklo už hodně vody v Temži (Labi, Vltavě, Jizeře, Dunaji, Rýnu … – každý si může doplnit podle svého uvážení) od mého posledního blogu, a protože se v Arsenalu konečně začaly hýbat dlouho stojaté vody, rozhodl jsem se pro pokračování.
Předem bych se chtěl omluvit kolegovi s nickem Patrick Vieira4 za použití stejného názvu Quo Vadis pro mé blogy. Až před nějakou dobou, když jsem pročítal velmi staré blogy, jsem si všiml, že stejný název už existuje, ale to už první dvě kapitoly byly vydané.
Tady jsou odkazy na první dvě části, každý si může takto porovnat, co se za ta léta změnilo a jak jsem trefil své prognózy.
Jak už jsem naznačil, po letech stagnace se v Arsenalu konečně začalo něco dít. Arséne Wenger oznámil odchod z Arsenalu. Co bylo hlavní příčinou, o tom můžeme jenom spekulovat. Jestli už sám poznal, že nemá týmu co dát nebo byl k odchodu dotlačen, to se možná už nikdy nedozvíme. Každopádně jeho odchodem začíná nová kapitola Arsenalu FC.
Tímto bych chtěl vzdát hold našemu nejúspěšnějšímu manažerovi a poděkovat mu za všechny krásné chvíle, kterými nás spolu s týmem obdařil. Navždy zůstane v našich srdcích a budeme se mu na Emirates chodit klanět k jeho soše, až tam bude stát. Pozvedl fotbal na vyšší level, přinesl nové praktiky, byl u zrodu několika legend mužstva a posunul Arsenal FC mezi světovou elitu. Za to mu patří velké díky. To, že odešel pravděpodobně o několik let později, než bylo potřeba, se v budoucnu zapomene, zůstane jen to hezké. A i rozloučení s ním bylo na úrovni, kterou si za své služby zasloužil.
Takže manažer je pryč, leč vedení zůstává. Majitelem je stále Stan Kroenke, dle posledních zpráv nabídl Usmanovovi odkup jeho podílu. Do budoucna je jasné, že pro něj je Arsenal FC významná investice, které se nechce jen tak zbavit. Takže se budeme muset smířit s tím, že tento Američan bude Arsenal vlastnit i do budoucna. Tím pádem je jasné, že bude pokračovat stálá taktika financování klubu, totiž na co si sám nevyděláš, to nemáš. Obecně mi tento systém je mnohem bližší, než nalévání peněz do klubu bez jakýchkoliv hranic – Manch.City, PSG … Že to je dlouhodobě špatná strategie, vidíme teď u Chelsea, kdy Abramovič zavřel své kohoutky a Chelsea už neutrácí tak šíleně jako v minulosti. Uvidíme, jak se s tím popere … Jsem také hodně zvědav na Tottenham, který může být finančně dost vyčerpaný stavbou nového stadionu, což dokazuje na PL neuvěřitelná situace, že doposud nepřivedl jedinou posilu !
To, že Kroenke bude vlastnit klub i nadále, je ve své podstatě nedůležitá informace. Jde o to, jak se bude chovat jím dosazené vedení klubu ve vztahu k fanouškům, týmu, sponzorům atd. Až do loňska jsem viděl přímou úměrnost ve vztahu chování majitele (vedení) x výkony týmu x úspěchy klubu. Kroenke sám nejevil o klub žádný zájem, vyjádření vedení – Kroenke jr., Gazidis – bylo jako šafránu a když už, tak neurčitá, nejasná, nic neříkající. Nejvíce mi vadilo, že majitel vůbec nemá osobní zájem na nějakém úspěchu klubu, že je mu v podstatě úplně jedno jak hrajeme, hlavně že se plní pokladna. Jenom pro zajímavost uvádím sportovní (ne)úspěchy klubů, které vlastní :
LA Rams (NFL) – od roku 2005 až do 2017 nepostoupili do play-off, letos prohráli hned ve wildcard game
Colorado Avelanche – od roku 2005 postoupili do play-off 5x – bez výraznějšího úspěchu
Denver Nuggets – do PO postoupili 10x za sebou v letech 2004-2013, z toho 9x vypadli v 1.kole, pouze rok 2009 se dostali do konferenčního finále, kde prohráli s LA Lakers, od roku 2013 do PO nepostoupili
Colorado Rapids – vítěz 2010
Z tohoto výčtu je jasné, že sportovní úspěchy jeho týmy jaksi míjí, nebo jinak řečeno, úspěch pro něj není v jeho týmech tou hlavní prioritou. Dost možná už mu to taky začíná trošku vadit, je to vidět na příkladu LA Rams, které nejprve přestěhoval ze St.Louis do LA a dá se říct, že momentálně jsou na cestě vzhůru i po sportovní stránce a budují velice konkurence schopný tým.
Tady by mohla být lehká paralela i u Arsenalu FC. Vše začalo příchodem dvou na slovo vzatých odborníků – Svena Mislintata a Raula Sanllehiho. Pokračovalo odchodem Arséna Wengera a dost možná je další na řadě Ivan Gazidis. Tím by tým opustil i poslední muž z nepříliš úspěšné éry posledních let (samozřejmě kromě obou Kroenkeů).
Dostáváme se k nové akvizici na postu manažera, kterým je španěl Unai Emery. Jeho první kroky ve funkci byly velmi sympatické, přivedl bleskově nové posily na místa, kde jsme to nutně potřebovali. Jestli budou důležité pro další rozvoj týmu ukáže až budoucnost, ale ta rychlost konání mě ohromila. Samozřejmě to není jenom jeho práce, ale je zde vidět nový rukopis. Další plus pro něj je jasná vize, kterou zcela bez obalu vyjadřuje ve svých rozhovorech, pryč jsou nejasná a nicneříkající prohlášení AW. Emery je ochoten na každou položenou otázku odpověď zpříma bez jakýchkoliv kliček a vytáček. Před začátkem PL tedy máme na lavičce manažera, který ví co chce a bez obalu to dokáže i podat. Nakolik se jeho představy přetaví do výkonů na hřišti ukáže až čas, ale začátek má vskutku dobrý. Ačkoliv si přivedl do svého týmu několik nových asistentů, nečekaně u týmu ponechal Steva Boulda, což pro mě bylo velké překvapení, protože vzhledem k tomu, co předváděla naše obrana, za kterou je Steve zodpovědný, čekal bych spíše, že poletí jako první. Ale Emery dost možná potřeboval nějakou spojku k týmu a kdo ví, třeba je Bould u mužstva mimořádně oblíbený.
Dostáváme se k týmu. Prozatím přivedené posily se snaží zacelit místa, která nás trápí nejvíce. Otázkou je, jestli stoper Sokratis bude natolik kvalitní pro PL, aby pozvedl naše tragické bránění, protože je to evidentně posila do základní sestavy. Ovšem to, že přivedl Torreiru, může mít dosah do daleké budoucnosti, když se totiž nad tímto přestupem zamyslíme, tak zjistíme, že takto typické DM jsme neměli od dob hvězdných výkonů Coquelina. Věřím, že bude základním kamenem změny naší hry k tomu, po čem už léta volám, totiž k důrazné nátlakové hře s vysokým napadáním a stálým pohybem po hřišti. Jak jsme viděli na MS, tak Torreira má k tomu všechny předpoklady, nízké těžiště, skvělé čtení hry a dost kvality na odebírání míčů bez faulů. To je základ pro úspěšné zvládnutí defenzívy a zakládání rychlých protiútoků.
Ok, stále nám v týmu zůstává dost hráčů, kteří zřejmě nemají kvality na současný Arsenal, ale ještě neskončilo přestupové období a vypadá to, že někteří nevyužití hráči budou odejiti. Sám si nemyslím, že přijde ještě nějaká posila , ale je jasné, že Emery nevytvoří tým k obrazu svému během prvního přestupního období. Dejme mu čas ať ukáže, jestli má dostatečné kvality na to, aby otočil běh dějin .
Nechci už se vracet k období Arséna Wengera, ale neodpustím si ještě jednu myšlenku, která se ovšem táhne stále dokola mým myšlením k dokonalé hře, jak bych si ji já představoval. Pod Wengerem celý náš tým neuvěřitelně zpohodlněl, poslední léta hrajeme pěší, nekoukatelný fotbal, kdy je pro každého jednoho hráče problém popoběhnout, zaskočit za kolegu, zabojovat. Věřím, že pokud změníme myšlení hráčů v této oblasti, můžeme opět pomýšlet na nejvyšší trofeje, protože hráče na to máme, jde jen o to, dostat z nich to nejlepší. Wengerovi se to bohužel v posledních letech nepodařilo, nastalá situace, kdy vyvolení hráči měli jisté místo nehledě na výkony byla kontraproduktivní. Hráč, který necítí tlak na sebe, se nemůže zlepšovat a nikdy ze sebe nedostane naprosto všechno. Je nutné, aby Emery natolik změnil myšlení hráčů, že budou přinuceni hrát vždy na 100%, jinak skončí na lavičce nebo nakonec budou muset odejít.
Nakonec ještě zamyšlení nad jedním mužem, o kterém se po MS hodně mluví. Mesut Özil. Náš nejlépe placený hráč, muž, na kterém by měla stát celá nejbližší budoucnost Arsenalu. Po ukončení reprezentační kariéry se může naplno věnovat své kariéře v Arsenalu. Je pravda, že jeho výkony často neodpovídaly tomu, jaké má postavení v týmu. Ale všichni víme, že to v něm je. Je nesmírně důležité, aby Emery dokázal naplno využít jeho přednosti, aby mu našel takové místo v sestavě, kde se bude cítit komfortně a dokáže prodat to, co v něm je. Já věřím, že ve spojení s Torreirou, který pro něj dokáže vybojovat míče, se může zase stát tím tahounem, před kterým se budou třást všechny obrany. Musí jen chtít a fotbal ho musí bavit. A je potřeba aby tomu i sám pomohl, především tím, že se bude zapojovat i do obranných činností týmu, nakonec fotbal se dnes nedá vyhrávat v deseti lidech, všichni musí bránit i útočit. Když ho k tomu dokopal v reprezentaci Löw, musí ho k tomu dokopat i Emery, žádný hráč nesmí mít žádnou vyjímku ohledně úkolů na hřišti.
Závěrem bych rád popřál novému trenérovi a celému týmu ať dokáží dokráčet do takových výšin, do jakých Arsenal přivedl Arséne Wenger a mohou se tak právem stát nástupci všech legend z minulosti. A nám fanouškům bych přál trpělivost, věřme hráčům i vedení, že se snaží ze všech sil dosáhnout úspěchu a dejme jim k tomu nějakou dobu hájení, vždyť úspěchy nepřichází z ničeho nic, vede k nim dlouhá a strastiplná cesta, a my jsme teprve na začátku této cesty.
Victoria Concordia Crescit
Roman alias Kozel
