S nástupem prvního pondělí v listopadu vám přinášíme blog. Sepsal ho Tenista. Přejeme příjemné čtení.
Ahoj všem,
nevím, jak vy, ale já se vždycky královsky bavím, když konkurenční kluby zažívají chaos. Zažívat tu stejnou, ne-li horší situaci u nás mi ale najednou tak vtipné nepřijde. Vždycky jsem si myslel, že našemu klubu se něco takového stát nemůže. Máme class. Máme hodnoty. Teď už zdá se máme po americkém plešounovi i relativně dobrou organizační strukturu. A pak se ukáže, že ke krizi uvnitř organizace a k následnému posměchu zvenčí je vždy docela blízko, stačí dvě tři rozhodnutí ze začátku dávající perfektní smysl, která se ukážou jako nedobrá. Také ale věřím, že je z toho nynějšího marasmu alespoň do klidných vod relativně snadná cesta ven – hlavně nenechat plynout nynější stav.
Znám jen málo lidí, kteří si ještě nejsou jisti tím, že je odvolání head coache správná volba. Přátelé/kolegové fotbaloví statistici, ti jsou pragmaticky všichni na jedné lodi – vyhodit, čím dřív, tím líp 🙂 Pokud ale do něčeho, co máme rádi, vložíme emoce, najednou se najdou tací, kteří mají o odvolání pochyby. „Nedostal čas, takhle se my jako klub nechováme“, praví jedni. „Kdo je na trhu teď lepší?“, pokládají si otázku jiní. V anketách všude možně po internetech je 20-25% těch, kteří věří, že Emery potřebuje víc času. Prosím, jestli jste i zde někdo takový, dejte mi vědět do komentářů, proč si to myslíte, vážně bych rád na toto téma vedl rozumný dialog. Díky 🙂
Jistě je vám z úvodních slov jasné, že jsem taky jedním z těch, který Emerymu už pár kol nevěří a chce ho pro dobro klubu okamžitě pryč. Před týdnem vydal David Ornstein svůj report pro Athletic, kde uvedl, že dle jeho zdrojů má Emery i nadále důvěru. Na druhou stranu s tím, jak sílí zprávy spojující nás s Mourinhem, si myslím, že je to pouhá kouřová clona k tomu, co se zdá být nevyhnutelné. Věcí, které jdou za dobu jeho působení zde proti němu, je víc než dost a při takovém množství chyb a špatně řešených situací se domnívám, že chod věcí už jen tak zvrátit nelze.
Opět si pomohu svými oblíbenými statistikami, protože ty v dlouhodobém horizontu nikdy nelžou a vždy to nakonec dopadne přesně tak, jak ukazují. Už loni jsme jeli o plných 12,54 bodu nad předpokládaným bodovým ziskem (největší rozdíl mezi předpokládaným a reálným bodovým ziskem z celé ligy). Jak jsem ve svém dva roky starém blogu uváděl (k nahlédnutí zde: variance pracuje v cca dvouletém cyklu, po kterém se až na výjimky křivky mezi potenciálním a reálným ziskem střetnou. Jinak řečeno varianci nelze oblbovat donekonečna, a pokud někdo má výsledky nad předpokládanou hodnotou, nakonec ho data z reálných metrik dostihnou. To stejné platí i naopak samozřejmě. Proto bylo potřeba loni tlumit nadšení z 21 zápasové šňůry bez prohry, protože jsme jeli vysoko nad tím, na co jsme skutečně měli.
Tento cca dvouletý cyklus se dá ošálit komplexními změnami uvnitř i vně klubu. Ač tedy léto ukázalo značný progres na mnoha frontách, hlavní problémy i nadále přetrvaly – slabá obrana, disbalanc v záloze, absence press-resistent záložníka. Ne nadarmo se mezi těmi, kteří mají k fotbalu co říct, říká, že na velkou změnu v kádru je potřeba dvou až tří přestupových období. Proto pokud někdo po osmi odehraných kolech, kdy jsme byli na 3. místě, používal nezapomenutelnou frázi z Ivánku, kamaráde „hlavní jsou body, na všechno ostatní se vyser“, čekalo ho dřív nebo později úplně stejné vystřízlivění jako loni.
Upřímně, takhle rychlé vystřízlivění jsem ale nečekal ani já. Má původní domněnka byla taková, že Emery bude vyhozen tehdy, pokud budeme daleko za top4 a naše jediná šance, jak se dostat do CHL, bude skrz Evropskou ligu. Čili bude potřeba impuls, vyčistit atmosféru a proběhne krátkodobé zlepšení pod kýmkoliv. To mi vycházelo na cca březen. Pak jsem ale viděl náš los v prosinci, kdy máme WHU (A), Man City (H), Everton (A), Bournemouth (A), Chelsea (H) a Man United (H) a říkal jsem si, že tady bude velký prostor ke ztrátám, které mohou Emeryho snahu o kdovíco definitivně pohřbít. Jenže v té době jsem taky počítal s minimálně pěti body ze zápasů se Sheffieldem, Crystal Palace a Wolves. A to si myslím, že jsem byl ještě při zemi 🙂
Výsledky v posledních týdnech ale dostaly Emeryho pod tlak všude. Pod tlak fans, médií, Arsenal podcasterů a influencerů. Překvapilo by mě, kdyby to jediný board nechalo chladným. Jeho rukopis byl nečitelný od samého začátku, ale vždy se dalo na něco vymluvit. Doba hájení ale s letošní sezónou tak jako tak musela skončit. A Emery si nepochybně vede hůř než ve své první sezóně. Kontrolu nad zápasy neměl ani loni (až na pár výjimek v top domácích zápasech proti Chelsea, Sp*rs a United), letos se ji ani nesnaží najít, když po domácích remízách v zápasech, ve kterých ani nejsme lepší, nebo jsme dokonce horší, se vyjadřuje v tom smyslu, že hráči taktický plán splnili dobře.
Ornstein nedávno prohlásil, že náš head coach definitivně ztratil minimálně část kabiny. Ať je to pravda nebo není, je to jen další důvod k tomu, že nelze očekávat dlouhodobé zlepšení. Emery si nálepku neúspěšného především zajistil sám. Svou nerozhodností kolem systému hry, rozestavení a nepochybně kolem kapitánské role. Jeho fidlování taktikou a sestavou se dá aktuálně asi nejlépe popsat na otřesném zápase na Sheffieldu. V poločase byl Willock jakožto podhrotový typ hráče střídán Ceballosem, jenže na hřišti byli Guendouzi a Xhaka a myslím, že si můžeme dovolit tvrdit, že to nám vytvořilo trojici záložníků s naprosto stejnými choutkami – hrát co nejvíc z hloubky. Takže jestli jsme předtím neměli v prvním poločase prakticky žádnou strukturu, tímto jsme ji ztratili úplně. Lacazette poté přišel kolem 70. minuty namísto Xhaky a pokračovalo rodeo. Saka, do té doby hrající zleva, šel doprostřed zkoušet hrát desítku a Aubameyang se přesunul na levé křídlo, jenže to se hned za dalších pár minut změnilo znovu, protože přišel Martinelli, postavil se nalevo, Aubameyang šel napravo. Saka nevěděl, co má dělat, a místy to vypadalo, že najednou nejhlouběji hraje on, dokonce i za Guendouzi/Ceballos duem. WTF?! Takový počet změn během jednoho zápasu by rozjebal tým i ve Football Manageru, a tam se jinak dají zachraňovat výsledky kdejakejma hovadinami. Emery to tady ztratil definitivně.
Kdo místo Emeryho? Rozhodně ne Mourinho. To bych byl smutnej. Pokud by totiž dopadl Mourinho, tak by to jen ukazovalo, jak moc je board vzdálen od svých vlastních fans. Jak tyto dva tábory vůbec nejsou na jedné vlně. Takže doufám, že nic takovýho není na pořadu dne, i když to teď tak vypadá. Mourinho je na klubové úrovni hotovej, vůbec nemluvě o jeho dřívějším vyjadřování se k Arsenalu. Navíc potřebujeme všude kolem klubu trochu sluníčka, otevřenosti, chemie uvnitř týmu a dobré nálady. Toxicity bylo za poslední tři roky dost. Mně osobně se nelíbil nikdo ani na nedávno zveřejněném shortlistu head coachů po Wengerovi, ale těžko soudit, byl to Gazidisův list. A Gazidis je had. Board má nicméně mimořádně těžkou úlohu a ideální řešení neexistuje. Očekávám někoho s velkým jménem, dobrým životopisem, velkým egem 🙂 Jisté je, že při nynější nabídce trenérských jmen se z nás Liverpool ani Man City nestanou.
Tenista
Pozn.: Autorův blogpost se nikterak neztotožňuje s názory webu.